Armádní náboráři mají opět po letech plné ruce práce, aby v letošním roce sehnali potřebné dva tisíce vojáků. V současnosti schází armádě především řidiči s oprávněním skupiny C, kuchaři, elektromechanici a lékaři. O zájemce armáda nemá nouzi, ale většina z nich nesplní vstupní podmínky. Armáda proto pořádá řadu ukázek a náborových akcí třeba i v obchodních centrech.
„Armáda se chce přiblížit veřejnosti, proto připravuje akce na neobvyklých místech, aby přilákala co nejvíce návštěvníků. Také chceme ukázat, že být vojákem z povolání je zajímavé povolání,“ uvedla Vlastimila Cyprisová z oddělení komunikace s veřejností.
Náročnost lékařské prohlídky má svůj důvod
„Pro zájemce o přijetí do služebního poměru je lékařská prohlídka opravdu náročná. Odpovídá nicméně tomu, čemu je voják vystaven během své služby jak doma, tak v zahraničí,“ připomíná důvod náročnosti vstupních prohlídek Lenka Šmerdová z odboru pro nábor personálu. Nejčastěji podle ní uchazeči selhávají při psychologických vyšetřeních.
Do armády se nedostane také člověk se zdravotními potížemi jako je třeba nedoslýchavost, duševní porucha, cukrovka nebo alergická rýma.
Na jednoho přijatého připadne 24 těch, kteří sítem neprojdou.
Kromě českého občanství musí zájemce být také plnoletý, trestně bezúhonný a samozřejmě fyzicky zdráv a zdatný. V den nástupu do služby pak nesmí být členem politické strany, hnutí ani odborové organizace. Problémem může být i tetování, které je vidět při nošení uniformy. „Hlavně musí mít chuť učit se něco nového a lidsky pro to něco obětovat,“ dodává hlavní armádní náborářka.
Po přijetí musí každý projít tříměsíčním kurzem ve Vyškově, který se věnuje výcviku, výchově i vzdělávání nových vojáků. Adepty čeká například několikadenní polní výcvik.
Náborový příspěvek pro vysokoškoláka může být i čtvrt milionu
Armáda se snaží lidi motivovat mimo jiných benefitů i náborovým příspěvkem, který se pohybuje v rozmezí od 30 do 250 tisíc korun. Vyučený uchazeč získá po uzavření smlouvy na 4 roky padesátitisícový příspěvek, ten s maturitou o 10 tisíc více.
„Vysokoškolsky připravený uchazeč, kterému nabídneme místo důstojníka, může získat až 250 tisíc,“ popisuje Lenka Šmerdová. Armáda pak samozřejmě vojákům nabízí další odborné nebo jazykové vzdělávání. Vojáci z povolání nesmějí podnikat, ani být v čele společností.
Nedostatek vojáků v páteřních, bojových a podpůrných útvarech vytkla české armádě i zpráva Severoatlantické aliance za rok 2015. Podle ní u těchto jednotek chybí zhruba pětina vojáků. Trend je ale podle nedávných slov náčelníka Generálního štábu Josefa Bečváře pro armádu pozitivní. Pokud se nijak výrazně nezmění, má hlava armády za to, že za dva roky by měly být počty vojáků dostatečné.
Vojáci ve školách
Armáda je vidět také na základních školách. Program Pokos , v překladu Příprava k obraně státu, má žáky druhých stupňů seznámit například s armádní výzbrojí. Pro mnohé páťáky až deváťáky to bývá vůbec první zkušenost s vojáky a jejich technikou.
Například školákům ze Zlína se věnují veteráni vysádkového vojska z nedalekého Holešova. Odkrývají jim i dříve tajenou historii. V roce 1968 byli připraveni se postavit se zbraní v ruce invazním vojskům Varšavské smlouvy.
Program pro děti má všude úspěch. Naráží ale na limity. Vojáci kvůli služebním povinnostem musí poptávku škol často odmítat, volný čas ostatně v nabitých osnovách těžko hledají i školy. Za pololetí tak ve Zlínském kraji navštíví vojácí tři, maximálně čtyři školy.
Armádní tábory pro děti
Co nestihne škola, mohou děti dohnat samy na armádních táborech. Například tábor v Bílých Karpatech nabízí velmi autentické prostředí bývalé vojenské základny. Náročný je i program, dril tu vyvažují atraktivní hry. Na strohé základně přitom není internet , mobily mohou kluci od 12 do 18 let používat jen zcela výjimečně.
O tvrdý armádní tábor je ale čím dál větší zájem. Vloni hostila kasárna v pohraničí dva desetidenní turnusy, letos to budou už čtyři.
Po vzniku samostatného Československa prošla armáda reorganizací, v roce 1922 se rozrostla na celkový počet 150 tisíc mužů. Početní stav armády v roce 1935 představoval zhruba 200 tisíc mužů. Po únoru 1948 postupně KSČ armádu zcela ovládla a v roce 1950 ji reorganizovala podle sovětského modelu. Spolu s navyšováním výzbroje narostl i počet příslušníků armády po roce 1953 na zhruba 300 tisíc osob. V roce 1989 měla Československá lidová armáda přes 200 tisíc příslušníků, z čehož asi čtvrtinu tvořili vojáci z povolání. Po roce 1989 postupně armáda snižovala stavy, v průběhu let zanikla základní vojenská služba a armáda se stala plně profesionální.
