Praha - Sedmistránkové odůvodnění verdiktu ohledně případů tří exposlanců ODS už soudci Nejvyššího soudu (NS) poslali jak advokátům, tak i státním zástupcům. Advokát Marka Šnajdra Lukáš Trojan, který se už s textem seznámil, v Událostech ČT řekl, že odůvodnění je natolik přesvědčivé a jednoznačné, že trestní stíhání v kauze „trafik“ by mělo být definitivně ukončeno. Z odůvodnění totiž vyplývá, že vzdání se mandátu je kryto imunitou. Ostatní skutky, z nichž jsou obviněni, souvisejí se vzdáním se mandátu, a proto imunita platí i pro ně. Zda docházelo na dojednávání „trafik“ mimo sněmovnu, na což upozorňuje olomoucký šéf žalobců Ivo Ištván, odůvodnění neřeší. Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová odmítla rozhodnutí blíže komentovat do doby, než budou prokazatelně doručena těm, kterých se týkají.
Šéfka Nejvyššího soudu se odmítla k argumentům soudu blíže vyjádřit s tím, že k tomu nemá oprávnění do té doby, než bude mít potvrzeno, že zástupci všech tří poslanců odůvodnění přijali. „K doručování jsme přistoupili dnes odpoledne datovými stránkami a já nevidím prostor pro to, abych seznámila veřejnost o znění spisu, když nemám žádný podklad o tom, že skutečně bylo již doručeno… Veřejnost si určitě zaslouží komentář, protože to jsou skutečně zásadní témata, ale nedomnívám se, že by to mělo stát v rovině, že by se předseda soudu měl propůjčovat ke komentování rozhodnutí soudců. Tady vždy platila a bude platit zdrženlivost,“ řekla Brožová v ČT.
O poznání sdílnější už byl advokát Trojan. Nejzásadnějším podle něj je, že v případě jeho klienta „došlo k nepřijatelné ingerenci moci výkonné do moci zákonodárné.“ NS vyjmul tři obviněné z trestního stíhání za údajnou korupci v kauze šéfky Nečasova sekretariátu, a to s odkazem na jejich poslaneckou imunitu. Podle ústavního soudce Vojena Güttlera by ale o rozsahu imunity měl v budoucnu rozhodovat spíše Ústavní soud.
Vzdání se mandátu je kryto imunitou, řekl advokát Šnajdra
Odůvodnění je postavené na tom, že poslance není možné trestně stíhat za projev učiněný ve sněmovně, což byl od počátku hlavní předmět advokátovy argumentace. Zda docházelo na dojednávání „trafik“ mimo sněmovnu, na což upozorňuje olomoucký šéf žalobců Ivo Ištván, odůvodnění neřeší. „Soud se zabýval pouze tím, zda to, co je popsáno ve skutku jako jednání trestné, to znamená, že došlo k nehlasování o předmětný zákon daňových změn, respektive k rezignaci některých poslanců, zda toto je projev učiněný ve sněmovně. A soud došel k závěru, že ano, že za takové jednání není možné poslance trestně stíhat,“ komentoval text odůvodnění Trojan a dodává, že usnesení se nezabývá tím, kde došlo k jakým jednáním, řeší jen právní podstatu.
Podle Trojana orgány činné v trestním řízení spatřovaly v tom, že Šnajdr vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny a vzdal se mandátu, zneužití pravomoci veřejného činitele. Nejvyšší soud však řekl, že tento úkon je projevem učiněným ve sněmovně, a poslanec za něj nemůže být stíhán.
Druhým trestným činem, z něhož byl Šnajdr obviněn, bylo přijímání úplatku. Právník uvedl, že v usnesení o zahájení trestního stíhání byl skutek popsán tak, že se Šnajdr vzdal mandátu, čímž umožnil schválení balíčku daňových zákonů, a za to si dal slíbit pozici. „Nejvyšší soud říká, že vzhledem k tomu, že vzdání se mandátu je kryto poslaneckou imunitou, ten skutek není možné roztrhnout a říci, že si (Šnajdr) nechal slíbit pozici za něco, co už vlastně nelze stíhat, takže trestný by mohl být jen ten zbytek. To nejde,“ upozornil Trojan.
Nejvyšší soud v úterý vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení exposlance Šnajdra a Tluchoře, viněné z korupce spočívající v dohodě o přijetí „trafik“ po rezignaci na poslanecký mandát. Šnajdr a Tluchoř spolu s Ivanem Fuksou svým odchodem ze sněmovny umožnili schválení daňového balíčku bývalé vlády Petra Nečase, se kterým kabinet spojil hlasování o důvěře. Tři exposlanci se už v úterý dostali z vazby.
Ačkoli verdikt soudu byl znám od úterního večera, na jeho odůvodnění se čekalo až do dnešního dne. Veřejnost se však jeho znění může dozvědět až poté, co je obdrží trojice bývalých poslanců. Přesto se o důvodech, které soudce k rozhodnutí vedly, diskutovalo.
O rozsahu imunity by měl rozhodovat spíše ÚS, říká ústavní soudce Vojen Güttler
Podle ústavního soudce Vojena Güttlera by měl o rozsahu imunity a vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení v budoucnu rozhodovat spíše Ústavní soud, a ne Nejvyšší soud, kterému kompetenci přiznává trestní řád. Politici by měli podle Güttlera zvážit případnou změnu zákona. „Je to otázka více ústavní než trestněprávní, takže tady by asi ingerence Ústavního soudu byla více na místě, neboť v tomto směru má přeci jen více zkušeností,“ uvedl Güttler.
Rozsah poslanecké imunity má dva možné výklady. Nejvyšší soud podle dostupných informací zvolil extenzivní, široký výklad a zařadil pod ochranu imunity také politické dohody a kompromisy. Valná část ústavních právníků ale zastává restriktivní výklad, podle kterého se imunita vztahuje pouze na verbální projevy na řečništích Poslanecké sněmovny. Odborníci se shodují, že nyní neexistuje způsob, jak by verdikt NS v kauze tří exposlanců ODS mohl rychle přezkoumat ÚS. „Je to uzavřená věc,“ uvedl generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil.
