Moskva - Bývalý sovětský ministr vnitra a blízký spolupracovník a přítel sovětského diktátora Josifa Stalina Lavrentij Berija je nejčastěji spojován se slovy gulag či teror. Jeho moc byla od roku 1938 téměř absolutní. Jako šéf tajné policie a správce gulagu se podílel na bití, mučení a popravách milionů sovětských i zahraničních občanů. Berija, který byl znám svou zálibou v mučení politických vězňů, byl několik týdnů po smrti Stalina jako jeho přívrženec zatčen a na základě obvinění ze špionáže pro britskou vládu, a tím ze zrady a protistátní činnosti, byl spolu s šesti jeho spolupracovníky 23. prosince 1953 zastřelen.
Lavrentij Pavlovič Berija se narodil 29. března 1899 v Abcházii. V roce 1919 vstoupil do ázerbájdžánské tajné policie Čeka a již následující rok zastával vedoucí funkci. Poté byl přeložen na stejnou pozici do Gruzie, kde se roku 1926 stal šéfem gruzínské OGPU. V letech 1936 až 1938 byl Berija v době Stalinovy Velké čistky jejím hlavním vykonavatelem pro oblast Zakavkazska, kde dohlížel na její uskutečňování. Od roku 1938 až do roku 1953 zastával funkci šéfa NKVD, předchůdce KGB, a organizoval, nařizoval a dohlížel na zatýkání a popravy miliónů Sovětů.
