Ottawa - Těžce nemocný Terry Fox chtěl svým během napříč Kanadou překonat bezmocnost a dodat sobě i jiným odvahu v boji s rakovinou, kterou trpěl. Přestože této zákeřné nemoci nakonec podlehl, jeho příběh podnítil vznik humanitární akce nazvané Běh Terryho Foxe, jejímž smyslem je vyjádřit solidaritu s lidmi nemocnými rakovinou. První běh, jehož tradice je dnes již pevně zakořeněná i díky oficiální podpoře Kanady, se konal právě 13. září 1981.
Běh Terryho Foxe - solidarita s nemocnými rakovinou
Na trasy dlouhé pět až 15 kilometrů tehdy vyběhlo na 300 tisíc lidí na 760 místech světa. Akci pomohl zorganizovat Isadore Sharp, zakladatel hotelového řetězce Four Seasons, který nemocného Foxe kontaktoval v nemocnici, kde mu navrhl, že jeho jménem uspořádá běh na podporu nemocných rakovinou. Výdělek prvního ročníku činil 3,5 milionu dolarů.
V Česku se poprvé běželo až v roce 1992 konal nultý ročník. V Praze jej uspořádali pracovníci kanadského velvyslanectví, kteří byli o rok později také protagonisty oficiálního prvního ročníku (startovalo v něm 40 účastníků). Patnáctý ročník v roce 2007 byl ale v Česku posledním. Nadace Terryho Foxe totiž zpřísnila podmínky pro jeho pořádání a nevyhověla žádosti českých organizátorů o zmírnění požadavků. Od roku 2008 tak akci nahrazují jiné projekty s podobným sportovně-společenským záměrem a veřejnou sbírkou. Jde především o Běh naděje a Běh pro život.
Terrance Stanley Fox se narodil 28. července 1958 ve Winnipegu, v osmi letech s rodinou přesídlil do Britské Kolumbie. Terry byl nadprůměrně soutěživý a měl neuvěřitelnou výdrž, kterou dokázal uplatnit zejména při sportovních aktivitách. Ač byl vysoký jen kolem 1,5 metru, propracoval se do základní sestavy školního basketbalového týmu, a to jej přitom trenér přesvědčoval, že má daleko lepší předpoklady pro dálkové běhy. Chtěl se stát sportovním trenérem a zapsal se na nedalekou Univerzitu Simona Frasera.
V necelých 19 letech mu ale život ukázal odvrácenou tvář. Onemocněl rakovinou kostí a v březnu 1977 mu lékaři amputovali pravou nohu. Z bolesti, utrpení a údivu nad tím, jak málo finančních prostředků se dává na výzkum rakoviny, se zrodilo Foxovo odhodlání uskutečnit něco pro boj s touto zákeřnou nemocí.
Po intenzivním tréninku se 12. dubna 1980 s protézou na pravé noze vydal na „maraton naděje“. Za 143 dnů urazil od východního pobřeží provincie Newfoundland 5 565 kilometrů, přičemž denně absolvoval dávku rovnou téměř délce maratonské trati. U Thunder Bay v provincii Ontario však musel běh ukončit, protože se mu choroba rozšířila i do plic. V nemocnici Royal Columbian Hospital v New Westminsteru jej pak 28. června 1981 definitivně přemohla.