Praha - Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vysvětloval amnestii z pohledu vlády. Rozhodnutí prezidenta je podle něj ústavní a zákonné, nedomnívá se, že by bylo třeba měnit ústavu. „Poprvé máme zvoleného prezidenta přímou volbou a začít tím, že mu budeme ubírat kompetence, považuji i v tomto kontextu za nevhodné. Nejsem zastáncem změny ústavy proto, že se vede diskuse o jednom konkrétním rozhodnutí jednoho prezidenta,“ uvedl. Z vystoupení nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana vyplynulo, že v rámci celé republiky bylo zastaveno celkem 327 případů.
Ministr se nejprve vyjádřil k roli premiéra. Podle něj se v našich ústavních podmínkách na základě ústavních zvyklostí kontrasignace dlouhodobě prováděla tak, že předseda vlády formálně ověřoval právní správnost. „Čili mohl odmítnout kontrasignaci, a stalo se to jednou za fungování této ústavy, pokud byl podle něj akt prezidenta v rozporu s ústavou a zákony nebo fakticky nemožný. Dochází tedy běžně k situaci, kdy premiér kontrasignuje, ačkoliv s tím politicky nesouhlasí,“ vysvětlil Blažek.
„Rozhodnutí prezidenta republiky považuji za ústavní a zákonné. A považuji za naprosto legitimní diskusi o tom, jestli je rozumné, správné, vhodné, ale o ústavnosti tohoto kroku nepochybuji,“ uvedl Blažek, podle kterého každá amnestie vyvolala diskusi. Připouští, že budou probíhat i soudní bitvy. Místo změny ústavy ale pracuje na změnách trestního řízení. „Změna trestního řádu je nutná,“ zdůraznil.
Z vystoupení nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana
„Bude existovat statistika, které kauzy byly zastaveny. Nespatřuji ale žádný význam v tom, abychom jména odsouzených zveřejňovali.“
Za celou ČR v řízení před soudy a státními zastupitelstvími bylo zastaveno celkem 327 případů. V přípravném řízení bylo zastaveno 201 věcí, které se týkají 265 obviněných. Před soudem bylo zastaveno 126 věcí, které se týkají 331 obviněných.
Zeman upozorňuje na to, že statistika není konečná. „Lze očekávat, že jak ze strany státního zastupitelství, tak ze strany soudů budou zastavována další trestní stíhání; nicméně se již nebude jednat o takto velký počet. Bude to v desítkách věcí.“ Mezi amnestovanými trestnými činy byly v malé míře také trestné činy proti rodině a dětem, životu a zdraví, proti důstojnosti v sexuální oblasti, informoval Zeman.
Blažek: Nejsem zastáncem změny ústavy
Podle Blažka není zapotřebí měnit ústavu. „Každý prezident si rozsah amnestie rozmyslí, protože vidí, jak negativní ohlas vyvolala. Za sebe říkám, že není třeba měnit ústavu v této otázce. Vždy by tu měla být nějaká možnost zastavit řízení bez nějakých právních odůvodnění,“ dodal.
Blažek rovněž poděkoval představitelům justice, státního zastupitelství a vězeňské služby. „Pokud jde o faktické provádění amnestie, tak provedli naprosto neuvěřitelný výkon. Vzhledem k tomu, že o amnestii nevěděli, tak je úžasné jak od 1. ledna dokázali fungovat,“ uvedl.
Rozsah amnestie k 4. 2. 2013:
- bylo propuštěno 6 414 odsouzených
- bylo amnestováno celkově 17 947 osob
Vězeňská služba některé objekty takzvaně konzervuje. „Je potřeba počítat s hříšností lidí, nikoliv s anděly, takže mám reálnou obavu, že budou zase zaplněny. Propouštění ve vězeňské službě považuji za vyloučené,“ dodal Blažek.
Je amnestie nemorální?
Blažek se pustil i do otázky, do jaké míry lze spojovat právo, morálku a politiku. „Nejmorálnější právní řád byl řád nacistického Německa, a když budete v souvislosti s právem volat po morálce, tak si přečtěte vnitřní pravidla třeba SS a tolik morálky, co tam je, už nikde jinde nenajdete,“ uzavřel svůj projev.
