Damašek - Nejtragičtější letecká nehoda v historii Československých aerolinií, která si vyžádala 126 obětí, se stala 19. srpna 1975 v Damašku. Dopravní letoun Il-62 letěl na lince Praha-Teherán s mezipřistáními v Damašku a Bagdádu, při přistávacím manévru v syrské metropoli ale havaroval a začal hořet. V troskách zahynulo 115 cestujících a všech jedenáct členů posádky, dva cestující, student a půlroční dítě nehodu jako zázrakem přežili. Příčina nehody nebyla jednoznačně určena.
Letoun ČSA číslo 540 pod vedením kapitána Gajdoše a v době nehody řízený druhým pilotem Žižkou startoval z ruzyňského letiště v 19:35. Po přeletu Bejrútu převzalo let řízení letového provozu v Damašku. Ve 22:09 hodin tamního času nahlásila posádka, že hodlá zahájit přiblížení, což jí věž povolila. Posádka ještě potvrdila přijetí informace o příznivém počasí na letišti, to ale bylo poslední radiové spojení s letem OK 540. Čtyři minuty po posledním hlášení, ve 22:13, letoun havaroval.
Martin Velek, letecký publicista:
„Na místě vůbec nebyli českoslovenští vyšetřovatelé. Celá nehoda byla v režii místních vyšetřujících orgánů. Údajně shořely obě černé skřínky, které jsou proti vysoké teplotě dobře chráněny, což je podezřelé.“
Příčinu nehody nedokázala vyšetřovací komise zjistit. „Není vyloučeno, že byly špatně nastaveny výškoměry a posádka si nebyla dobře vědoma výšky letu,“ řekl letecký publicista Martin Velek. Na domovském letišti a na ostatních letištích v socialistických zemích totiž byla tehdy dispečery předávána výška QFE - skutečný barometrický tlak v úrovni dráhy, ale od věže v Damašku posádka obdržela výšku QNH - tlak přepočítaný na hladinu moře. Zřejmě jejich záměna posádkou se pak stala lidem na palubě osudnou. Po nehodě se ale objevily i spekulace, že letadlo bylo sestřeleno.
Letiště v Damašku nebylo v době nehody ještě vybaveno sekundárním radiolokátorem, takže na řídící věži neměli k dispozici aktuální informace o výšce letounu. Čtyřmotorový proudový letoun sovětské výroby, Iljušin Il-62, byl do flotily ČSA zařazen v roce 1968. Letoun tehdy zapůjčil sovětský Aeroflot. Sloužil hlavně na dálkových tratích, poslední z více než tuctu strojů v barvách ČSA dolétal v říjnu 1994.
