Praha – Skoro 60 tisíc pacientů s lupénkou by potřebovalo tzv. biologickou léčbu. Ročně ji ale podstoupí jen 800 lidí, tedy něco málo přes jedno procento pacientů. Nákladnou, ale velmi účinnou léčbu hradí pojišťovny zatím v těch nejvážnějších případech. Podle odborníků se však zlevňuje a během několika let bude dostupná širšímu spektru pacientů.
U pana Otakara Jeřichy propukla lupénka v 21 letech po těžké angíně. Od té doby s tímto chronickým onemocněním bojuje. Klasická léčba u něj ale nezabírala a typické zbarvení a olupování kůže se mu rozrůstalo po celém těle. „Můj život se skládal z natírání se, kupování mastiček a věšcí do koupele,“ vzpomíná pacient.
V nemocnici kvůli tomu strávil dohromady skoro dva roky života. Obrat nastal až před osmi lety, kdy zahájil biologickou léčbu. Záhy po tom veškeré vnější projevy nemoci zmizely. Injekce s lékem se naučil aplikovat sám, a tak získal úplnou nezávislost. Před rokem se dokonce stal starostou středočeských Dublovic.
Zbavit se lupénky úplně nejde
Lupénka je zánětlivé onemocnění kůže. Zánět urychluje tvorbu kožních buněk, které ale nejsou dostatečně vyzrálé a zůstávají ve formě šupin na povrchu kůže. Podobné záněty můžou postihnout i klouby nebo cévy a způsobují například infarkt.
Předpoklady k lupénce se dědí - při kontaktu s nemocným tak nehrozí nakažení. Úplně ji však lékaři vyléčit neumí, biologická léčba však dokáže vrátit i těžce postižené pacienty do života. „Jsme schopni biologickou léčbou ovlivnit jen cílené procesy, které nefungují, opravit je,“ vysvětluje přednosta dermatovenerologické kliniky vinohradské nemocnice Petr Arenberger. Na léčbu čeká mnoho lidí, lupénka je totiž jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže. Jen v Česku s ní podle odhadů žije asi 260 tisíc lidí.
