Praha/Washington - Americká nevládní organizace Iniciativa za omezení jaderné hrozby (NTI) ve středu zveřejnila první celosvětový žebříček států sestavený podle bezpečnosti zajištění jaderného materiálu. Do seznamu 176 hodnocených států byly zařazeny země disponující jadernými zbraněmi i státy uchovávající jaderný materiál k mírovým účelům. Česko je mezi hodnocenými zeměmi třetí.
Česká republika se dostala do skupiny devíti států, které jsou hodnoceny nejlépe a z možných 100 bodů jich získaly alespoň 80. Nejbezpečněji je jaderný materiál zajištěn v Austrálii, na druhém místě pak následuje Maďarsko. Po České republice je čtvrté Švýcarsko a páté Rakousko. Spojené státy se s Belgií dělí o 13. místo, Rusko je 24.
První Austrálie dostala 94 bodů, Maďarsko 89 a Česko 87. Body Česko ztrácí na zajištění fyzické bezpečnosti jaderného materiálu při přepravě a na míře korupce. Vůbec nejhůř v hodnocení dopadly Severní Korea, Pákistán, Írán, Vietnam a Indie.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: „Nebyly shledány žádné závažné nedostatky a umístili jsme se docela dobře, to je sice hezké, ale na druhou stranu to neznamená pro naši další práci žádné uspokojení.“
Lucie Jakešová, mluvčí Greenpeace: „Hodnocení je nerelevantní, protože se vůbec nezabývá situací v Česku, například jadernými elektrárnami, ale jen materiálem, z něhož se dá vyrobit jaderná zbraň.“
„Jako signatáři konvence o nešíření jaderných zbraní musíme kontrolovat všechen jaderný materiál a být kdykoli připraveni ukázat ho komisařům Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Euratomu. Když se zaváží palivo do jaderné elektrárny, musí u toho být přítomen inspektor mezinárodní organizace. Palivo je zapečetěné a všechen materiál je evidován na gramy,“ popisuje Petr Brandejs ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Spolupředseda NTI, dlouholetý americký demokratický senátor Sam Nunn, na tiskové konferenci při prezentaci zprávy prohlásil, že seznam je založen na velkém množství ukazatelů včetně úrovně fyzického zabezpečení jaderného materiálu, jeho objemu, množství objektů, kde je uchováván, na politické stabilitě dané země, ale i na úrovni transparentnosti a míře korupce.
Česká republika má jadernou elektrárnu v Dukovanech a v Temelíně, kde jsou i mezisklady vyhořelého paliva. Méně nebezpečný radioaktivní odpad se vozí do Litoměřic pod horu Radobýl. Končí zde například kontaminované oblečení nebo pracovní pomůcky.
Od roku 1990 funguje v Česku i školní reaktor s názvem Vrabec, který mají k dispozici studenti ČVUT v Praze. Jeho hlavní výhodou je to, že je do něj vidět, což ocení hlavně studenti. Co se týče velikosti, je proti reaktorům v Dukovanech nebo Temelíně asi jen třikrát menší. Aktivní zóna, ve které probíhá samotné štěpení jádra, měří asi 70 centimetrů.
