I když se ovce stříhají celoročně, na našich hospodářstvích se snaží, aby ovce byly na léto vždy hezky ostříhané. V husté vlně by jim totiž v letních dnech bylo teplo. Střihač dokáže za hodinu ostříhat až 30 ovcí. O ovcích, stříhání a o vlně vypráví Jiří Kopecký, jediný moravský střihač ovcí z Velkých Opatovic.
„Tyto dámy se nestříhaly celý rok, takže se jim musím věnovat o něco déle,“ zhodnotil stádo hned na úvod pan Kopecký. „Dobrou ovci totiž umí ostříhat každý, až při horší ovci se ukáže, kdo je jaký střihač,“ dodal. Takto mi představoval víc než 200 ovcí z Hlubokých Dvorů, ke kterým byl povolán. Vyhradil si na ně jeden a půl dne. „Dobrá ovce se dá stihnout za tři minuty, tady mi to potrvá o něco déle,“ odhadoval čas zkušený střihač při pohledu na huňaté ovce.
„Toto jsou slovenské cigáje, takže nejsou určené na vlnu,“ uváděl mě pan Kopecký do problematiky při stříhání. Cigáje jsou totiž určené hlavně na mléko, z kterého se dělá bryndza. Takže vlna není to, co je na nich nejlepší. Stovky kilogramů ostříhané vlny z hlubokodvorského stáda tak pravděpodobně půjdou na odprodej. Dnes se vlna využívá hlavně na tepelné izolace různých staveb. Časy, kdy se z vlny vyrábělo téměř všechno oblečení, spávalo se pod vlnou i na vlně, jsou již dávno pryč. A to se odráží i na ceně této suroviny. „Kdysi stálo kilo vlny 150 korun. Loni to byly asi 4 koruny,“ krátce zhodnotil pan Kopecký. „A to jsou bačové rádi, když vlnu vůbec prodají.“
Pan Kopecký stříhá ovce takzvaným „německým stylem“. Znamená to, že je stříhá na lávce a střih ovce začíná na jejích zádech. Jinak je dnes populárnější „novozélandský“ styl, kdy ovce leží na zemi. Stříhat se tímto způsobem začíná ovce od břicha. „Mě bez lávky bolí záda, takže se jí nevzdám,“ řekl pan Kopecký. Jestli s lávkou, nebo bez ní, střihač musí dodržet tři důležitá kritéria stříhání: kvalitu, čas a bezpečnost práce. Ovce nesmí přijít k úrazu. Přesně tato pravidla sleduje pan Kopecký i na soutěžích ve stříhání ovcí, kterých se teď účastní jako rozhodčí.
Pan Kopecký patří mezi nejzkušenější střihače v republice. Na Moravě je jediný, kdo se stříhání profesionálně věnuje. „Každý rok skončí kurzy stříhání asi 20 chlapů, jenže málokdo vydrží. Je to těžká práce,“ dodal pan Kopecký. Ovce však musí být ostříhaná minimálně jednou za rok, tak to stanovuje zákon, a proto je o jejich stříhání neustále zájem. „Někdo stříhá jednou ročně, někdo dvakrát… Ovce se stříhají pořád. Stále je nás potřeba,“ uzavřel pan Kopecký při stříhání již několikatisícáté ovce ve svém životě.
