Nařízení, kterým minulá vláda Bohuslava Sobotky k začátku minulého roku zvedla minimální mzdy řidičů linkových autobusů, se měnit nebude. Peníze na mzdy zajistí kraje. Oznámil to premiér Andrej Babiš – jen den poté, co se nechal slyšet, že chce nařízení zrušit.
V říjnu 2016 Sobotkova trojkoaliční vláda rozhodla, že od následujícího ledna stoupnou minimální mzdy řidičů autobusů zhruba o třetinu ze 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč. Babiš to ale po čtvrtečním jednání s Asociací krajů označil za populistický předvolební krok, prohlásil, že je nesmysl, aby vláda určovala mzdy řidičů soukromých přepravců a deklaroval, že chce nařízení zrušit.
Premiérova slova ale vzbudila nevoli přepravců i odborů. Dopravci varovali, že ztrátu financí nebudou moct saturovat, budou muset platy snížit a řidiči v době konjunktury odejdou k jiným, lukrativnějším profesím.
Šéf Odborového svazu Luboš Pomajbík prohlásil, že je stlačování řidičských platů nepřijatelné a že Babiš nemá úplné informace – a právě s Pomajbíkem se ministerský předseda sešel v pátek ráno.
Babišova otočka: Nařízení se měnit nebude
„Právě jsme s šéfkou Asociace krajů Janou Vildumetzovou a šéfem Odborového svazu dopravy Lubošem Pomajbíkem domluvili, že peníze na řidiče zabezpečí kraje,“ oznámil Babiš po jednání. Za důležité považuje, aby přepravci peníze od krajů skutečně dali řidičům, což podle něj musí kontrolovat inspektorát práce. „A nařízení vlády se měnit nebude. Budeme ale společně hledat způsoby, jak profesi řidiče lépe oceňovat.“
Obdobně, byť méně konkrétně mluvila už ve čtvrtek v podvečer i sama Vildumetzová (ANO). Uvedla, že na peníze řidičů nikdo sahat nebude a že chce asociace přijít s „náhradním systémovým řešením“. Stává se podle ní, že dopravci nerozdělí mezi řidiče všechny peníze, které od krajů dostanou, případně že řidiči přijdou o nenárokovou část platu. „Je nepřijatelné, abychom dávali peníze dopravcům, a ti je nedali řidičům,“ řekla v pátek.
Protože kraje řidiče nezaměstnávají, nemohou dostat od státu žádnou dotaci. „Z toho důvodu pan premiér přislíbil, že vynaloží maximální úsilí, aby finanční prostředky našel v rozpočtu a dal nám je prostřednictvím dotačního titulu na opravy silnic,“ uvedla Vildumetzová.
Kvůli navýšení minimální mzdy je potřeba zhruba 420 milionů korun. Z dlouhodobého hlediska podle karlovarské hejtmanky některé kraje uvažují o zřízení vlastních dopravních podniků. Aktuálně požadují po kabinetu čtyři miliardy korun. Z nich by byly schopny zaplatit jak vyšší mzdy řidičů, tak i opravy „dvojek“ a „trojek“.
Že bude finanční podpora státu nezbytná, vyplývá i z vyjádření pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD); kraj podle něj rád přidá dopravcům peníze na platy řidičů, ale od státu očekává plnou kompenzaci, protože hejtmanství nemají bezedné měšce: „Budeme chtít plnou kompenzaci. Současná vláda nese odpovědnost za rozhodnutí vlád předchozích.“
Z krajů zní kritika premiérského obratu
Šéf odborářů Pomajbík Babišovu názorovou změnu uvítal a dřívější vyjádření premiéra označil za nedorozumění: „Nejdůležitější je pro mě deklarovaný závěr, že se nařízení vlády rušit nebude, ale naopak budeme hledat cesty, jak ho co nejlépe realizovat.“
„Jsem opravdu rád, že zvítězil zdravý rozum,“ dodal odborový předák společnosti BusLine Jiří Kuchynka, který před několika lety boj za vyšší řidičské platy inicioval.
Kritika naopak zaznívá z krajů. Náměstek jihočeské hejtmanky Josef Knot (TOP 09) premiérův obrat označil za „populismus non plus ultra“ a dodal, že Babiš „ve funkci premiéra nemůže svá prohlášení ze dne na den měnit.“
Prohlášení předsedy vlády kritizoval i královehradecký hejtman Jiří Štěpán (ČSSD) s tím, že znejistilo desetitisíce zaměstnanců v autobusové dopravě. „Původní vyjádření považuji za velmi vážné a velmi varující. Proč ho premiér okamžitě stáhne a velmi změkčí, je pro mě nepochopitelné.“
Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestovali od října 2015. Šoféři si stěžovali, že kraje objednávají dopravu jen na základě ceny, a autobusové firmy pak šetří zejména na mzdách. V červnu 2016 odbory kvůli nízkým platům řidičů odsouhlasily přípravu stávky, a v říjnu téhož roku vláda zvýšení mezd řidičů schválila. Kvůli neplnění podmínek uspořádali řidiči autobusů začátkem dubna 2017 v pěti krajích jednodenní stávku.
Řidiči autobusů musí na výplatní pásce letos najít minimálně 18 100 korun hrubého měsíčně. Jejich nejnižší zaručená mzda se tak proti loňsku zvedla o 1700 korun. Vyplývá to z vládního nařízení o minimální mzdě, které začalo platit na Nový rok.
Podle odborů se s nejnižším výdělkem automaticky zvýšily i odměny za čekání a příplatky za práci ve ztíženém prostředí.
Za hodinu činí při pracovní době 40 hodin týdně odměna 108,80 místo loňských 98,10 korun. Ve dvousměnném provozu je hodinový výdělek 112,30 a v nepřetržitém pak 116,10 korun. Příplatek za práci ve ztíženém prostředí dosahuje nejméně deseti procent základní hodinové sazby. Odměna za čekání mezi spoji pak odpovídá nejméně 90 procentům hodinové mzdy, od letoška tedy částce 97,90 korun.
V Česku však chybí tisíce řidičů. Odboráři si dlouhodobě na nízké příjmy v autobusové dopravě stěžují. Sobotkova vláda nařídila řidičům výrazněji přidat od loňského ledna. Posunula je do skupiny pracovníků s vyšší odborností, a tím pádem i s vyšší zaručenou mzdou. Původně byli ve třetí skupině z osmi, teď jsou v páté. Od loňského ledna tak místo zaručených 13400 korun museli řidiči autobusů mít 16400 korun. Proti roku 2016 tak minulý rok jejich nejnižší výdělek vzrostl o 4300 korun místo o 1300 korun.
