Praha - Legendární český útočník Augustin Bubník začínal s hokejem v LTC Praha na slavné Štvanici. Po druhé světové válce se stal i přes svůj mladý věk oporou reprezentace. V roce 1948 získal stříbrnou medaili na olympiádě ve Svatém Mořici, v roce 1949 se stal mistrem světa. V následujícím roce byl vyhlášen nejlepším ligovým střelcem, ale společně s dalšími deseti hokejisty také zatčen.
Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen za údajnou velezradu a špionáž ke 14 letům vězení. Byl vězněn v táboře nucených prací v Jáchymově. V roce 1955 byl omilostněn, ale do reprezentace ani nejvyšší soutěže se už nevrátil. Svou závodní činnost ukončil po těžkém zranění páteře v roce 1962 v dresu Slovanu Bratislava. Poté se začala odvíjet jeho trenérská kariéra.
Jako hokejový trenér začínal v Litvínově. V polovině sedmdesátých let trénoval i pražskou Slavii. „Měli jsme tehdy dobré mužstvo, hráli jsme na špici druhé ligy, ale bohužel to mužstvo nebylo tak silné, aby postoupilo do první ligy,“ vzpomíná po letech Bubník.
Bubník koučoval také v zahraničí. V letech 1966 až 1967 trénoval jako třetí cizinec Finskou hokejovou reprezentaci. Byl zároveň prvním Čechem, který trénoval cizí národní tým. Jeho největším úspěchem byla porážka Československa na Mistrovství světa ve Vídni.
Po listopadu 1989 se též angažoval v politickém dění. Od roku 1998 působil čtyři roky jako poslanec za Občanskou demokratickou. V březnu 2005 byl spolu s dalšími 40 osobnostmi českého hokeje uveden do nově vzniklé Síně slávy Českého svazu ledního hokeje.
