Skaštice - V malé obci kousek od Kroměříže žijí necelé čtyři stovky obyvatel. Na první pohled se může zdát, že mezi staveními a zahrádkami se neukrývá nic zvláštního. Štáb pořadu Týden v regionech, který do vesnice vyrazil na návštěvu, tam pozoruhodnost přece jen objevil. Skaštice mají svého obecního zvoníka, který se neřídí hodinkami, nýbrž polohou slunce.
„Jakýpak letní čas?“ kroutil hlavou obecní zvoník Antonín Novák. Poledne ve Skašticích zvoní nikoli ve dvanáct, ale rebelsky o hodinu později. „Církev měla poledne vždycky podle slunce a podle něj zvoním i já. Je to takový můj protest,“ prozradil muž.
Poklidně plynoucí čas v obci to nijak nenarušuje. Střed Skaštic tvoří kostel svatého Floriána, prodejna smíšeného zboží a hospoda. Daří se tam ale také několika drobným podnikatelům.
Mezi pamětihodnosti obce, o jejíž existenci se psalo už v druhé polovině 13. století, patří socha svaté Anny, pět kamenných křížů a čtyři mariánské sloupy. Období normalizace přežil také reliéf na jednom z hospodářských stavení s vyobrazením věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který spolehlivě přitáhne pozornost návštěvníků. „Protože dědeček byl Metoděj, nechal tam dát Metoděje a k němu i Cyrila,“ svěřil se s rodinným příběhem majitel stavení Karel Fuksa. Před několika lety nechali Fuksovi reliéf na vlastní náklady zrestaurovat.
Na minulost jsou ve Skašticích pyšní. Dana Zlámalová má doma přímo muzeum. Občas k ní kromě rodiny zavítají děti z místní školky nebo školáci. Najdou tady nástroje a nářadí spojené s venkovským hospodářstvým, stejně jako hotové regionální poklady.
„Pro Škaštice jsou asi nejvzácnější tyhle truhly. Patřily zdejšímu asi nejvýznamnějšímu rodáku Františku Pospíšilovi, který byl významný etnograf,“ řekla Dana Zlámalová. Sousedé o jejím koníčku vědí, a tak jí často nosí, co sami najdou.
Kdo by se chtěl do Skaštic také podívat, měl by vyrazit směr Kroměříž, odkud je to do obce pouhých pět kilometrů.
