Proč koronavirová pandemie tak tvrdě dopadla na jih Evropy? Hlavní důvody jsou sociální

Smrtnost nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem je na jihu Evropy mnohem vyšší než kdekoliv jinde na světě. Nejhůře postiženými zeměmi jsou Itálie a Španělsko. Vědci začínají popisovat příčiny: jednou z nejdůležitějších jsou zřejmě užší kontakty mezi generacemi.

Pandemie nemoci COVIDu-19 zasáhla v Itálii především seniory – a není to náhoda. V Evropě je zemí s nejstarším obyvatelstvem, přičemž v severní části žijí senioři nejčastěji.

Podle německého virologa Christiana Drostena se průměrný věk nakažených v Německu pohybuje kolem 48 let, v Itálii to na počátku epidemie bylo 81 let. V Itálii tvoří 23 procent populace lidé ve věku nad 65 let, což znamená, že téměř čtvrtina patří ke skupině, která je nemocí nejvíce zranitelná. Pro srovnání: ve Spojených státech je nad 65 let 16 procent obyvatel.

Rozdíly v míře úmrtnosti mezi Itálií, Jižní Koreou a ostatními zeměmi jsou sice částečně vysvětlitelné těmito fakty, ale podle některých studií hraje roli také větší sociální interakce mezi generacemi, zejména mezi prarodiči a vnoučaty.

V Itálii se senioři často starají o svá vnoučata a obecně mají intenzivnější kontakty se svými dětmi a jejich rodinami. V mnoha jiných zemích světa tomu tak není. Někteří vědci se pokusili tyto faktory porovnat se smrtností epidemie nového koronaviru.

Před několika dny byla zveřejněna předběžná studie publikovaná Jennifer Beam Dowdovou, epidemioložkou a demografkou z Oxfordské univerzity. Tato studie zkoumající italská specifika zatím neprošla recenzním řízením.

„Podle nejnovějších údajů, které má italský národní statistický institut k dispozici, se blízké vztahy mladých a starých v Itálii týkají více než poloviny populace v severních oblastech,“ píše se v ní. Tyto mezigenerační interakce, časté společné bydlení větší rodiny a vzorce dojíždění mohly v Itálii podle Dowdové pandemii významně urychlit.

Odlišný věk společně s včasnou diagnostikou a řešením mimořádných událostí pravděpodobně také vysvětlují nízký počet obětí v Jižní Koreji a Singapuru ve srovnání s Itálií.

Rodiče, kteří žijí se svými dětmi

Dva profesoři ekonomie z univerzity v Bonnu, Christian Bayer a Moritz Kuhn, dospěli ke stejnému závěru pokud jde o rodinné vztahy. Jejich hypotéza říká, že rozdíly v sociálních vazbách hrají klíčovou roli nejen při šíření epidemie, ale také co se týká její smrtnosti.

„Předpokládejme, že v zemi A se téměř všechny interakce odehrávají v jedné skupině lidí: to znamená, že lidé v produktivním věku se stýkají jen mezi sebou a senioři dělají totéž s vrstevníky. Ale v zemi B dochází k interakci mezi generacemi: mladí a staří žijí společně a společně interagují – například péčí o vnoučata. Může se to týkat i mladých pracujících lidí, kteří stále žijí se svými matkami, protože si nemohou dovolit žít sami,“ uvádějí.

Oba vědci v analýze ze 13. března využili data z projektu World Value Surveye a vypočítali pro každou zemi procento lidí ve věku 30 až 49 let, kteří žijí s rodiči.

Podíl ve Francii, Švýcarsku a Nizozemsku je méně než pětiprocentní, v Japonsku, Číně, Jižní Koreji a Itálii však přesahuje 20 procent. „Tato hodnota vyniká, když ji porovnáme se smrtností pro všechny státy s moderními ekonomikami s více než 100 případy (od 12. března),“ uvedli vědci. Itálie vyniká v obou grafech. „Zdá se tedy, že struktura sociálních interakcí je důležitá a že sociální distancování se musí týkat zejména seniorů “, dodávají.

K čemu je takový výzkum?

Vědci také vysvětlují, že účinek interakce mezi generacemi pravděpodobně v průběhu času zmizí, protože se virus šíří celou populací. Varují však země, kde dochází k častým kontaktům mezi dětmi, prarodiči a vnoučaty, aby co nejrychleji přijaly vhodná opatření – v Evropě se jedná zejména o Srbsko, Polsko, Bulharsko, Chorvatsko a Slovinsko.

Tyto údaje jsou důležité i pro další země, které mají velké procento stárnoucích obyvatel. Týká se to například velkých států, které mají netypicky rozloženou populaci – takovým příkladem je Florida, která ve Spojených státech funguje jako místo, kde senioři často tráví stáří. „Florida je jako super-Itálie,“ varoval pro magazín Wired demograf Andrew Noymer. „Na Floridě bude situace moc špatná,“ předpovídá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.
před 6 hhodinami

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
před 22 hhodinami

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
včera v 14:07

Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.
včera v 13:56

Klid před bouří? Hurikánová sezona je letos nápadně klidná

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.
včera v 11:11

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
včera v 08:00

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
24. 7. 2025
Načítání...