Vědci přesněji popsali velikost megalodona. Jen jeho ploutev byla větší než člověk

Britský vědecký tým pomocí přesnějších metod vypočítal velikost obřího prehistorického žraloka, ze kterého se do dnešní doby dochovaly pouze zuby či obratle. Megalodon, který obýval oceány před 23 až třemi miliony let, podle studie zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports měřil až 16 metrů a jeho hřbetní ploutev téměř dosahovala výšky dospělého člověka.

Tento zástupce třídy paryb je vzdáleným předchůdcem dnešního žraloka bílého, který mnohdy dosahuje délky přes šest metrů a jehož míry společně s dalšími čtyřmi druhy žraloků vědci využili při výpočtu velikosti megalodona.

Ve výsledku byl prehistorický zástupce třídy paryb dlouhý 16 metrů, z čehož zhruba 4,65 metru tvořila hlava a 3,85 metru ocas. Hřbetní ploutev měl vysokou 1,62 metru.

Projekt snů

„Vždycky jsem byl blázen do žraloků. Jako vysokoškolák jsem se potápěl se žraloky bílými v Jihoafrické republice – samozřejmě v ochranné ocelové kleci,“ uvedl paleobiolog Jack Cooper z univerzity v Bristolu, který se na studii podílel a nazval ji svým „vysněným projektem“.

„Megalodon byl vlastně tím zvířetem, které mě v šesti letech inspirovalo dát se na paleontologii,“ řekl Cooper. „Vzhledem k tomu, že máme akorát hodně samostatných zubů, je studium celého zvířete těžké,“ dodal.

Vyhynulého žraloka v posledních letech proslavily zejména televizní dokumentární pořady a také Hollywood v akčním trháku MEG: Monstrum z hlubin z roku 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 1 hhodinou

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 1 hhodinou

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 20 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 20 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.