Kočky poznají zvuk svého jména, prokázali japonští biologové

Nový japonský výzkum ukázal, že domácí kočky jsou ještě inteligentnější a lépe adaptované na život s člověkem, než to zatím vypadalo. Ať už totiž člověk na svou kočku volá Júro, Sisi nebo Pane Rozárko, je velmi pravděpodobné, že mu jeho šelmička rozumí a reaguje na něj.

Až doposud se vědělo, že vlastní jméno umí rozlišit jen několik druhů zvířat, většinou těch pokládaných za výjimečně inteligentní. Patří k nim zejména psi, papoušci a také delfíni.

O kočkovitých šelmách ale zatím žádný takový výzkum neexistoval. „Máme tolik prací o tom, jak komunikují s lidmi psi. Je ale důležité také ukázat, jaké jsou schopnosti koček,“ uvedla hlavní autorka studie Asuka Saito.

Výsledek výzkumu ji nepřekvapil. „Spousta majitelů koček věří, že jim jejich zvířata rozumí,“ řekla v rozhovoru pro deník The Guardian. U psů se schopnost rozumět testuje tak, že se jim dávají příkazy. U koček ale vzhledem k jejich známé neposlušnosti tento způsob použít nelze. 

Místo toho vědci přehrávali kočkám několik slov, mezi nimiž bylo i jejich jméno, a sledovali jejich reakce. Výsledky přesvědčivě ukázaly, že na drtivou většinu slov nereagovaly prakticky vůbec, maximálně lehce pohnuly uchem nebo mírně naklonily hlavu. Ale pokud se jim pustil zvuk jejich jména, reagovaly výrazněji, často se zastavovaly v pohybu nebo výrazně nastražovaly uši.

Vědci současně přiznávají, že není jisté, jestli kočky reagují na své jméno proto, že by si uvědomovaly, že se jedná přímo o jejich unikátní označení. Je totiž také možné, že tuto kombinaci hlásek jen slyší častěji než jiná slova, a právě proto je jejich reakce na ni silnější.

Autoři práce navíc zdůrazňují, že obecně jsou reakce koček na většinu lidských podnětů málo výrazné. Již dříve se například prokázalo, že kočky sice dokáží rozpoznat hlas svého majitele, stejně na něj ale skoro nereagují. A právě tato kočičí pasivita představuje pro vědce problém, protože jim znesnadňuje výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 6 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...