Kočky poznají zvuk svého jména, prokázali japonští biologové

Nový japonský výzkum ukázal, že domácí kočky jsou ještě inteligentnější a lépe adaptované na život s člověkem, než to zatím vypadalo. Ať už totiž člověk na svou kočku volá Júro, Sisi nebo Pane Rozárko, je velmi pravděpodobné, že mu jeho šelmička rozumí a reaguje na něj.

Až doposud se vědělo, že vlastní jméno umí rozlišit jen několik druhů zvířat, většinou těch pokládaných za výjimečně inteligentní. Patří k nim zejména psi, papoušci a také delfíni.

O kočkovitých šelmách ale zatím žádný takový výzkum neexistoval. „Máme tolik prací o tom, jak komunikují s lidmi psi. Je ale důležité také ukázat, jaké jsou schopnosti koček,“ uvedla hlavní autorka studie Asuka Saito.

Výsledek výzkumu ji nepřekvapil. „Spousta majitelů koček věří, že jim jejich zvířata rozumí,“ řekla v rozhovoru pro deník The Guardian. U psů se schopnost rozumět testuje tak, že se jim dávají příkazy. U koček ale vzhledem k jejich známé neposlušnosti tento způsob použít nelze. 

Místo toho vědci přehrávali kočkám několik slov, mezi nimiž bylo i jejich jméno, a sledovali jejich reakce. Výsledky přesvědčivě ukázaly, že na drtivou většinu slov nereagovaly prakticky vůbec, maximálně lehce pohnuly uchem nebo mírně naklonily hlavu. Ale pokud se jim pustil zvuk jejich jména, reagovaly výrazněji, často se zastavovaly v pohybu nebo výrazně nastražovaly uši.

Vědci současně přiznávají, že není jisté, jestli kočky reagují na své jméno proto, že by si uvědomovaly, že se jedná přímo o jejich unikátní označení. Je totiž také možné, že tuto kombinaci hlásek jen slyší častěji než jiná slova, a právě proto je jejich reakce na ni silnější.

Autoři práce navíc zdůrazňují, že obecně jsou reakce koček na většinu lidských podnětů málo výrazné. Již dříve se například prokázalo, že kočky sice dokáží rozpoznat hlas svého majitele, stejně na něj ale skoro nereagují. A právě tato kočičí pasivita představuje pro vědce problém, protože jim znesnadňuje výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 17 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 18 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 20 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 22 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 23 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...