„Podporujeme to nejlepší, co na Slovensku vzniká,“ říká vedoucí tvůrčí skupiny Kamila Zlatušková. Připomíná zejména dva snímky z poslední doby, které se na Slovensku setkaly se zájmem odborné veřejnosti i samotných diváků. Jedná se zejména o snímek Kauza Cervanová a film Zázrak. Ty sbírají ocenění nejen na festivalech, Kauza Cervanová se dokonce na Slovensku stala filmovou událostí roku.
Jakým způsobem na těchto filmech brněnské studio České televize spolupracovalo?
Kamila Zlatušková: Na filmu Kauza Cervanová se brněnské studio ČT podílelo už v roce 2006 pod vedením programového ředitele Jana Gogoly ml. Tehdy se jednalo o jednu z mých prvních konzultací v roli nové dramaturgyně. Vzhledem k vývoji kauzy se nakonec dokončení filmu odsunulo až na rok 2012, resp. 2013. Shodou okolností už tehdy fungovala moje tvůrčí skupina, film se stal součástí našeho portfolia, a ČT tak mohla s posvěcením Programové rady zásadním způsobem přispět k dokončení celého filmu. Obdobně to fungovalo i ve spolupráci s tvůrci a koproducenty filmu Zázrak s tím rozdílem, že šlo o hraný film. Podíleli jsme se na dramaturgických konzultacích scénáře, hrubého střihu a výrobně jsme přispěli k dokončení filmu v našich kapacitách.
Není to první spolupráce se slovenskými filmaři. Z podobné spolupráce vznikl i cyklus Celnice. Plánujete do budoucna další společné projekty?
KZ: Cyklus Celnice byl na české i slovenské poměry velice rozsáhlý, a v tom byl paradoxně jeho nedostatek. Do budoucna bych se ráda zaměřila na výraznější, solitérní spolupráce v oblasti hrané tvorby, dokumentů i nových formátů. Mladá a střední generace slovenských filmařů, to je zázrak vzešlý z určité krize tamější kinematografie. Koncentrace tak výrazných talentů v poměru se zázemím, to v současnoti nemá obdoby – připomíná to rumunskou novou vlnu, která vznikla v roce 2001 a převalila se v několika následujících letech celou Evropou. V tomto směru se soustředíme na to, abychom byli schopní ty největší filmařské talenty přilákat i pro „klasickou“ práci v televizi. To bývá často oříšek, ale výsledek pak stojí za to.
Film Zázrak i Kauza Cervanová už mají několik mezinárodních ocenění. Co to pro Vaši tvůrčí skupinu znamená? Nebudete zahlceni náměty autorů?
KZ: Kvalitní náměty a tvůrci budou vždy v menšině, ale budu ráda, když se nám podaří objevit i nějaké nové talenty. Ceny jsou pro nás potvrzení, že zpracováváme zásadní témata s tvůrci, kteří jsou schopni oslovit festivalové diváky i poroty po celém světě. Zázrak byl mimo jiné uveden společně s Hořícím keřem na prestižním festivalu v Torontu, což je kanadská obdoba slavné americké přehlídky Sundance. Kauza Cervanová zase získala hlavní cenu na významném dokumentárním festivalu v Lipsku. Podobné úspěchy jsou pro nás především velká radost i zadostiučinění. Sem tam o mojí tvůrčí skupině někdo říká, že je punková. A taky že údajně nedbáme na „řemeslo“. Ale to je asi tím, že dáváme často velmi nekompromisní důraz na obsah, společenský přesah a pokud možno také překračování pomyslných formálních hranic u každého projektu, na kterém pracujeme. Řemeslo totiž není jen technická kvalita, na to se občas rádo zapomíná.
