Vědec zavrhl kolektivní imunitu a testoval ve velkém. Sever Nizozemska má díky němu méně obětí než zbytek země

Podle oficiálních nizozemských údajů se úmrtnost na nový koronavirus v této zemi značně liší podle regionů. Zatímco v nejhůře postižené oblasti Severního Brabantska na jihu země zemřelo během nejhorší části pandemie dvakrát tolik lidí, než je běžné, v severní části u Groningenu umřelo jen o čtyři procenta více lidí. Za tento úspěch může z velké části  jediný muž.

Zatímco Nizozemsko, podobně jako třeba Velká Británie nebo Švédsko, zvažovalo v polovině března cestu budování kolektivní imunity, část země se rozhodla pro jiný postup. Mikrobiolog a virolog Alex Friedrich z Univerzitního zdravotního střediska v Groningenu (UMGC) oznámil, že sever Nizozemí nebude celostátní politiku následovat.

V Nizozemí se na covid-19 testovali jen lidé s těžkým průběhem nemoci a pracovníci v první linii. Sever země se ale rozhodl držet doporučení Světové zdravotní organizace, která vyzývala k co nejširšímu testování.

„V Nizozemí se říkalo, že diagnostika je zajímavá pro statistiky, ale není důležitá v boji proti nemoci. A s tím nesouhlasím,“ uvedl Friedrich v rozhovoru pro web Irish Times. A nejenže nesouhlasil, ale přišel s vlastními návrhy a konkrétními kroky.

Jeho pracoviště začalo masivně testovat: na svých pozemcích zřídilo testovací stanoviště, najalo studenty jako výpomoc a spolupracovalo s úřady v tom, aby se k testům dostavilo co nejvíce lidí. „Prostě jsme to udělali,“ popsal Friedrich. „Pomocí diagnostiky se dají zachránit lidské životy. Správné diagnostikování, stopování případů a informace –⁠ to je jedna z nejsilnějších zbraní v boji proti tomuto viru.“

Pomohly mezinárodní zkušenosti i náhoda

Friedrich se neomezoval na data z vědeckých studií, jichž v té době bylo ještě málo, ani se neuzavřel jen do místní nizozemské reality. Místo toho se mnohokrát telefonicky spojil se svými italskými kolegy, kteří měli kvůli situaci v Bergamu mnohem více zkušeností z praxe.

Data z italské praxe ukazovala, že člověk nakažený novým koronavirem stráví na jednotce intenzivní péče asi dvojnásobek času, než počítal oficiální nizozemský model. Na základě toho upravil Friedrich plány nemocnic a nedošlo tak k jejich přehlcení nakaženými. Právě poučení se ze zkušeností z jiných zemí bylo podle něj zcela zásadní pro úspěšné zvládnutí situace.

Stejně důležité ale podle něj bylo také pouhé štěstí. Podobně jako v České republice také v Nizozemsku mají jarní prázdniny v rozdílných týdnech. A sever měl to štěstí, že letos tak proběhly výrazně dříve než ve zbytku země: lidé z jihu tak měli mnohem větší pravděpodobnost, že si covid-19 přivezou z lyžování v Rakousku nebo Itálii. Dovolené tam totiž trávili již v době, kdy se tam virus nepozorovaně a nekontrolovaně šířil.

Další výhodu přinesl severní části země karneval. Ten se slaví na jihu mnohem víc než v severní části Nizozemska.

Opatření, která fungovala

Profesor Friedrich a jeho tým také včas rozeznali, co je největší hrozba spojená s novým koronavirem: nákaza, která pronikne do nemocničních zařízení. Právě tam může jeden infikovaný přenést virus na několik desítek osob, které jsou navíc ještě zranitelnější než lidé „venku“. Když se mezi nemocničním personálem v Groningenu objevilo několik prvních případů, bleskově byla zavedena opatření, která měla problém minimalizovat.

Lékařský personál dostal zákaz cestovat mimo region –⁠ pokud to udělal, musel jít na 14 dní do karantény. Současně proběhlo testování všech pracovníků ve zdravotnictví v celém regionu, ať měli či neměli symptomy. Ukázalo se, že pětina pozitivních žádné příznaky nemoci nemá.

