Summit EU k uprchlíkům

Mimořádný summit EU tak skončil. Končíme tím i tento on-line.

Německá kancléřka Angela Merkelová potvrdila, co avizoval i český státní tajemník Tomáš Prouza: Na jednání summitu se otázka v úterý schválených kvót neprobírala.

Předsedové vlád a prezidenti evropských zemí podle Donalda Tuska zastávají shodný názor, že "nynější chaos musí skončit". 

Místa k rychlejší registraci uprchlíků v Itálii a v Řecku, takzvané hotspoty, budou zřízeny do konce listopadu, uvedl Donald Tusk. 

Řádnou správu a kontrolu vnějších hranic označil Donald Tusk za společnou odpovědnost. Je podle něj nefér ponechávat všechnu zátěž na Itálii a Řecku.

Šéf Evropské rady Donald Tusk poděkoval evropským lídrům za mobilizaci další miliardy eur na pomoc uprchlíkům prostřednictvím potravinového fondu a OSN.

Estonský premiér Taavi Rõivas upřesnil, že jeho předchozí twitterový příspěvek neznamenal konec jednání. Teď už ale prý skončilo.

Státní tajemník Tomáš Prouza na Twitteru napsal, že naděje na brzký konec jednání evropských lídrů byly zmařeny.

Ministr vnitra Milan Chovanec připomněl, že vidí cestu v mezinárodních policejních silách, které budou řešit ostrahu hranice. "Nabídli jsme Maďarsku své policisty, na jejich žádost jsme dodali padesát velkokapacitních stanů a v současné době Maďaři požádali o vojenská vozidla pro přepravu materiálu. Česká republika okamžitě reaguje na potřeby našich partnerů. Jsme připraveni vyslat jak živou sílu, tak techniku. Italům jsme udělali nabídku před dvěma měsíci. Byla to finanční pomoc, naši specialisté a prostředky na noční vidění. Od Italů ale dodnes nemáme zpětnou vazbu, jestli pomoc přijmou, nebo ne," řekl Chovanec v ČT.

Na 8. října se do Bruselu chystá velké zasedání ministrů vnitra a zahraničí států Evropské unie, zároveň by tu měl být turecký prezident. 

Ministr vnitra Milan Chovanec se obává, že i když se teď jednalo o jednorázové rozdělení uprchlíků, v budoucnu může přijít pevný mechanismus. Migrační proud totiž nebude slábnout, pokud by Evropa nevyslala signál, že je těžší se do ní dostat. "Nakonec se může relokovat z Polska, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině, což je asi i důvod, proč Polsko nakonec kývlo na dohodu. Někdy v budoucnu může být tendence relokovat z Rakouska nebo Německa, protože to budou cílové země, kam migranti protečou. Česká republika uhájila aspoň malé vítězství, že jde v této fázi jenom o 120 tisíc, ale obávám se, že následující týdny mohou znamenat debatu o další relokaci nebo spuštění trvalého mechanismu," uvedl Chovanec v ČT.

V návrhu, který mají projednávat evropští lídři, je rovněž vidět jasný důraz na to, aby Evropská unie byla do budoucna schopná chránit svoje vnější hranice Schengenu. "Je vidět, že Evropská unie si uvědomuje, že toto selhalo a na to se teď musí zaměřit," zmínil zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Podle BBC to má znamenat i větší personální podporu.

"Britský premiér David Cameron řekl, že by se mělo znovu projednávat, jak uprchlíky vracet do jejich zemí. Dokonce řekl, že by to měla být prioritní otázka, která by se měla vyřešit," uvedla zpravodajka ČT Kateřina Procházková s tím, že ještě pořád není specifikován list bezpečných zemí, kam je možné běžence vracet; jde zvláště o Turecko.

I když úterní hlasování Polska navzdory dohodnutému směru zemí Visegrádské čtyřky vyznívalo jako možný problém pro stabilitu středoevropského uskupení, premiéři zemí V4 před mimořádným summitem EU demonstrovali jednotu. Po krátké schůzce vydali společné prohlášení, ve kterém mimo jiné zdůraznili potřebu efektivní kontroly a ochrany vnějších hranic EU, rychlého schválení seznamu takzvaných bezpečných zemí a aktivnější účasti na řešení konfliktů v Libyi, v Sýrii a obecně na Blízkém východě.

"Bruselská média informují, že uniklo závěrečné prohlášení, na čem by se měli na mimořádném summitu evropští lídři shodnout. První věc – sehnat nejméně jednu miliardu eur na okamžitou pomoc světovému potravinovému fondu či agenturám OSN na pomoc uprchlíkům a pomoct finančně jak těm nejvíc zasaženým zemím jako Jordánsko, Turecko a další, kam přicházejí statisíce syrských uprchlíků, tak lépe komunikovat s Tureckem a balkánskými zeměmi," uvedl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

"Před odletem do Bruselu slovenský premiér Robert Fico řekl, že to pro něj bude třešnička na dortu," uvedl zpravodaj ČT David Miřejovský s tím, že s nadsázkou lze říct, že se tam jel pohádat, a to nejen s kolegy premiéry, ale i s šéfy socialistické frakce v Evropském parlamentu, kteří ho silně kritizovali. "Řekli, že jeho postoje nejsou slučitelné s pokrokovým viděním světa, které čekají od evropského socialisty," přiblížil Miřejovský.

Současné odhady říkají, že evropští lídři budou jednat do třiadvaceti hodin až půlnoci.

Emoce v úvodu setkání účastníků summitu zůstávají v klidu. "Myslím, že všichni přijeli s cílem hlavně se znovu nepohádat. Atmosféra na začátku večeře byla poměrně příjemná. Český premiér se velmi přátelsky přivítal s Jeanem-Claudem Junckerem," přiblížil státní tajemník Tomáš Prouza v ČT.

Evropa by podle českého premiéra Bohuslava Sobotky měla využít toho, že v zimě migrace pravděpodobně zeslábne, a urychleně konat. "Na jaře už by Evropa měla ukázat schopnost migrační proud regulovat a už na vnějších hranicích rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými migranty," očekává premiér.

Účastníci summitu se sešli k večeři. Jako dezert na ně čeká čokoládový a pralinkový dort s kávovým přelivem.

O lepší návratové politice chtěl na summitu mluvit český premiér Bohuslav Sobotka. Návratová politika totiž sice funguje, ale stává se, že někteří přicházejí s řadou triků, a tak musí být Evropa mnohem drsnější, uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. "Pokud má být vrácena celá rodina, tak den, kdy mají být vráceni, 'zapomenou' jedno dítě někde u známých. Nemůžete pak vrátit rozdělenou rodinu," zmínil jednu z obvyklých situací Prouza. Evropa si tak musí být schopna vynutit jejich odchod, byť v řadě případů tvrdší přístup nemusí být příjemný.