Kočky poznají zvuk svého jména, prokázali japonští biologové

Nový japonský výzkum ukázal, že domácí kočky jsou ještě inteligentnější a lépe adaptované na život s člověkem, než to zatím vypadalo. Ať už totiž člověk na svou kočku volá Júro, Sisi nebo Pane Rozárko, je velmi pravděpodobné, že mu jeho šelmička rozumí a reaguje na něj.

Až doposud se vědělo, že vlastní jméno umí rozlišit jen několik druhů zvířat, většinou těch pokládaných za výjimečně inteligentní. Patří k nim zejména psi, papoušci a také delfíni.

O kočkovitých šelmách ale zatím žádný takový výzkum neexistoval. „Máme tolik prací o tom, jak komunikují s lidmi psi. Je ale důležité také ukázat, jaké jsou schopnosti koček,“ uvedla hlavní autorka studie Asuka Saito.

Výsledek výzkumu ji nepřekvapil. „Spousta majitelů koček věří, že jim jejich zvířata rozumí,“ řekla v rozhovoru pro deník The Guardian. U psů se schopnost rozumět testuje tak, že se jim dávají příkazy. U koček ale vzhledem k jejich známé neposlušnosti tento způsob použít nelze. 

Místo toho vědci přehrávali kočkám několik slov, mezi nimiž bylo i jejich jméno, a sledovali jejich reakce. Výsledky přesvědčivě ukázaly, že na drtivou většinu slov nereagovaly prakticky vůbec, maximálně lehce pohnuly uchem nebo mírně naklonily hlavu. Ale pokud se jim pustil zvuk jejich jména, reagovaly výrazněji, často se zastavovaly v pohybu nebo výrazně nastražovaly uši.

Vědci současně přiznávají, že není jisté, jestli kočky reagují na své jméno proto, že by si uvědomovaly, že se jedná přímo o jejich unikátní označení. Je totiž také možné, že tuto kombinaci hlásek jen slyší častěji než jiná slova, a právě proto je jejich reakce na ni silnější.

Autoři práce navíc zdůrazňují, že obecně jsou reakce koček na většinu lidských podnětů málo výrazné. Již dříve se například prokázalo, že kočky sice dokáží rozpoznat hlas svého majitele, stejně na něj ale skoro nereagují. A právě tato kočičí pasivita představuje pro vědce problém, protože jim znesnadňuje výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 2 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 2 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 6 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026
Načítání...