Praha - Bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, která v roce 1950 vedla známý politický proces se „spikleneckým“ centrem kolem Milady Horákové, byla dnes večer převezena do věznice ve Světlé nad Sázavou. O podmínkách, v jakých si bude trest odpykávat, bude ve středu na tiskové konferenci informovat ředitelka věznice Kamila Meclová, která ČT potvrdila, že bývalá prokurátorka bude na pokoji ještě s jednou další odsouzenu ženou.
„Paní Polednová přijela do věznice ve Světlé nad Sázavou v 19:45 a byla hned přemístěna na specializované oddělení pro trvale pracovně nezařaditelné odsouzené,“ řekla ČT Meclová, podle které byla Brožové-Polednové na místě provedena i vstupní lékařská prohlídka: „Pokud vím, paní Polednová je v takovém fyzickém stavu, který odpovídá jejímu věku a nemá žádnou akutní chorobu.“
Nejstarší česká vězeňkyně nastoupila 19. března do plzeňské věznice poté, co soud zamítl její žádost o odklad trestu ze zdravotních důvodů. Ještě týž den byla převezena do vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, kde se podrobila lékařskému vyšetření. Podle jejího právníka je bývalá prokurátorka skoro slepá a má další zdravotní problémy.
Polednovou poslal na šest let do vězení pravomocným rozsudkem pražský vrchní soud počátkem září loňského roku. Snížil tak osmiletý trest prvoinstančního městského soudu. Koncem února pak soudy definitivně rozhodly, že je schopná do vězení nastoupit. Vězeňská služba totiž uvedla, že je schopna zajistit pro ni speciální podmínky. Věznice ve Světlé nad Sázavou se dokáže postarat i o staré a nemocné ženy.
Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
