Praha - Hnutí ANO zaznamenává mezi potenciálními voliči pokles preferencí, což se stalo poprvé od letošního února. Šestá vlna exkluzivního průzkumu realizovaného společností TNS Aisa pro Českou televizi zaznamenala pokles preferencí hnutí o 5,5 procenta oproti poslednímu červencovému měření. Naopak ČSSD a KSČM zaznamenaly mírný příliv potenciálních voličů, ostatní strany jsou v přízni voličů víceméně stabilní a nezměnilo by se ani pořadí stran dle výsledků ve volbách. Mírně oslabila důvěra ve vládu, celkovou politickou situaci ale lidé hodnotí o něco lépe, přestože negativní hodnocení stále výrazně převládá.
ANO ztrácí podporu voličů, přesto by stále volby suverénně vyhrálo
ANO zaznamenalo v posledním měření významný úbytek preferencí, a to poprvé od první vlny měření v únoru tohoto roku. Hnutí klesly preference o 5,5 procenta, čímž se vrátilo přibližně na úroveň podpory z letošního jara. I přes tyto poměrně výrazné změny má ale hnutí ANO stále jednoznačně nejvyšší preference a převyšuje ČSSD, která stále zaujímá druhé místo, téměř o 10 procent. Pozvolný pokles preferencí ČSSD se zastavil, opoziční KSČM pak zaznamenala pokračující nárůst přízně voličů, která nyní odpovídá situaci z počátku měření. Ani na dalších místech nedošlo ke změně v pořadí jednotlivých stran na pomyslném žebříčku.
Zhruba polovina současných podporovatelů hnutí ANO volila hnutí i ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013, zhruba čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu tvoří minulí voliči jiných stran, pětina se voleb nezúčastnila. Poměr skupin zůstává mezi voliči ANO stabilní, a to i přes výrazný pokles preferencí. Relativně nejméně stálých voličů mají menší strany jako Piráti, Zelení a Úsvit. Zbylá uskupení, tedy tradiční velké strany, mají naopak svou voličskou základnu relativně stabilní. Ke KDU-ČSL přirozeně inklinují spíše konzervativní voliči, kteří jsou ve svých názorech stálí, a to je také důvod, proč má tato strana nejstabilnější elektorát. Nejpevnější pouto ke straně vykazují voliči KSČM, s téměř 3/4 zcela rozhodnutých voličů, mezi pevněji rozhodnuté voliče se řadí také příznivci ČSSD.
Volební model – vývoj preferencí parlamentních stran
O výběru v případě voleb do Poslanecké sněmovny je pevně rozhodnuto 42 procent voličů, dalších 29 procent by pak své rozhodnutí pravděpodobně neměnilo. Zbylá čtvrtina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní a volí buď menší nebo novější strany: právě z této skupiny pocházejí noví voliči hnutí ANO, Úsvitu, Pirátů, nebo Zelených. Právě mezi těmito uskupeními se voliči v minulých výzkumech výrazně přelévali.
Ze sociodemografického hlediska kopíruje pevnost přesvědčení, stejně jako v posledních vlnách, věk a vzdělání. Tedy čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou věrní jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní.
Ochota jít k volbám se po klesající tendenci zaznamenané v posledních měsících obrátila opět k růstu. Nyní se pohybuje na hodnotě 63 procent. Vliv květnových voleb do Evropského parlamentu pominul, ale to, zda se hodnota vyrovná stavu z dubna 2014, bude otázkou příštích měsíců, které přinesou podzimní volby do Senátu a zastupitelstev. Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám převládá u mužů a středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tradičně nejvyšší ochota volit je také mezi občany Prahy, Středočeského kraje a větších měst. Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak největší ochotu jít k volbám, stejně tak jako v minulých výzkumech, deklarují voliči TOP 09, KDU-ČSL, ODS a ČSSD. Všechny zmíněné strany mají spíše stabilní základnu voličů, která se pravidelně účastní voleb a volí právě svou preferovanou stranu.
Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek
Z posledního měření trendů vyplývá pokračující, i když již ne tak významný, nárůst kladného hodnocení současné politické situace. Většina občanů České republiky zůstává s politickou situací nespokojená, čtvrtina hodnotí současnou politickou situaci jako velmi špatnou, dalších 42 procent pak jako spíše špatnou. Negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, nejméně nespokojeni jsou nejstarší občané a vysokoškolsky vzdělaní.
Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran, pak není překvapení, že nejspokojenější jsou voliči vládních stran, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Mezi nejméně spokojené s politickou situací se pak dlouhodobě řadí podporovatelé Svobodných, Pirátů a Úsvitu, vysoký počet negativních hodnocení je i mezi voliči KSČM. Jejich nespokojenost s aktuální politickou situací není překvapující, společným rysem těchto stran a hnutí totiž je, ač v různých podobách, opoziční role.
- výsledky první vlny průzkumu najdete zde
- výsledky druhé vlny průzkumu najdete zde
- výsledky třetí vlny průzkumu najdete zde
- výsledky čtvrté vlny průzkum najdete zde
- výsledky páté vlny průzkumu najdete zde
Naproti tomu se zdá, že celková důvěra ve vládu po předchozím nárůstu mírně oslabila na dlouhodobý průměr. Současné vládě nedůvěřuje více než polovina občanů, z toho 19 procent jí nevěří vůbec a 38 procent spíše. Důvěra ve vládu narůstá s věkem i vzděláním, významný pokles důvěry pak nastal u mužů a ve věkové skupině 30-44 let.
Pokud by měli občané udělit vládě známku jako ve škole, pak by jí dali známku 3-. Od posledního měření tohoto hodnocení v dubnu letošního roku tedy nedošlo k významnějšímu posunu. Takovéto hodnocení odpovídá dlouhodobě spíše negativnímu vnímání politické situace.
I přes celkově spíše horší vysvědčení došlo k výraznějšímu zlepšení hodnocení u dvou dílčích parametrů, a sice „celkový rozvoj veřejných služeb“ a „pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi“. U druhého z nich vnímají zlepšení především ženy, ekonomicky neaktivní nebo zaměstnanci, středoškoláci, 45-59 let. Rozvoj veřejných služeb pozitivněji hodnotí především lidé do 29 let, SŠ a VŠ vzdělaní, ekonomicky neaktivní a zaměstnanci. Relativně nejlepší hodnocení, i když stále vyjádřené průměrnou známkou 3, vystavili občané vládě v oblasti prosazování zájmů ČR v EU a NATO.
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka 2014 společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 25.8. až 31.8. 2014 na reprezentativním vzorku 1 200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště…). Statistická chyba se pohybuje +/- 1,2 až 3 procenta.
