Brno – Východní brněnské předměstí historicky tvořily malé roztříštěné vesnice podél cest a vodních toků. Od druhé poloviny 18. století začaly na území dnešních Husovic a Zábrdovic vznikat první brněnské manufaktury a továrny. V Zábrdovicích se rozvíjel převážně textilní průmysl v Husovicích zase potravinářský a chemický. Rozvoj fabrik předznamenal v této části jihomoravské metropole intenzivní stavební činnost.
Do okolí nově budovaných továren se stěhovali dělníci, kteří potřebovali levné ubytování. Do poloviny 19. století proto byly na východním předměstí převážně jednopatrové dělnické domky a pavlačové nájemní domy. Roku 1850 se Cejl, Radlas i Zábrdovice staly oficiálně součástí tzv. Velkého Brna. Byla tam vytyčena nová uliční síť, kterou rozdělily železniční koridory, vedoucí z hlavního nádraží, na několik samostatných urbanistických celků.
- Bytové domy od Josefa Poláška zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4853/485296.jpg
- Rozmístění pokojů na patře zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4853/485297.jpg
- Tyršova obecná škola krátce po svém dokončení zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4854/485307.jpg
- Půdorys školy zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4854/485305.jpg
Rostoucímu počtu dělníků po první světové válce už přestaly stačit kapacity levného ubytování. Ve 20. a 30. letech proto vznikaly nové sociální bytové domy, na jejichž realizaci stavitelé získávali státní dotace. Díky tomu došlo na východě Brna k mohutnému stavebnímu rozvoji. Dosud nezastavěné pozemky poskytly prostor pro celé soubory bytových domů, zejména podél Svitavského nábřeží a mezi ulicemi Vranovská a Jana Svobody.
V nových obytných čtvrtích vznikly také veřejné stavby jako knihovna v Kuldově ulici nebo veřejné městské lázně na ulici Zábrdovické. Lázně v té době představovaly pro mnohé obyvatele jedinou možnost jak provádět každodenní hygienu. Ve starších bytech a domech totiž většinou chyběla vana nebo sprcha.
- Městské lázně od Bohuslava Fuchse zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4853/485300.jpg
- Slavnostní otvevření lázní zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4854/485301.jpg
- Areál lázní zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4853/485298.jpg
- Sprchy pro každodenní hygienu zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4854/485303.jpg
Bývalé východní předměstí ve 20. letech minulého století získalo kvůli rostoucímu počtu obyvatel i nové tramvajové linky. Přes Husovice a Židenice podél Svitavského nábřeží byla položena trať do nově připojené městské části Obřany.
Po druhé světové válce se zástavba rozšiřovala převážně severním a východním směrem. Plochy továren a původní bytové zástavby z meziválečného období zůstaly téměř beze změn. Na východní stezce Brněnského architektonického manuálu je proto dodnes možné vidět původní urbanistické uspořádání brněnského předměstí a jeho charakteristickou industriální atmosféru.
Východní trasa BAMu měří 4,2 km a je na ní 17 objektů. Tři nejzajímavější okomentoval zakladatel projektu Rostislav Koryčánek.
Soubor nájemních domů, architekt: Josef Polášek, výstavba: 1930-1931
Městské lázně v Zábrdovicích, architekt: Bohuslav Fuchs, výstavba: 1929-1931
Tyršova obecná škola, architekt: Oskar Poříska, výstavba: 1932
Nájemní a obchodní dům s pekárnou, architekti: František Václavek a Eduard Göttlicher, výstavba: 1924-1926
Multifunkční budovu s pekárnou, byty a obchody navrhli architekti František Václavek a Eduard Göttlicher. V přízemí sedmipatrové stavby jsou obchodní jednotky s velkými výkladními okny, které zdůrazňuje sokl sahající po druhé patro. Horní obytná patra jsou brázděna liniemi jemných svislých výstupků, díky kterým působí budova výrazně expresionisticky. Objekt si nechala postavit dělnická pekárna (zkráceně Dělpe) založená v roce 1907. Ze skromného podniku několika pekařů se ve dvacátých letech stala jedna z nejlépe vybavených pekáren na Moravě.
Městská noclehárna, architekt: Jindřich Kumpošt, výstavba: 1923-1924
Budova postavená podle návrhu Jindřicha Kumpošta byla reakcí brněnského stavebního úřadu na začínající ekonomickou krizi a vzrůstající počet lidí bez domova. Stavba měla přechodně nabídnout přístřeší lidem v těžké finanční situaci. Interiéry byly rozděleny na mužskou a ženskou část, do kterých se z ulice vcházelo oddělenými vstupy. Na každém ze čtyř pater bylo šest ložnic, umývárny a sociální zařízení. Objekt je v současné době už přestavěný a slouží úřadu městské části Brno-sever.
Nájemní dům s úřadovnou Spořitelny města Brna, architekti: Alois Kuba a Vilém Kuba, výstavba: 1937-1939
Nové sídlo Spořitelny města Brna postavila firma Aloise Kuby. Na stavbu získala brněnská organizace státní dotaci, proto byla součástí projektu i bytová část. Prostory spořitelny zabíraly většinu přízemí, kde byla velká místnost s přepážkami, trezor a zázemí pro zaměstnance. Ve dvou vstupech z ulice Cejl byla schodiště a výtahy k nájemním bytům. Na každém podlaží jich bylo osm. Uliční fasádě dominují keramicky obložené balkony obytné části, které kontrastují s černým opaxitem ve spodním patře. Typickým prvkem budov bratrů Kubových je také výrazná korunní římsa.
