Praha - V roce 1424 zemřel během vojenského tažení na Moravu jeden z největších mužů české historie, geniální stratég a odvážný vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Narodil se kolem roku 1360 na jihočeské tvrzi Trocnov a až do roku 1419, kdy se zařadil mezi přední postavy husitského hnutí, o něm není mnoho známo. V roce 1420 se Žižka v čele táborských husitů vydal na pomoc Praze, obléhané křižáckou výpravou, kde slavil vítězství v bitvě na Vítkově.
Na sklonku života byl Žižka, přezdívaný husitský kníže, považován za nejmocnějšího muže v Čechách a vyhrával jedno vítězství za druhým, dokonce i jako slepý. O jedno oko přišel už asi ve 12 letech a o druhé při obléhání hradu Rábí v roce 1421.
Osudy Žižkových ostatků jsou nejasné. Podle dochovaných zpráv byl nejdříve slavnostně pohřben v Hradci Králové v chrámu sv. Ducha. Za nejasných okolností bylo ovšem jeho tělo tajně odvezeno do Čáslavi a zde pohřbeno v děkanském kostele sv. Petra a Pavla. Později byl k jeho poctě pořízen tesaný náhrobek. Ten byl zničen za doby rekatolizace roku 1623, přičemž v něm ale nebyly nalezeny žádné pozůstatky. Roku 1631 horlivý páter Gramsci v kostele nalezl údajné Žižkovy kosti, a dal je veřejně „spálit a popel rozptýlit do vzduchu, aby bylo jasné, že ani ta nejmenší památka nezůstala na tak krutého tyrana“.
Teprve při rekonstrukci kostela roku 1910 byl nalezen nejdříve zazděný výklenek se zprávou, kde hledat, a poté v protější zdi několik kostí s kalvou (lebeční klenbou). Nicméně pochybnosti o pravosti lebky trvají dodnes.
