ANALÝZA: Čína rozjela v Africe vakcínovou diplomacii. Očkování je nástrojem globálního soupeření

Druhý nejlidnatější kontinent světa – Afrika – těžce zápasí s pandemií covidu. Řada tamních zemí ale nemá takové finanční prostředky, konexe a vliv jako bohatý Západ. Jedinou možnost proto vidí ve spolupráci s Ruskem nebo s Čínou, od kterých nakupují či odebírají vakcíny, jako jsou Sputnik V, CoronaVac od Sinovacu či Sinopharm. Otázky jejich účinnosti a testování se v řadě zemí neřeší. Stejně tak ani těsnější sbližování s dodavatelskými zeměmi, které tento obchod přináší. Pomáhají tomu dlouhodobě pěstované vztahy, o které se Peking v této oblasti snaží. Autorem textu je Kateřina Procházková z projektu Sinopsis.

Zpráva Economist Intelligence Unit zveřejněná minulý měsíc odhaduje, že již v první polovině tohoto roku budou v bohatých státech proočkovány zranitelné skupiny obyvatel, přestože proces imunizace bude pokračovat až do roku 2022. Chudé státy však stavu, kdy bude chráněna většina populace, dosáhnou až roku 2023, pokud vůbec.

Některé africké státy tedy hledají jiná řešení. Nejdostupnější se pro ně staly vakcíny z Ruska a Číny. Jde ale o séra, u kterých někteří upozorňují na nedostatečnou průkaznost jejich testování. Vakcína od Sinopharmu nemá například veřejně dostupné výsledky klinických testů.

Státy jako Alžír, Egypt, Čad, Maroko, Senegal, Konžská republika či Zimbabwe už nakoupily nebo dostaly darem čínské vakcíny společností Sinovac či Sinopharm. Keňa, Nigérie, Rovníková Guinea, Sierra Leone jejich pořízení zvažují. Jde zatím jen o malou část afrických států z celkového počtu. Nevýhody západních vakcín, především jejich vyšší cena a obtížnější distribuce a aplikace, mohou však vést k tomu, že se Afrika brzy stane největším odbytištěm farmaceutických výrobků „Made in China“.

  • Autorem textu je Sinopsis – projekt neziskové organizace AcaMedia, z. ú., realizovaný za odborné spolupráce s Katedrou sinologie FF UK v Praze. Jeho cílem je podávat pravidelný přehled o vývoji v Číně a dopadech v současném světě z pohledu čínských, českých a světových médií a pozorovatelů.
  • Zdroj: Sinopsis

Letecký most na převoz

Dovoz čínských vakcín do Afriky je jednodušší než u vakcín západních, ruských nebo indických, a to z několika důvodů. Jak potvrdila mluvčí Etiopských aerolinek, Čína má v Africe dobře vyvinutou logistickou síť a distribuci. Zboží, v tomto případě vakcíny, se tak k příjemcům dostane rychleji.

Už loni v listopadu zahájila společnost Ethiopian Airlines partnerství s logistickou divizí společnosti Alibaba (Alibaba Cainiao) a vybudovala letecký most pro přepravu velkého množství vakcín spojující Čínu a Afriku. První letoun v rámci programu Pharma Wing přistál začátkem února v Addis Abebě a pokračoval s nákladem dál do Čadu. Touto cestou se tak mohou na africký kontinent dostat miliony čínských vakcín.

Druhá distribuční linka vede přes arabské prostředníky. Země takzvaného Maghrebu, které mají historicky úzké vazby s Blízkým východem, dostávají vakcíny i od přátel či partnerů z těchto zemí. Egypt například získal darem čínské vakcíny od Spojených arabských emirátů. Celkově se odhaduje, že Číňané doručí přes Dubaj do této africké oblasti několik milionů očkovacích dávek.

Očkovací diplomacie

Někteří afričtí novináři a politici ale poukazují na to, že čínské vakcíny mohou být sice pro tento kontinent v krátkodobém horizontu výhodné, ale z dlouhodobějšího hlediska pravděpodobně uvrhnou africké země do ještě větší závislosti na ČLR. Například Cobus van Staden z China Africa Project upozorňuje, že: „Vzestup Číny jako významného hráče v této (farmaceutické) oblasti je zásadní změnou a mění to pravidla hry. To ale neznamená, že všichni mají jasno v tom, jaká hra se hraje.“

S tím souhlasí i Agathe Demarais, ředitelka sekce v Economist Intelligence Unit zabývající se světovými předpověďmi. Podle ní Rusko, Čína a v menší míře i Indie chtějí prostřednictvím poskytnutí vakcín posílit své zájmy v chudších regionech.

„Rusko a Čína to dělají už delší dobu (…) zejména v rozvojových zemích. Mají pocit, že se tradiční západní mocnosti z těchto oblastí stahují,“ uvedla Demarais. „V minulosti Čína zahájila Iniciativu pás a stezka, Rusko je zase aktivní v oblasti střední a východní Evropy, kde prosazuje své projekty, například stavby jaderných elektráren. Očkovací diplomacie je jen malá část jejich aktivit ve snaze o posílení globálního postavení.“

Bratrská pomoc… nic nového

Během studené války byly sovětské vakcíny a jejich „bratrská distribuce“ jedním z nástrojů posilování vlivu SSSR v takzvaných satelitních státech. Číně jde ale pravděpodobně o víc než jen o posilování svého politického vlivu na africkém kontinentu. Důležitou roli hraje i ekonomický faktor.

To bylo zjevné například na rouškové diplomacii, kterou si ČLR v řadě zemí vydobyla obdiv za svou „nezištnou pomoc“, přestože šlo často o komerční zakázky a v některých případech i nevýhodný nákup předraženého čínského zboží nižší kvality. Hezkým příkladem může být Česká republika, kde děkovaly u čínských letounů za draze nakoupené zboží nejvyšší političtí představitelé ve špalíru před čínským velvyslancem.

Že jde ČLR především o zvyšování svého vlivu ve světě, dokládají i čísla. Vakcín určených do zahraničí bylo už distribuováno přes 46 milionů. Naopak v Číně vakcinace zaostává, podle informaci deníku South China Morning Post v zemi zatím naočkovali asi 40,5 milionu lidí (údaj k 2. 2. 2021).

Chuang Jen-čung z amerického think-tanku Council on Foreign Relations tvrdí: „Čína využívá (své vakcíny) k tomu, aby se stala světovým lídrem v očkování a pomohla rozvojovým zemím, které nemají takový přístup k léčivům jako Západ. To Číně pomůže zlepšit image a posílit takzvanou soft power.“

To dokládá například prohlášení publikované čínským ministerstvem zahraničí, které citovalo alžírského šéfa diplomacie Sabri Boukadoumu, který údajně v telefonickém rozhovoru děkoval za čínskou pomoc s vakcinací a přislíbil ČLR podporu s Iniciativou pás a stezka.

Jak už v červnu slíbil generální tajemník Si Ťin-pching na čínsko-africkém summitu, z masové distribuce čínských vakcín budou mít africké země nemalý prospěch.

Obavy provázející vakcinaci

Řada Afričanů se však obává toho, zda jejich vlády budou dostatečně transparentní při zavádění masových očkovacích kampaní a jestli z nich nebudou chtít tamní zkorumpovaní úředníci profitovat. Ugandská lidskoprávní aktivistka Saraha Akello v této souvislosti poukazuje na aféru se Světovou aliancí pro vakcinaci a imunizaci (GAVI), jejíž finance ugandští úředníci před zhruba dvaceti lety zpronevěřili.

Dalším problémem je nedůvěra místních obyvatel v očkování. Odborníci však varují, že nezačne-li tento druhý nejlidnatější kontinent rychle očkovat, může být ohniskem třetí vlny nákazy v globálním měřítku.

Čínská Afrika

O tom, že čínská očkovací diplomacie bude mít v Africe stejný úspěch jako roušková diplomacie, která si našla naivní příznivce i ve vyspělém západním světě, není pochyb. Jak píše v jednom z článků na China Africa Project Eric Olander, Čína velmi rychle zaznamenala potenciál, který boj s pandemií může mít.

Nigerijský komentátor k tomu na svém twitterovém účtu Defence News Nigeria poznamenal: „Číňané (nám) prodávají válečné lodě, pokročilé bojové drony, bojové tanky třetí generace a vypouštějí na oběžnou dráhu nigerijské satelity. Budují (nám) systém železnic, v současné době dokonce staví první vysokorychlostní železnici v Nigérii. Na druhou stranu USA, historický spojenec, nás ohrožuje sankcemi za porušování práv LGBT nebo omezování práva na manželství osob stejného pohlaví.“

Jak upozorňují někteří ekonomičtí experti, včetně Arthura Minsata, šéfa oddělení pro Afriku v OECD: „Africké země si vytvořily na Číně takovou závislost – ať už ve formě obchodní, nebo finanční spolupráce – že pro klid v regionu musí tento vztah zůstat stabilní.“

V roce 2018 se čínsko-africký obchod zvýšil o 19,7 procenta, zatímco se zbytkem světa vzrostl pouze o 12 procent. Během téhož roku se čínské investice na africkém kontinentu vyšplhaly na 5,4 miliardy dolarů, zatímco v Latinská Americe šlo jen o 1,9 miliardy. Jak dodává Minsat: „Kromě velmi silného čínsko-afrického partnerství jsou tu i projekty v hodnotě miliard dolarů spojené s Iniciativou pásu a stezky, jejímž prostřednictvím Číňané získávají základní suroviny. Je tedy jasné, že Čína je v Africe proto, aby tu už zůstala. A očkovací diplomacie tomu jen napomůže.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 16 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 17 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 22 hhodinami

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
před 23 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...