Velký korálový útes trpí: jeho nejkrásnější část byla letos z 67 procent zničená

Turistům, kteří se vydávají pozorovat Velký korálový útes u Austrálie, se letos nabízí smutný pohled: dvě třetiny té nejkrásnější části letos v podstatě zanikly. Australská vláda se snaží najít řešení problému.

Velký korálový útes je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO. Táhne se podél celého severovýchodu Austrálie, měří přes 2000 kilometrů a je tvořen asi tisícovkami jednotlivých útesů. Nejde o neporušenou bariéru, ale po letošním výjimečně teplém počasí se v ní otevřou ještě větší díry.

Poškození korálů
Zdroj: Coral Reef Research
  • Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.

Nejnovější zpráva z konce listopadu 2016 tvrdí, že nejhůře zasažená část útesu zaznamenala vybělení až 67 procent všech korálů. Jde o severní oblast, která byla doposud nejlépe zachovanou a měla nejbohatší ekosystém. V centrální části útesu je situace mnohem lepší, tam zmizelo korálů jen 6 procent a jižní část nebyla letos postižena úbytkem vůbec. Koráli, kteří jsou bělením zasažené, se stávají navíc výrazně častěji cílem nejrůznějších predátorů.

Bělení korálů bylo pozorováno již u 93 procent z 3000 útesů, letos bylo takto zničeno až 22 procent jejich stávající rozlohy.

Příčiny problémů: největším ničitelem je člověk

Koráli blednou kvůli úhynu barevných řas, které fungují jako zdroj kyslíku a živin. Pokud dojde k poklesu teploty vody, mohou se ještě vzpamatovat, jinak definitivně umírají.

„Čelíme rostoucí teplotě oceánů a zvyšování kyselosti vody. To způsobuje korálům velké problémy, protože během růstu nebo jen přežívání čelí podvodním vlnám horka. A od osmdesátých let se to stále zhoršuje,“ uvedl hlavní výzkumník Ove Hoegh-Guldberg. 

Koráli jsou zdraví, tvrdí australská vláda

  • Hvězdice trnová koruna je velká dravá mořská hvězdice. Žije v teplejších mořích prakticky po celém světě, je velkým nebezpečím pro korálové útesy. Jeden jedinec může takto zkonzumovat až 5–6 m² korálů za rok. Po „nájezdu“ množství trnových korun jsou v korálovém útesu během několika týdnů zdecimováni živí koráli a zůstanou zde jen jejich mrtvé schránky.

Austrálie přesto tvrdí, že korálový útes neumírá. V pátek 2. prosince zaslala svoje oficiální vyjádření organizaci UNESCO. Vláda ve zprávě popisuje, že 32 ze 151 akcí proti úpadku tohoto jedinečného systému již bylo splněno, na 103 se pracuje, čtyři byly odložené a 12 se nezvládá naplnit.

„Udělali jsme vše možné, aby se plány splnily, abychom investovaly obrovské zdroje na zlepšení kvality vody, pracujeme se zemědělci, abychom omezili počet hvězdic trnová koruna, které útes ohrožují,“ uvedl v prohlášení pro Sky News ministr životního prostředí Josh Frydenberg. „Útes není mrtvý, neumírá, je odolný, je zdravý a udělali jsme v posledních letech obrovský pokrok.“

Ekologické organizace toto vyjádření kritizují, je podle nich nesmyslné. „Financovat programy na kvalitu vody a přitom nedělat nic proti změně klimatu je tak trošku jako opravovat okno, když vám hoří dům,“ napsal Tim Flannery z neziskové organizace Climate Council.

Naděje žije – koráli mohou regenerovat

Údaje z jiných částí planety ale naznačují, že bitva o záchranu korálů není ještě zcela prohraná. Pokud by se konalo rychle a aktivně, je teoreticky ještě možné korálový útes zachránit. Australská vláda má totiž pravdu v tom, že koráli mají silnou schopnost regenerovat. Typickým případem je velký korálový útes u Seychel. Během 90. let 20. století zasáhlo tamní korály ještě silnější bělení než v současné době Austrálii – během několika roků tam bylo zničeno až 90 procent všech korálů. V současné době se ale koráli dokázali asi na 60 procentech postiženého území zase vzpamatovat, uvádí v rozsáhlé práci tým oceánologů, který zveřejnil svou práci v časopise Nature

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
před 10 hhodinami

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
včera v 17:00

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
včera v 14:58

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
včera v 10:57

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled