Bezlepkovou dietu drží v Česku nejméně 100 tisíc obyvatel. Přesná evidence neexistuje, protože řada lidí o svém onemocnění neví. Jedinou dostupnou léčbou je vynechání potravin s obsahem pšenice, ječmene a žita. Řada lidí trpících celiakií ale může podle výzkumníků sáhnout i po jídle, v němž je lepek obsažen ve stopovém množství. Speciální návyky musí dodržovat i pacienti se střevními záněty.
Celiakie se u mnoha lidí nemusí dlouhá léta vůbec projevit. Za den smí celiak sníst maximálně dvacet miligramů lepku, což je dávka o velikosti běžné tablety. Když dietu poruší, tělo často reaguje zvracením nebo průjmem, a to i s dostupem několik dnů.
Kromě potíží s trávením bývají pacienti náchylnější k nemocem nebo mají problémy s klouby. Když je jeden celiak v rodině, je lepší otestovat i ostatní příbuzné. „Jsme na bezlepkové dietě čtyři - já a moje tři dcery. Máme ji už 15 let,“ konstatovala Ivana Lášková.
Spolu s potravinářskými experty Lášková zjišťovala stopové množství lepku v běžných potravinách. Vybrali 29 balíčků koření, oříšků, potravin v sáčku a čokolád, které otestovala laboratoř. U 22 testy neodhalily lepek vůbec, další tři se vešly do limitu. Jen u čtyř bylo lepku víc, než povolených 20 miligramů na kilogram. Pokud ale takové potraviny celiak nesní moc, nemusí mít zdravotní potíže.
„Když se to množství přepočítalo na porci, která by celiakovi vadila, tak by musel sníst asi dvacet porcí hrachové polévky, aby překročil to bezpečné množství 20. To znamená, že když je tam napsáno, že může obsahovat stopy lepku, tak je ta potravina pro člověka s celiakií bezpečná? Je to informace pro alergiky a ne pro celiaky,“ konstatovala Lášková.
Řada nemocných se přitom tímto označením stále řídí. Nový výzkum by jim mohl jejich situaci usnadnit. Bez čistě bezlepkových potravin se ale přesto neobejdou. Výběr už mají lepší než dřív - cena je ale vysoká.
Některé pojišťovny přispívají na bezlepkové potraviny pro děti
Přestože je bezlepková dieta jedinou existující léčbou, veřejné zdravotní pojištění s ním nepočítá. Některé pojišťovny ale přispívají na stravování z fondu prevence - ovšem jenom dětem.
Zájem o příplatek v posledních letech průběžně roste. Dokládají to data VZP, která letos do konce června vydala přes 10 milionů. Podmínky má přitom každá pojišťovna jiné - VZP dává od předloňska 6 tisíc. Peníze posílá zpětně za potraviny nakoupené v předchozím pololetí.
V tuzemsku trpí zhruba 40 tisíc lidí také střevními záněty
Většinou onemocní střevními záněty mladí, kteří se jich už nezbaví. Mezi chronické patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. „Nejčastější bývají bolesti břicha, hubnutí, často bývají přítomny průjmy,“ podotkl gastroenterolog Martin Bortlík.
Zažívací problémy přicházejí třeba po snědení tučných jídel nebo luštěnin, kvůli velkému obsahu vlákniny. Člověk, který má střevní zánět, by měl jíst menší porce pětkrát denně. Jídelníček by měl obsahovat kvalitní bílkoviny, kvůli regeneraci střev. „Určitě bílé jogurty, ty jsou nejlepší, protože neobsahují zbytečný cukr, poměr bílkovina tuk je vyvážen. Takže já bych doporučila bílý jogurt,“ konstatovala Lucie Laštíková z organizace Pacienti IBD.
Pacienty ohrožují akutní komplikace, mají vyšší riziko nádorů v zažívací trubici a musejí být trvale pod lékařským dohledem. Celý život berou léky, které proplácí pojišťovna, potraviny už ne. „Je to finančně náročnější, protože si musíte kupovat kvalitnější potraviny,“ říká Laštíková. U pacientů se střídá období potíží s klidovou fází, i během ní ale musejí dbát na správnou životosprávu.
