Bagdád - Poprava Saddáma Husajna byla oslavou vítězství nad tyranií, nejen pro prostý irácký lid, ale také pro celý svět. Bývalý irácký diktátor byl popraven časně ráno 30. prosince 2006 v Bagdádu. Trest smrti oběšením mu byl už v listopadu vyměřen za masakr 148 šíitských obyvatel Dudžalu z 80. let. Podle iráckých svědků popravy šel devětašedesátiletý Saddám pod šibenici „s rozhodností a odvahou“. Nepokoušel se klást odpor, nic nepožadoval. Držel v ruce pouze korán.
Záběry z posledních okamžiků Saddámova života krátce před polednem místního času odvysílaly arabské televizní stanice. Nahrávky ukazovaly, jak byl někdejší prezident přiváděn k šibenici a jak mu dva popravčí nasazovali oprátku. Samotný akt popravy zveřejněn nebyl. O něco později se ale objevily záběry mrtvého Saddáma v bílém rubáši. Druhá, jen několik vteřin trvající nahrávka, která měla špatnou kvalitu, byla podle agentur zřejmě pořízena mobilním telefonem.
Vykonání hrdelního trestu nad mužem, který stál v čele Iráku v letech 1979 až 2003, přivítal irácký premiér Núrí Málikí. „Ve jménu iráckého lidu byla popravou zločince Saddáma učiněna spravedlnost,“ prohlásil premiér. Podle něj již tak nebude možný návrat diktatury jedné strany.
Spolu se Saddámem Husajnem byli v roce 2006 odsouzeni k trestu smrti tři pohlaváři režimu: někdejší šéf tajných služeb Barzán Ibráhím Tikrítí, bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár a někdejší viceprezident Tahá Jasín Ramadán.
Husajnovy činy dodnes rozdělují irácký lid. Den Husajnovy popravy si každoročně připomínají stovky Iráčanů u jeho hrobu ve vesnici Audža u Tikrítu na severu země, zatímco pro jiné je doba jeho vlády ztělesněním zvůle a teroru.
