Praha - Záznamy kontrarozvědky nebo také spis Milady Horákové čeká možná po novém roce stěhování. Ministerstvo vnitra totiž vypovědělo z jedné ze svých budov Archiv bezpečnostních složek. Ten s přesunem mimo Prahu nesouhlasí, bojí se totiž poškození vzácných materiálů i zpomalení a omezení práce archivu. Dosud je čtyři a půl kilometru archivních záznamů uloženo v budově ministerstva vnitra v Kobylisích. Ve stejném objektu ale sídlí i Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědka, která kvůli utajení chce celou budovu pro sebe. Půlroční jednání o přesunu archivu nikam nevedla, a tak ministerstvo přitvrdilo. Archivu vypovědělo smlouvu. Vystěhovat se má ke konci roku.
Patrik Benda z rady ústavu se vyjádřil: „Je to krok učiněný navzdory ústním dohodám a navzdory tomu, že jsme měli ještě v pondělí jednat s náměstkyní ministra vnitra a s ředitelem úřadu pro zahraniční styky a informace.“ Tomu nepřímo oponuje Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva vnitra: „Ústav už při podpisu smlouvy věděl, že výpovědní doba je měsíc bez udání důvodu. Věděl, že cílem a prioritou ministerstva vnitra je nechat stávající objekt pro jednoho uživatele.“
Ministerstvo archivu nabídlo jiný objekt - šedesát kilometrů od Prahy ve Svojšicích - i pomoc při stěhování. Podle archivářů by ale stěhování fakticky ochromilo lustrace, prověřování pro bezpečnostní prověrky a vyhledávání spisů pro badatele. „Jde o to, že toto klíčové oddělení nemůže jít mimo Prahu. Kdybychom na to přistoupili, tak by se nám zvýšili provozní náklady, což by mělo negativní vliv i na personál,“ vyjádřil se zaměstnanec archivu Ladislav Bukovszky.
Archiválie by se navíc mohly stěhovat dvakrát v jednom roce. Ústav pro studium totalitních režimů, pod který archiv patří, totiž jedná o tom, že by se co nejdřív z pěti obsazených budov stáhl do jedné v hlavním městě. Právě dvojí přesun by prý mohl spisy nenávratně poškodit. Pavel Žáček vypočítává: „Tam jsou vyšetřovací spisy k padesátým letům, materiály dodnes neznámé široké badatelské veřejnosti, celá řada procesů… S těmi materiály nelze volně manipulovat, protože to jsou archiválie první kategorie.“
Napětí mezi rozvědkou a Ústavem pro studium totalitních režimů trvá už několik týdnů. Ústav na začátku listopadu zveřejnil seznam příslušníků 1. správy Státní bezpečnosti, tedy komunistické rozvědky. Nynější vedení rozvědky tvrdí, že tak ústav mohl ohrozit bezpečnost agentů, kteří pracovali jak pro komunistickou, tak pro demokratickou tajnou službu.
