Tři čtvrtě milionu registrovaných zbraní vlastní v Česku téměř tři sta tisíc držitelů zbrojních průkazů. Pro jeho získání museli zvládnout teoretický test, nabít i vybít zbraň, trefit terč a získat lékařský posudek. Zkoušku složí zhruba 75 procent žadatelů o průkaz. Vláda chce pravidla pro jeho vydání zpřísnit, ve většině zemí přitom držitelům zbraní stačí povolení a žádnou zkoušku plnit nemusí.
„V Česku je příliš mnoho držitelů zbraní,“ řekl v polovině tohoto týdne ministr vnitra Milan Chovanec. Chce proto změnit podmínky pro získání zbrojního průkazu. V reakci na střelbu v Uherském Brodě, při které zahynulo osm lidí, navrhuje také navýšení zásahových jednotek - v každém kraji by byla jedna. Druhou možností pro něj je pořízení vrtulníků pro stávající jednotky, které by byly schopné přepravit více lidí i s výbavou. Jeho návrhy se na konci března bude zabývat bezpečnostní rada státu.
Naopak předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD) se domnívá, že počet zbraní a jejich držitelů není nijak vysoký. „Vzhledem k velikosti naší země tu máme jen 2,7 procenta vlastníků zbraní. Není to moc,“ řekl Váňa. S ním souhlasí i David Karásek, který je členem představenstva sdružení LEX - zabývá se ochranou práv majitelů střelných zbraní. „Počet zbraní na 100 obyvatel v Česku odpovídá evropskému průměru. Jsme na tom podobně jako Německo nebo Belgie. Zatímco u nás vychází na 100 lidí 7 zbraní, tak třeba v Rakousku je to 13 zbraní na 100 a ve skandinávských zemí dokonce 30-40 zbraní na 100 obyvatel,“ srovnal Karásek.
Ministerstvo vnitra chce změnit pravidla
O tom, zda pacient vlastní zbrojní průkaz, se praktický lékař dozví, nikoli ale specialista nebo psychiatr. Ministerstvo vnitra by proto chtělo umožnit lékařům přímý vstup do centrálního registru zbraní. Například psychologové by tak mohli snadno zjistit, zda mají jejich pacienti zbrojní průkaz. Role lékařů by tak mohla při vydávání a prodlužování průkazů ještě posílit.
Na středečním jednání vlády navrhl ministr vnitra Chovanec, že by vydávání zbrojních průkazů měly schvalovat i obce. Navrhované změny by se dotkly i téměř tří set tisíc lidí, kteří už zbrojní průkaz mají. „Obce by měly mít větší právo mluvit do toho, kdo má zbraň. Měly by schválit, kdo zbrojní průkaz dostane a komu ho prodlouží,“ vysvětlil svůj návrh Chovanec.
Ve spolupráci s obcemi doufá i Roman Váňa. „Stávající systém se může zlepšit, a to právě díky kvalitnějším prověřováním žadatelů a informacím od obcí,“ uvedl Váňa. Zároveň ale upozornil na to, že žádná změna zákona nemůže zcela zabránit situaci, která se stala minulý týden.
Naopak podle Davida Karáska, který se zabývá ochranou práv vlastníků zbraní, by se nemělo do zákona zasahovat, dokud neskončí vyšetřování uherskobrodského neštěstí. „Obce jsou důležité zdroje informací, třeba pro policii. Ta se jich může doptat na zájemce o průkaz. Ale rozhodně nejsou kompetentní k rozhodování o zbraních a střelivu,“ vyjádřil svůj názor Karásek.
Vyjádření Jiřího Dienstbiera (ČSSD)
Zbrojní průkazy by se měly vydávat pouze v mimořádných situacích. Myslím si, že neexistuje důvod, proč by lidé měli u sebe nosit zbraně.
V reakci na vyjádření Dienstbiera Karásek prohlásil, že stát nemůže chránit své občany kdykoli a kdekoli. Proto by měli mít možnost se bránit, a to třeba pomocí zbraní. „Kdy a kde se nám přihodí mimořádná situace? Když mě někdo napadne, tak potřebuji mít tu zbraň už u sebe,“ dodal.
Stačí jedna chyba a žadatel průkaz nezíská
„Žadatelé musí znát zákony a vyhlášky o zbraních, jejich konstrukci i zdravovědu,“ vysvětlil teoretickou část testování zkušební komisař Zdeněk Maláník. Uchazeči o zbrojní průkaz se tak musí naučit 485 otázek. „Odpovídají pak na 30 z nich,“ dodal komisař. Test je totiž složený ze 22 právnických otázek, 5 technických a zbytek jsou zdravotnické dotazy.
Podle primáře psychologického oddělení brněnské vojenské nemocnice Jiřího Brančíka je teoretická zkouška složitá. „Mentálně retardovaný ji neudělá,“ řekl primář. Za obdobně náročnou považuje i praktickou část testu. V něm komisař a policista posuzují, jak bezpečně žadatel manipuluje se zbraní, a nakonec hodnotí jeho střelbu. „Neohrabaný člověk neprojde. Stačí malý odklon od předepsaného pohybu nebo chyba při střelbě a uchazeč průkaz nezíská,“ popsal svou zkušenost Brančík.
