Za úbytek dravců v Evropě může olověné střelivo, ukazuje studie

Olověné broky, které se často používají při lovu, vedly k úbytku nejméně 55 tisíc dravců v Evropě, protože kontaminují jejich potravu. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity. Podle autorů studie jde o první výzkum, který vypočítal dopad otrav olovem v celé Evropě.

Výzkumníci analyzovali koncentrace olova v játrech tří tisícovek dravých ptáků, mezi nimiž bylo zastoupeno 22 druhů. Vědci nalezli tyto dravce mrtvé nebo umírající ve 13 evropských zemích, například v Rakousku, Maďarsku, Itálii, Polsku, Švýcarsku nebo v Británii.

Vědci odhadují, že u deseti druhů dravců, kteří se živí živou kořistí a mršinami, vedla otrava olovem z lovecké munice k úbytku 55 tisíc dospělých ptáků oproti stavu, jaký by panoval, kdyby se olověné střelivo nepoužívalo. Podle autorů studie umírají ptáci, kteří snědí otrávenou potravu, pomalou a bolestivou smrtí.

Olovo zabíjí orly

Populace orlů mořských se kvůli stoletému působení olova zmenšila o 14 procent, orlů skalních je o 13 procent méně a supů bělohlavých o 12 procent méně. Běžných dravců, jako je luňák červený nebo moták pochop, ubyla podle vědců tři procenta.

Podle autorů výzkumu není překvapivé, že objevili souvislost mezi hustým výskytem lovců a počtem otrávených dravců. „Skutečnost, že v Dánsku nebyli nalezeni žádní olovem otrávení dravci poté, co země v roce 1996 zakázala olověné střelivo, naznačuje, že olovo, které je příčinou problému, pochází ze střeliva lovců,“ řekl hlavní autor studie Rhys Green.

„Úroveň poklesu populací dravců, kterou naznačuje naše studie, by byla považována za hodnou důrazných opatření, včetně legislativy, pokud by byla způsobena ničením stanovišť nebo záměrným trávením,“ uvedl vědec. „Utrpení a smrt mnoha dravců v důsledku otravy olovem, které se dá zabránit, by měly být dostatečným důvodem k tomu, aby se začaly používat netoxické alternativy,“ dodala jeho kolegyně a spoluautorka výzkumu Debbie Painová, podle které je třeba naléhavě jednat.

Studie uvádí, že lov je v Evropské unii zodpovědný za uvolnění přibližně 14 tisíc tun olova ročně. Olověné broky zakázaly dvě evropské země, Dánsko a Nizozemsko. Autoři studie poukázali na to, že Evropská unie i Británie plánují zakázat veškeré olověné střelivo, ale narážejí na odpor loveckých skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 9 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...