Praha - Otto Jelinek toho v životě stihl opravdu mnoho. Když mu bylo osm let, jeho rodina emigrovala z Československa do Kanady. Mladý Otto se svou sestrou Marií i ve své nové vlasti pokračoval v krasobruslení a v roce 1962 v rodné Praze vyhráli v barvách Kanady soutěž sportovních dvojic na mistrovství světa a sklidili ve Sportovní hale bouřlivé ovace. Po skončení sportovní kariéry se Jelinek věnoval politice, byl poslancem a ministrem, úspěšně také podnikal a po pádu komunismu se vrátil do své vlasti, na kterou nikdy nezanevřel. Narodil se zde 20. května 1940.
Do Kanady se Jelinek dostal se svými rodiči a třemi bratry a sestrou Marií přes Švýcarsko. Republiku opustili poté, co komunistický režim zabavil jeho otci úspěšný podnik, který vyráběl korkové a hliníkové zátky. Ve Švýcarsku žili rok a původním cílem jejich útěku byly Spojené státy. Jednodušší ale bylo dostat se nejdříve do Kanady. Zemi javorového listu si oblíbili a rozhodli se v ní zůstat.
Zlomový rok 1960: stříbro z olympiády, další z MS. Za rok měl být mrtvý, ale trenér mu zachránil život
Jelinek se s ještě větší vervou vrhl na krasobruslení, které zvítězilo nad hokejem, a v roce 1955 získali se sestrou titul juniorských mistrů Kanady jako sportovní dvojice. V letech 1957 a 1958 vybojovali na světových šampionátech bronz a na zimní olympiádě v americkém Squaw Valley v roce 1960 skončili těsně pod stupněm vítězů. Na následném MS vybojovali stříbro a svět začal sourozence brát vážně. V roce 1961 se světový šampionát nekonal kvůli letecké katastrofě, při které zahynula většina amerického týmu. „Původně jsme měli letět s Američany. Náš trenér Bruce Hyland se však do letadla nedostal a my jsme se rozhodli zůstat s ním a letěli jsme později. Trenér nám zachránil život,“ vzpomínal Jelinek později na okamžik, kdy se podruhé narodil.
Krasobruslařská elita se tak sešla až v Praze v roce 1962. Šampionát byl tehdy velkou událostí a domácí publikum se těšilo hlavně na sourozence Evu a Pavla Romanovy, kteří nakonec získali v tancích na ledě zlato. Velkou podporu ale v Praze cítili i Jelinkovi: „Třebaže o nás novináři nesměli psát, všichni věděli, že pocházíme z Prahy, a publikum stálo za námi. Pociťovali jsme to všude, kde jsme se objevili.“ Jelinek později prohlásil, že by zlato z Prahy nevyměnil ani za deset titulů z jiných měst. Po šampionátu, na kterém bruslili v českých národních krojích na hudbu českých hudebních velikánů, ukončili závodní kariéru a poté se ještě šest let věnovali lední revue.
Z krasobruslaře podnikatelem, z podnikatele ministrem sportu
Po ukončení sportovní kariéry se Jelinek stal úspěšným podnikatelem v oblasti výroby a prodeje sportovních potřeb (na trhu byly k dostání například brusle značky Jelinek). Na politiku se dal počátkem 70. let, prý z hecu. Od roku 1972 byl více než 20 let poslancem kanadského parlamentu za Pokrokovou konzervativní stranu a v letech 1984 až 1993 působil postupně jako ministr sportu, ministr služeb a ministr národních příjmů. Jako ministr sportu měl na starosti přípravu olympijských her v Calgary a zvládnutí olympiády považuje za svůj největší úspěch v politice, protože na organizaci her nedostal ani dolar od státu.
Z politiky odešel v roce 1993. Za rok přesídlil i s manželkou do Česka. Již za svého působení v kanadské vládě se snažil pomáhat Československu, několikrát jednal s českými politiky o vzájemných vztazích obou zemí a po odchodu z politiky založil zprostředkovatelskou a poradenskou firmu Jelinek International s pobočkou v Praze. Jako prezident kanadsko-české obchodní komory také pomáhal otvírat dveře českým i kanadským investorům v obou zemích a nedávno podporoval kandidaturu na pořádání olympijských her v Praze.
Otto Jelinek se vždy cítil být Čechem a na Českou republiku nedá dopustit. „Jestli jsem víc Čech, nebo Kanaďan? Když hraje Kanada proti Česku v hokeji, vždycky fandím Čechům, zatímco moji synové Kanaďanům. Srdcem se cítím mnohem víc doma tady, protože jsem se tu narodil,“ prohlásil nedávno.