Během praktické zkoušky jsou žadatelé testováni, zda umí rozebrat a složit zbraň, zkontrolovat, jestli není nabitá, a umí ji zajistit. Dále sledují, jak nabíjejí a vybíjejí zbraň, reagují na pokyny na střelnici nebo jak se zachovají, když jim rozžhavená nábojnice spadne za límec. Pokud obstojí, tak je čeká poslední část - ostrá střelba. Při ní střílí na terč buď z 10, nebo 15 metrů z krátké zbraně podle skupiny, do které spadá. Pokud střílí z dlouhé zbraně, tak se terč snaží zasáhnout z 25 metrů. „Za léta zkušeností můžu říct, že tak 20 až 25 procent uchazečů o zkoušku odborné způsobilosti ji nesplní,“ doplnil komisař Maláník. Zájemce o průkaz pro držení zbraně k osobní ochraně může chybovat pouze jednou.
Povinné psychotesty? Lékaři se neshodnou
Úspěšný absolvent získá osvědčení a pak už mu zbývá dostat lékařský posudek. Získat jej ale nemusí být u všech žadatelů záležitostí několika minut. Lékař je totiž může poslat na psychologické vyšetření. Podle primáře Brančíka by zájemci o zbrojní průkaz na něj neměli být posílani hromadně. „Psychologická diagnostika osobnosti je už teď součástí vyšetření pro vydání průkazu, pokud to lékař navrhne. A kdyby to bylo zavedeno plošně, tak část žadatelů bude vždycky odmítnuta,“ vysvětlil Brančík, který se zavedením psychologického testování pro všechny nesouhlasí.
Naopak praktický lékař Cyril Mucha je pro zavedení povinných psychotestů. Už dříve upozorňoval, že v Česku chybí opatření, podle kterého by v případě nějakého podezření mohl držitel zbrojního průkazu o zbraň přijít okamžitě. Policie ho nyní jen může poslat na další vyšetření. Mezi nimi jsou stanovené různě dlouhé lhůty, držitel tak může celý proces výrazně protáhnout.
„Domnívám se, že by také u nás mělo platit to, co v některých jiných státech – tam každý, kdo chce zbrojní průkaz, musí na psychotesty a to platí i při jeho obnovování,“ řekl Mucha. Podle něj praktický lékař při vydávání potvrzení postupuje především na základě toho, jak pacienta dlouhodobě zná, s čím se léčí apod. Ale samozřejmě přihlíží i k akutnímu stavu a i třeba k psychickému stavu.
Celkový počet zbraní v Česku: 752 387
Podle skupin:
- A (sběratelství) 85 463
- B (sportovní účely) 137 284
- C (lovecké a myslivecké účely) 105 931
- D (pro výkon zaměstnání) 62 286
- E (ochrana života, zdraví a majetku) 229 579
Celkový počet držitelů zbrojních průkazů je 292 283.
Zdroj: Policie ČR, statistiky služby pro zbraně a bezpečnostní materiál
Další podmínky: být plnoletý nestačí
Zbrojní průkaz je v Česku nutnou podmínkou pro legální nošení zbraně. Pokud si chce žadatel pořídit zbraň pro lov nebo sport, musí mít minimálně 18 let. I tak může vlastnit jen určité typy. U dalších kategorií zbraní - k ochraně zdraví či majetku, k výkonu povolání, ale i ke sběratelským účelům - je věková hranice ještě o tři roky vyšší. Existují výjimky z věkové hranice, ty se ale týkají pouze sportovních klubů a škol, kde je součástí výuky myslivost či výroba zbraní.
Zájemce musí být také trestně bezúhonný. Zda má čistý rejstřík, kontrolují policisté na příslušné stanici, kam budoucí držitel donesl žádost o vydání průkazu. Pokud se ale proviní už jeho držitel, tak mu může být průkaz předčasně odebrán, nebo je zkrácena jeho platnost. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka se tak může stát, pokud je někomu prokázán přestupek proti občanskému soužití, konkrétní příčinou může být třeba řízení v opilosti. Úřady při vydávání také zjišťují, jestli žadatel příliš nepije alkohol nebo nebere drogy. Pokud zájemce splňuje všechny podmínky, tak mu policie vydá zbrojní průkaz na dobu deseti let. Přitom do loňského roku to bylo pouze na pět let. Při žádosti o prodloužení platnosti je vždy nutné znovu projít povinnými lékařskými vyšetřeními.
Statistika zločinů spáchaných s legálně drženou zbraní se nevede, podle šéfa Odboru pro zbraně, střelivo a bezpečnostní materiál by to však bylo velmi malé až zanedbatelné číslo. Příkladem je počet odebraných zbrojních průkazů na jižní Moravě za rok 2014. Dohromady o něj přišlo 77 lidí, z toho 15 pro ztrátu zdravotní způsobilosti, 42 pro ztrátu bezúhonnosti a 20 pro ztrátu spolehlivosti.
Zdroj: tisková mluvčí Petra Vedrová z Krajského ředitelství policie JMK