„Ve zdravotnických zařízeních může být deset, dvacet nebo třicet lidí nakaženo jediným infikovaným,“ tvrdí Friedrich. „Myslím, že v jiných částech země, kde jsou čísla horší, jsou zdrojem zdravotnické instituce a ústavy dlouhodobé péče,“ dodal.

Co bude dál? Léky přijdou, skupinová imunita ne

Když 16. března oznámil premiér Mark Rutte, že si jeho vlast vybuduje skupinovou imunitu tím, že se virus nechá kontrolovaně kolovat populací, vydržela tato strategie jen krátce. Podobně jako ve Velké Británii se ukázalo, že počty mrtvých, které by to přineslo, jsou příliš vysoké.

Odpůrcem této strategie byl a do budoucna je i profesor Friedrich. „Skupinová imunita nemůže být nikdy naše strategie. Nedá se kontrolovat a znamená to, že lidé budou umírat. A když nebudete dost opatrní, bude umírat spousta lidí,“ argumentuje virolog. „Není to žádný přírodní zákon, že se musí nakazit všichni. Je to jen důsledek nedostatečné snahy ochránit lidi,“ dodává vědec.

Navíc podle něj není vůbec jasné, zda si lidé, kteří se z nemoci vyléčili, vybudují spolehlivou imunitu. „Imunita nevzniká automaticky. Může být lokální, třeba jen v nose nebo krku. Ale když virus spolknete, napadne vám vnitřnosti,“ říká.

Friedrich věří, že drastická opatření spojená s karanténou dala vědcům i lékařům dostatek času novou nemoc dostatečně pochopit a přijít s účinnějšími léčbami. Léky se podle něj objeví výrazně dříve než očkování. „Pro očkování je potřeba, aby se ho vyrobily miliardy dávek pro všechny lidi na planetě, a to nějakou dobu trvá. A navíc je musíte všem vpravit,“ vysvětluje vědec.

Hlavním úkolem vědecké a zejména lékařské komunity bude nyní podle něj připravit se na zimu, která bývá u respiračních onemocnění tím nejhorším obdobím roku. Podle Friedricha přinese vlnu infekcí, která bude ještě horší než ta první. „Potřebujeme ochranné pomůcky, potřebujeme více lůžek intenzivní péče, více zdravotníků, více diagnostiky ve všech nemocnicích v zemi,“ uvažuje. „Nemůžeme čekat, že se věci vrátí do zpátky do normálu. To není realistické, musíme udělat změny, abychom to zvládli,“ dodává profesor Friedrich.

Koronavirus v polovině června

Přestože množství lidí v České republikace považuje situaci kolem pandemie za „ukončenou“ nebo stabilní, ve skutečnosti se covid-19 po světě šíří stále rychleji a jen tak nezmizí. Celkový počet infikovaných ve světě překročil podle americké Univerzity Johnse Hopkinse hranici sedmi milionů, obětí je celosvětově více než 410 tisíc a vyléčených je dosud přes 3,3 milionu.

Za nové epicentrum pandemie ohlásila WHO koncem května Latinskou Ameriku. Alarmující situace je zejména v Brazílii, kde v posledních dnech přibývá i přes 30 tisíc nakažených denně a země je v jejich celkovém počtu na druhém místě na světě. Afrika se během pandemie podle WHO vyhnula zatím nejhoršímu i díky tomu, že má zkušenosti s bojem proti epidemiím.

Největší počet nakažených na světě mají Spojené státy, kde je aktuálně přes 1,9 milionu případů onemocnění covid-19 a přes 110 tisíc mrtvých. V Evropě se nakazilo přes 2,1 milionu lidí, 178 tisíc z nich zemřelo. Nejzasaženější evropskou zemí byla zpočátku Itálie, poté se mezi nejpostiženější státy zařadilo i Španělsko, Francie a Velká Británie, která eviduje nejvíce obětí. Největší počet nakažených v Evropě hlásí Rusko.