Bartoš i Liška se ještě mohou dostat do europarlamentu

Brno – Nejvyšší správní soud (NSS) navrhne Ústavnímu soudu (ÚS) zrušení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Evropského parlamentu. S návrhem na zrušení se na NSS obrátila Strana zelených a Piráti, volební senát jim dal za pravdu. Správní soud nyní řízení v obou případech přeruší a vyčká verdiktu ústavních soudců. Obě strany získaly při posledních eurovolbách přes tři procenta, přičemž České straně pirátské utekl pětiprocentní limit o necelé tři desetiny, když dosáhla zisku 4,78 procenta hlasů. Kdyby ústavní soudci podpořili návrh NSS a vztáhli své rozhodnutí na nedávné volby, mohl by se do europarlamentu ještě dostat Ondřej Liška (SZ) i Ivan Bartoš za Piráty.

Volební senát NSS má zato, že sporná ustanovení zákona o evropských volbách „omezují volnou, resp. svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti a že porušují rovné hlasovací právo všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek“. České televizi to řekl předseda volebního senátu NSS Jan Passer.

Pro sněmovní a komunální volby už v minulosti Ústavní soud definoval důvody pro platnost pětiprocentní uzavírací klauzule, Nejvyšší správní soud nyní požaduje, aby tak učinil i v případě eurovoleb.

Evropský parlament není tak významný

Uzavírací klauzule v případě Evropského parlamentu se nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách, protože europarlament podle volebního senátu NSS hraje ve fungování Unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států.

Kdyby pětiprocentní uzavírací klauzule neexistovala, představoval by hranici pro vstup do europarlamentu takzvaný přirozený práh. Ten se odvíjí od volebního systému, počtu kandidujících stran a účasti ve volbách. V posledních volbách by se pohyboval kolem tří a půl procenta. Znamenalo by to mandát pro piráty i zelené na úkor KDU-ČSL a ČSSD.

Liška i Bartoš by se ještě do europarlamentu mohli dostat

Ústavní soud má možnost pracovat s časovými účinky svého rozhodnutí, zmínil Passer. Mohlo by se tedy stát, že by žádosti nejvyšších správních soudců vyhověl a vztáhl svůj verdikt k posledním volbám. „Nevedlo by to ale ke změně všech mandátů, protože byla napadena volba pouze dvou poslanců, k jejichž zvolení stačil nejmenší počet hlasů a mohlo by to vést k nahrazení kandidáty dvou stran, které jejich zvolení napadli,“ prohlásil předseda volebního senátu NSS.

Pokud by se tak opravdu stalo, Liška s Bartošem by do europarlamentu vstoupili zřejmě na úkor Miroslava Pocheho (ČSSD) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). Volební senát ale nevyhověl návrhu na předběžné opatření, které by zabránilo Pochemu a Zdechovskému začít vykonávat svůj mandát. „Tuto variantu si připouštíme, na svém mandátu jsem nikdy nelpěl… Prodávám ale veškeré své firmy a končím veškeré své aktivity. Pokud by opravdu ÚS takto rozhodl, šel bych jistě se stížností k soudu pro lidská práva do Štrasburku,“ prohlásil pro ČT Zdechovský.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Událostech ČT odmítl jakkoli spekulovat o možném stanovisku ÚS, počká si na argumentaci NSS. „I kdyby se stalo, že u nás bude zrušena pětiprocentní klauzule…, pak se ve skutečnosti nic moc nezmění. Při tom relativně malém počtu mandátů, které má ČR, a s ohledem na volební účast si volební systém i bez omezovací klauzule vygeneruje svou vlastní. Ta by třeba nebyla 5 procent, ale mohla by se k nim stejně blížit,“ řekl Pavel Rychetský.

Ondřej Liška (SZ) pro ČT: „Myslím, že by bylo logické, kdyby Ústavní soud svůj verdikt vztáhl i na proběhlé volby. Bylo by to zcela logické, protože my si stěžujeme na tyto volby, ne na nějaké v budoucnu, které se ještě neodehrály. Zákon dává možnost stranám napadnout zavírací klauzuli, výsledek voleb jedině těch proběhlých. Bude-li chtít Ústavní soud být důsledný, měl by logicky  vztáhnout verdikt na ně…, je to ale zcela na jeho zvážení.“

Martin Madej (Piráti): „Takové rozhodnutí jsme čekali… Vítáme, že se k tomu takto NSS postavil.“

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Pětiprocentní hranice pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání roztříštěnosti, a tím i neschopnosti se domluvit.“

Vicepremiér Andrej Babiš (ANO): „Ve zrušení hranice pro volby do Evropského parlamentu nevidím problém, navýšil bych ale na dvojnásobek nutný zisk ve volbách do Poslanecké sněmovny.“

Místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek: „Věcně tomu nefandím, ale názor Ústavního soudu budu respektovat.“

Předseda ODS Petr Fiala: „Rozhodnutí nevítám z mnoha důvodů. Ale ten hlavní je, že považuji volební klauzule za velmi dobrý a užitečný nástroj… jejich rušení jen zabraňuje koncentraci voličské vůle a tomu, aby mohly zákonodárné sbory efektivně rozhodovat. Rozhodnutí NSS do jisté míry kopíruje nedávné rozhodnutí německého soudu, který nejprve zmírnil klauzuli na tříprocentní a posléze ji úplně zrušil.“

Stanislav Grospič (KSČM): „Nemáme jako KSČM s rozhodnutím zásadní problém. Jen si myslím, že by měla být nastavena stejná pravidla do všech zastupitelských sborů… A to z hlediska rovnosti volebního práva.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna se začala zabývat zrušením poplatků pro ČT a ČRo

Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila v pátek ve sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, přičemž dolní komora odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici. Sněmovna odpoledne zamítla hlasy koalice žádosti opozičních klubů o přestávky, opozice mluví o popření zvyklostí a demokracie. Opoziční lídři následně podpořili protestující před budovou dolní komory. Zabývat se předlohou nakonec poslanci začali až večer.
09:01Aktualizovánopřed 27 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 2 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 4 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.