Čína před rokem naklonovala makaky. Teď už jim geneticky vkládá duševní choroby

Přesně před rokem oznámili čínští vědci ze Šanghaje, že naklonovali opice makaky stejnou metodou, jakou použili v roce 1996 Britové u ovečky Dolly. Jednalo se o první naklonované primáty. Objev podle nich poslouží pouze lékařským účelům – a pokračují v něm ještě kontroverznějšími cestami.

Vědci tím otevřeli cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Koncem loňského listopadu pak svět šokoval čínský vědec Che Ťien-kchuej, který tvrdil, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata, holčičky LuLu a Nana – v tomto případě tedy nešlo o klonování, ale o jinou ukázku toho, jak daleko už je Čína s genetickými technologiemi.

2 minuty
První naklonovaní primáti
Zdroj: ČT24

Zvířata vědci využijí k testování léků na řadu nemocí

Dva totožní dlouhoocasí makakové Čung Čung a Chua Chua se narodili koncem roku 2017. „Lidé jsou primáti. Technická bariéra pro klonování druhů primátů, včetně lidí, je prolomena,“ řekl Mu-ming Pcho-o, jenž dohlížel na výzkum Institutu neurověd Čínské akademie věd ve východočínské Šanghaji.

„Prolomili jsme tuto bariéru, abychom vyrobili zvířecí modely, které jsou užitečné pro medicínu a lidské zdraví. Není záměrem použít tuto metodu na člověka,“ dodal. Geneticky totožná zvířata mohou posloužit k testování nových léků na řadu nemocí.

Rok poté

Čínští vědci ve výzkumu makaků pokračují i v současnosti. Přesně rok po prvním úspěchu nyní oznámili výsledky dalšího experimentu. Tentokrát naklonovali rovnou pět makaků, kteří ale navíc byli geneticky modifikovaní.

Cílem kontroverzního pokusu je biomedicínský výzkum – Číňané doufají, že když už rovnou naklonují nemocné opice, výrazně to urychlí testy, které se na těchto primátech provádějí. A v důsledku to také sníží množství makaků, na nichž se tyto pokusy provádí.

Experiment s etickým otazníkem

Vědci začali tím, že pomocí genetických nůžek CRISPR/Cas9 upravili DNA původního makaka. Vypnuli u něj tímto způsobem gen BMAL-1, který je zodpovědný za takzvané cirkadiánní rytmy.

Když se u opic tento gen deaktivuje, vede to ke zhoršení kvality spánku, zvýšené podrážděnosti a depresi – vědci dokonce pozorovali chování připomínající schizofrenii. Narušení cirkadiánních rytmů je také spojováno se vznikem chorob, jako je rakovina nebo cukrovka.

Pak makaka naklonovali – přenesli jádra z jeho buněk do vajíček, tímto způsobem získali 5 klonů, všechny měly stejnou genetickou vadu jako původní makak.

Proč to všechno? Čínští genetici doufají, že tímto způsobem získají modelový organismus velmi blízký člověku. Znamenalo by to, že se budou dát mnohem lépe testovat léky proti genetickým nemocem – tedy rakovině, poruchám mozku a dalším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...