Ostrava – Podzim naplno vypukl a města se začala dusit svým dýmem. Ostrava se ale dusí ještě víc než obvykle – nejen kvůli špatnému vzduchu. Představitelé města, Moravskoslezského kraje a především společnosti ArcelorMittal se zlobí na britskou televizi ITV. Její dokument Továrna představil Ostravu jako město, kde se nedá žít – návštěvník se nejspíš udusí už na nádraží. Pořad ale podle místních zkresluje skutečnost a zbytečně ji dramatizuje. Odboráři ArcelorMittalu se dokonce bojí uzavření podniku. Odborníci ale poukazují, že je prostředí v Ostravě opravdu tak špatné, jak film uvádí, a průmyslové podniky ke znečištění přispívají největší mírou.
Ostravští oceláři se kvůli dokumentu bojí o práci
Průmysl je hlavní příčinou ostravského smogu
„Titulní roli“ dostala v britském dokumentu obří ocelárna ArcelorMittal Ostrava. Ta je podle ITV jedinou příčinou špatného ovzduší, které trápí Ostravu vždy na podzim a v zimě.
Podle Radima Šráma, předsedy Komise životního prostředí Akademie věd ČR, který v Ostravě prováděl výzkum, nakolik ocelárna ovlivňuje zdraví místních lidí, představuje dokument prostředí města takové, jaké skutečně je. „Je tam především diskutováno, jaké jsou následky znečistění ArcelorMittalem v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, kde je výrazně zvýšená nemocnost dětí předškolního věku na dýchací cesty,“ shrnul Radim Šrám. Poukázal, že film ITV se zabývá především výzkumem nemocí, který podnítila dětská lékařka Eva Schallerová.
GALERIE
videogallery_176848
Předseda Komise životního prostředí dodal, že ArcelorMittal není jediným znečišťovatelem ostravského ovzduší. Ale – přes diskuse o vlivu automobilové dopravy nebo lokálních topenišť – patří mezi ty nejvýznamnější. „Je potřeba uvědomit si, že základní problém na Ostravsku je průmyslové znečištění. Když srovnáte, jaké jsou koncentrace například karcinogenního benzoapyrenu i v čisté části Ostravy v Porubě, je to čtyřikrát vyšší než v Praze. V Praze máte určitě velmi intenzivní dopravu i lokální topeniště, rozdíl je daný průmyslem,“ zdůraznil Radim Šrám.
Snímek The Factory (Továrna) vznikl jako součást investigativního cyklu televize ITV Exposure. Jeho hlavním tématem je kritika vlastníka skupiny ArcelorMittal Lakshmiho Mittala, jednoho z nejbohatších lidí na světě, který dnes žije v Anglii. Jako zdroj jeho bohatství představuje rodiny žijící poblíž ostravské ocelárny, které mají vážné zdravotní potíže. V dokumentu vystupují kromě pediatričky Evy Schallerové, která dlouhodobě poukazuje na špatný vliv ostravské ocelárny na zdraví dětí žijících v okolí, také Ostravané, kteří se v zimě často dusí, zástupci ArcelorMittalu Ostrava i šéf Komise životního prostředí AV Radim Šrám. Někteří účinkující tvrdí, že jejich výpovědi ITV vytrhla z kontextu. Ostravští se bojí, že dokument poškodí pověst jejich města, radnice se dokonce pokusila zastavit jeho odvysílání.
Film jako prostředek konkurenčního boje?
Zaměstnance ArcelorMittalu však film vyděsil, obávají se tlaku na zavření podniku – a tedy o ztrátu práce. „Šlo o tendenčně natočený snímek, který vykresluje naši společnost v rámci celé České republiky jako úplně hrozného zaměstnavatele,“ zhodnotil britský snímek Továrna odborový předák ocelárny Roman Bečica. Podle něj přitom firma důrazně dbá na snižování emisí škodlivých látek do ovzduší. „Někdo měl zájem, aby společnost poškodil,“ dodal Roman Bečica.
Ve slezské oblasti vlastní ArcelorMittal pět vysokých pecí, tři jsou v Polsku, zbylé dvě v Česku. Podle odborového předáka má film vlastníka motivovat, aby v případě, že by se musel rozhodovat, kterých provozů se zbaví, raději zavřel ty české. „Bude to znamenat sedm tisíc pracovních míst v Ostravě přímo v ArcelorMittalu a další navazující tři až čtyři zaměstnance na jedno pracovní místo. Když to sečteme, může se jednat až o 30 tisíc pracovních míst,“ postrašil Roman Bečica Ostravu. Pro Polsko podle něj hrají především mírnější emisní limity.
Lékař Radim Šrám ale poukázal, že i české limity jsou velmi benevolentní. „Když jsme srovnávali, jak se ArcelorMittal chová v jiných státech – například v Hamiltonu v Kanadě nebo v Belgii v Liége a Gentu –, musím říct, že koncentrace karcinogenního benzoapyrenu jsou v okolí těchto závodů kolem jednoho nanogramu na metr krychlový, což je na úrovni Prahy. ArcelorMittal se nad tím začal zamýšlet až v poslední době,“ podotkl Šrám.