Češi solí víc než většina obyvatel v Evropě. Průměrný obyvatel Česka denně zkonzumuje trojnásobek doporučeného množství soli. Může to vést k vážným zdravotním problémům. Mnoho lidí přitom podle hygieniků množství soli v potravinách vůbec nesleduje.
Češi spotřebují soli až třikrát víc, než by měli. A to může vést k řadě zdravotních problémů
Události: Češi solí víc než většina obyvatel v Evropě (zdroj: ČT24)
Velkou část soli získá člověk z průmyslově vyráběných potravinách, které jsou odpovědné až za 75 procent celkového denního příjmu. Nejde však jen o ně. Podle hygieniků mají na situaci vliv i špatné stravovací návyky, například dosolování pokrmů na talíři.
Ke zmírnění negativních účinků soli by přitom mnohdy stačilo přidat potraviny s vysokým obsahem draslíku – například banány, rajčata, špenát nebo houby.
A faktem je, že příliš soli konzumují už malé děti. Hygienici zjistili, že polovina sledovaných školních jídelen vyčerpala doporučenou obědovou dávku už polévkou.
Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom chce, aby se už do roku 2025
snížil příjem soli u světové populace zhruba o třetinu. Zároveň doporučuje maximálně pět gramů soli denně – to je množství, které odpovídá zhruba jedné čajové lžičce.
Češi si přehnaným solením ohrožují zdraví (zdroj: ČT24)
Pro tělo látky důležité, v nadměrném množství i škodlivé
Kuchyňská sůl má jednu z nejpevnějších chemických vazeb. Molekula se skládá ze dvou iontů – sodíků a chloridu. Oba jsou pro tělo důležité, ale při nadměrném množství mnohou škodit. Například sodík zvyšuje vylučování vápníku, a to následně vede k řídnutí kostí.
Snížit příjem soli může podle odborníků pomoct řadě zdravotních problémů předcházet. Přispívá ke snížení krevního tlaku, a tak i rizika onemocnění srdce či cév. A snižuje i riziko rozvoje karcinomu žaludku nebo osteoporózy.
„Ukazuje se, že země, které významně redukovaly přísun soli v posledních letech, jako je třeba Finsko nebo Velká Británie, také pozorují postupně pomalý, ale kontinuální pokles výskytu právě komplikací a výskytu kardiovaskulárních chorob, jako jsou infarkty nebo cévní mozkové příhody,“ podotýká předseda České společnosti pro hypertenzi Jiří Widimský.
Cestou do budoucna by mohly být různé náhražky. Dá se třeba použít místo klasické soli ta, která obsahuje trochu více draslíku. Zejména pro lidi, co skutečně potřebují mít ten pocit, že si něco osolí. „Lepší je se naučit nesolit, nedosolovat a naučit se používat výraznější suroviny – například česnek, cibuli, nějaké bylinky, libeček,“ uvedla nutriční terapeutka Hana Střítecká.
Pokud by lidé jedli méně soli, mohlo by se podle odhadů Světové zdravotnické organizace ročně zabránit úmrtím dvou a půl milionu obyvatel.