Brno – Členové bezpečnostních sborů musejí i nadále sloužit až 150 hodin přesčasů ročně bez nároku na příplatek nebo náhradní volno. Ústavní soud totiž zamítl návrh na zrušení části zákona o služebním poměru, který podalo 45 levicových poslanců ČSSD a KSČM. Zákon platí od roku 2007 a týká se policistů, hasičů, celníků, pracovníků Vězeňské služby, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Norma podle ÚS neodporuje ústavě. Proti názoru soudu se sice postavili čtyři jeho členové včetně místopředsedů Pavla Holländera a Elišky Wagnerové, většina patnáctičlenného pléna je ale přehlasovala. Kdyby ústavní soudci návrhu vyhověli, znamenalo by to pro stát značné výdaje.
Podle ústavních soudců je odměňování příslušníků bezpečnostních sborů záležitostí a kompetencí zákonodárců a vlády. Je na nich, jak podmínky nastaví, aby zajistili řádný chod sborů. ÚS zohlednil také to, že někteří levicoví poslanci v minulosti zákon o služebním poměru včetně sporných ustanovení podpořili v různých fázích legislativního procesu. Později se ale podepsali pod návrh na zrušení části normy. „Budí to zdání účelovosti argumentace návrhu, který nepřináší vysvětlení změny názoru části navrhovatelů,“ uvedl ústavní soudce zpravodaj Stanislav Balík.
Zákon: Peníze za přesčasy jsou už v základní mzdě
Sporné ustanovení říká, že součástí ročního příjmu každého příslušníka je také odměna za případných 150 hodin přesčasů. Další peníze dostanou policisté nebo třeba hasiči až po překročení této hranice. Podle levicových poslanců ČSSD a KSČM je zákon v rozporu s právem zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci.
Soudce Stanislav Balík: „Jak historicky, tak komparatisticky není možné srovnávat pracovní podmínky příslušníků bezpečnostních sborů s jinými zaměstnanci. Je především na zákonodárci, aby zabezpečil bezpečnostním sborům řádné odměňování a vytvořil takové materiální podmínky, aby mohly sbory dobře fungovat.“
Opatření je podle poslanců nespravedlivé především vůči těm, kteří 150 hodin skutečně odpracují, aniž za to mají náhradní volno nebo odpovídající odměnu. Jejich plat je totiž stejný jako příjem kolegů, kteří neodsloužili ani jedinou hodinu přesčasů. Přitom 150 hodin přesčasů dohromady činí téměř celou základní dobu služby připadající na jeden kalendářní měsíc.
Ústavní soud se s argumentem o nerovnosti mezi jednotlivými příslušníky bezpečnostních sborů neztotožnil. Podle soudců mají před zákonem všichni příslušníci rovné postavení. K nerovnosti by mohlo dojít až v konkrétních případech, kdyby například tentýž velitel přiděloval dvěma příslušníkům diametrálně odlišné množství přesčasových služeb.
Soudci také spočítali, že průměrná mzda v Česku činila v roce 2009 bezmála 23 600 korun, zatímco u bezpečnostních sborů šlo o 33 313 korun. Příslušníci sborů tak nejsou znevýhodněni ani oproti jiným profesním skupinám. „Odměňování bezpečnostních sborů se i s ohledem na náročnost jejich práce ocitlo vysoce nad průměrem ve vztahu k odměňování státních zaměstnanců celkem,“ zdůraznili soudci v čele se soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem.
Poslanci také žádali zrušit větu v zákoně, která upravuje odměňování za sváteční dny. Uvádí se v ní, že příslušníkům s normální pracovní dobou, kteří nechodí do služby ve svátek, se příjem za sváteční dny nijak nekrátí. Dostanou tedy stejnou mzdu, jako kdyby přišli do práce. Norma je podle kritiků kvůli tomu nevýhodná pro ty členy bezpečnostních sborů, kteří pracují na směny a musejí do služby i ve svátek.
Zákon o služebním poměru platí od roku 2007. Týká se policistů, hasičů, celníků, pracovníků Vězeňské služby, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ještě než norma vůbec vstoupila v platnost, stihli ji zákonodárci několikrát novelizovat. Poté přišly ještě další změny. Po schválení zákona opustila policii řada lidí. Zákon totiž zvýšil výsluhové příspěvky při odchodu do civilu. Někteří policisté byli s normou nespokojeni. Tvrdili, že jim snížila příjmy. Odbory organizovaly protesty.
