Praha - Bývalý ředitel společnosti Apple a PepsiCo. John Sculley a nedávno zemřelý ředitel Applu Steve Jobs byli svého času velmi blízkými přáteli. Po Jobsově smrti si řada jeho fanoušků, ale i mnoho jiných lidí zainteresovaných do IT odvětví myslí, že Apple už nebude tím, co byl. Sculley je však toho názoru, že Apple má nejlepší dny teprve před sebou. O Applu, ale i o svém názoru na evropskou dluhovou krizi hovořil John Sculley v pořadu České televize Interview ČT24.
5. října 2011 podlehl boji s rakovinou jeden z největších fenoménů své doby - Steve Jobs. Zpráva okamžitě oblétla celý svět a zasáhla mimo jiné i bývalého šéfa Applu Johna Sculleye. Jobs a Sculley byli svého času blízkými přáteli, ale odchodem Jobse z Applu jejich přátelství zkrachovalo. „Steve byl jedincem, kterého poháněla touha změnit svět. Jednoznačně toho dosáhl, ale byl taky člověkem, který věci viděl černobíle. A myslím, že přes to, že byl tehdy vytlačen z Applu, se už nikdy nedokázal přenést,“ konstatuje Sculley s tím, že Jobs se s ním už nikdy nesetkal.
Ať toto přátelství dopadlo jakkoliv, Sculley mluví o Jobsovi a Applu jen v superlativech. Jednou z klíčových věcí Jobsova úspěchu byla práce se správní radou. „Dal dohromady neuvěřitelnou správní radu. Byl vždy talentovaný v najímání lidí,“ míní Sculley. A právě tento talent bude mít podle bývalého šéfa Applu vliv na budoucí vývoj, protože Jobs dal v posledních dvou desetiletích dohromady tým, který může pokračovat v jeho nápadech.
John Sculley
„Tým, který nechal za sebou, je úchvatný. Myslím, že nejlepší dny má Apple teprve před sebou. Což je věc, kterou (Steve Jobs) chtěl.“
Sculley: Eurozóna je nesmírně důležitá pro celou globální ekonomiku
Na vyřešení současné dluhové krize čeká prakticky celý svět včetně Spojených států. „Je to zájem nás všech, kteří žijeme mimo Evropu, dočkat se úspěšného vyřešení,“ říká Sculley. Důležitost úspěšného řešení demonstruje Sculley na studii vypracované bankou UBS. Ta tvrdí, že pokud se dá dohromady záchranný plán, a to v rozpětí od 1,3 bilionu eur až po vyšší sumu, tak očekávané náklady na každého Němce budou tisíc eur. Pokud ale eurozóna zkolabuje, tak očekávané náklady na každého Němce budou deset tisíc eur.
Sculley je toho názoru, že politici budou muset jednat společně a řešení přijde. „Nebude to jen tak nějaké řešení, bude pro všechny bolestivé,“ konstatuje. V úvahu prý připadá i znárodňování bank, které jsou nejvíce ohrožené. Hlavní ale je vyvarovat se domino efektu, který by mohl nastat v případě Španělska, Irska, Portugalska a Itálie. „Nevidím žádnou jinou realistickou alternativu než nějaký záchranný balík, který bude přijatý, doufejme, v příštích týdnech,“ míní Sculley.
