Za úbytek dravců v Evropě může olověné střelivo, ukazuje studie

Olověné broky, které se často používají při lovu, vedly k úbytku nejméně 55 tisíc dravců v Evropě, protože kontaminují jejich potravu. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity. Podle autorů studie jde o první výzkum, který vypočítal dopad otrav olovem v celé Evropě.

Výzkumníci analyzovali koncentrace olova v játrech tří tisícovek dravých ptáků, mezi nimiž bylo zastoupeno 22 druhů. Vědci nalezli tyto dravce mrtvé nebo umírající ve 13 evropských zemích, například v Rakousku, Maďarsku, Itálii, Polsku, Švýcarsku nebo v Británii.

Vědci odhadují, že u deseti druhů dravců, kteří se živí živou kořistí a mršinami, vedla otrava olovem z lovecké munice k úbytku 55 tisíc dospělých ptáků oproti stavu, jaký by panoval, kdyby se olověné střelivo nepoužívalo. Podle autorů studie umírají ptáci, kteří snědí otrávenou potravu, pomalou a bolestivou smrtí.

Olovo zabíjí orly

Populace orlů mořských se kvůli stoletému působení olova zmenšila o 14 procent, orlů skalních je o 13 procent méně a supů bělohlavých o 12 procent méně. Běžných dravců, jako je luňák červený nebo moták pochop, ubyla podle vědců tři procenta.

Podle autorů výzkumu není překvapivé, že objevili souvislost mezi hustým výskytem lovců a počtem otrávených dravců. „Skutečnost, že v Dánsku nebyli nalezeni žádní olovem otrávení dravci poté, co země v roce 1996 zakázala olověné střelivo, naznačuje, že olovo, které je příčinou problému, pochází ze střeliva lovců,“ řekl hlavní autor studie Rhys Green.

„Úroveň poklesu populací dravců, kterou naznačuje naše studie, by byla považována za hodnou důrazných opatření, včetně legislativy, pokud by byla způsobena ničením stanovišť nebo záměrným trávením,“ uvedl vědec. „Utrpení a smrt mnoha dravců v důsledku otravy olovem, které se dá zabránit, by měly být dostatečným důvodem k tomu, aby se začaly používat netoxické alternativy,“ dodala jeho kolegyně a spoluautorka výzkumu Debbie Painová, podle které je třeba naléhavě jednat.

Studie uvádí, že lov je v Evropské unii zodpovědný za uvolnění přibližně 14 tisíc tun olova ročně. Olověné broky zakázaly dvě evropské země, Dánsko a Nizozemsko. Autoři studie poukázali na to, že Evropská unie i Británie plánují zakázat veškeré olověné střelivo, ale narážejí na odpor loveckých skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 4 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 8 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 10 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 10 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 12 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 15 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
včera v 16:29

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
včera v 15:00
Načítání...