Summit EU k uprchlíkům

Na nastavení procesu výběru uprchlíků, kteří zamíří do jednotlivých zemí, se stále čeká. "Je to jedna z věcí, kdy jsme upozorňovali, že komise nestihla udělat své domácí úkoly, že systém měl být už dávno na stole. Dosud bohužel není," upozornil v ČT státní tajemník Tomáš Prouza. Během dvou týdnů by ale podle něj měl být. Nejprve musí vzniknout v Itálii a v Řecku fungující hotspoty, kde budou uprchlíci registrováni a kam pošle Česko své bezpečnostní experty, aby s lidmi, kteří se dostanou na český seznam, vedli bezpečnostní pohovory. "Bude to český úředník, který provede bezpečnostní kontrolu, a česká vláda rozhodne, jestli tohoto člověka chceme. Zůstává nám právo veta, koho do České republiky bereme," uvedl Prouza.

Vnitřní a vnější dimenze naší azylové a migrační politiky jsou neoddělitelné a musíme je řešit společně a přímo, napsal šéf Evropského parlamentu Martin Schulz na Twitteru. Podle něj lidé, kteří utíkají, aby si zachránili život, ať už kvůli Asadovi, nebo takzvanému Islámskému státu, neodradí ploty nebo zdi. "Měli bychom být hrdí, že je Evropa majákem naděje pro muže, ženy, děti, staré i mladé prchající před válkou," napsal.

Český prezident Miloš Zeman v souvislosti se schválením kvót na přerozdělení uprchlíků vyjádřil slabou naději, že Evropská rada může rozhodnutí modifikovat. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy to ale nelze očekávat. "Včerejší hlasování bylo definitivní, bylo v souladu s evropskými pravidly. Má právo o tom rozhodnout rada ministrů vnitra a Evropská rada nemá jakýkoliv nástroj, jak rozhodnutí zrušit," upřesnil v ČT.

Německá kancléřka Angela Merkelová se zmínila o potřebě podpořit země jako Turecko, státy v oblasti kolem válčící Sýrie nebo balkánské země. Podporu obnovenému úsilí o řešení syrské krize vyslovili také francouzský prezident Francois Hollande či britský ministerský předseda David Cameron. Šéf belgické vlády Charles Michel před začátkem summitu dokonce hovořil o možné "potřebě vojenské akce v Sýrii" v souladu s mezinárodním právem. 

Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl, že by ze stávající situace vinil Německo. "Kdepak. S Německem je třeba spolupracovat. Jsou v těžké situaci, musíme to chápat," prohlásil. Opakovaně také zdůrazňoval, že Budapešť se svým často kritizovaným postupem při snaze zvládnout tisíce uprchlíků na svých hranicích jen snaží prosadit evropská pravidla. Pokud se prý lídři EU shodnou, že tato pravidla končí, bude třeba hledat jiné politické řešení.

Řecký premiér Alexis Tsipras při příjezdu na summit jen stručně uvedl, že jednotná Evropa znamená sdílení odpovědnosti, břemene a společné budoucnosti.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové musí dnešní summit EU k migraci vyslat správný signál. Evropa nesmí říct, že krizi nezvládne, řekla při příchodu. 

Pokud Řecko není schopno bránit vlastní hranice, měli bychom mu slušně nabídnout pomoc, řekl před summitem EU k migraci maďarský premiér Viktor Orbán.

Český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza potvrdil, že česká vláda nebude kvůli otázce kvót pro rozdělování uprchlíků vytvářet v Evropské unii neshody. "Vláda jednoznačně říkala, že bude do poslední chvíle poukazovat na to, že kvóty jsou nesmysl, že tu situaci neřeší," uvedl Prouza. "Na druhou stranu není to tak důležité, abychom kvůli tomu potřebovali bouchat do stolu a vytvářet nějaké spory na řadu měsíců nebo let," podotkl. Co se týče pozice Polska, dopředu prý varovali, že je pro ně důležitější kompromis a zachování jednoty. "Celkem férově nám to Poláci říkali, nebylo to překvapení," dodal. Spolupráce visegrádských zemí není podle Prouzy polským manévrem ohrožena.

Slova o ochraně vnějších hranic Evropské unie mají podle českého ministra obrany Martina Stropnického (ANO) své mezery. "Všichni mluví o nutnosti chránit vnější hranici Schengenu. Jedním dechem ale dodávají, že ploty jsou nepřípustné. Tak jak? Pevným pohledem?" napsal na Twitteru Stropnický s tím, že jsou v kontaktu s Maďarskem a pracují na tom, aby jim pomohli v oblasti nedostatku techniky.

Český premiér Bohuslav Sobotka jede na summit s tím, aby se prosadila důslednější kontrola vnějších hranic. Žádá i zřízení přijímacích středisek pro uprchlíky a zlepšení návratové politiky. "Je potřeba zapojení dalších zemí do řešení evropské migrační krize a stabilizace zemí, odkud migranti přicházejí. Jednoznačně chci na dnešním jednání podpořit, aby evropská diplomacie byla aktivní, abychom vyvinuli tlak na Spojené státy, na Rusko, aby se hledala dohoda, zejména pokud jde o otázku zklidnění situace v Sýrii," uvedl Sobotka.

"Potřebujeme okamžitě ukončit vzájemné obviňování a sérii nedorozumění. Naše dnešní debata musí stát na faktech, ne na iluzích a emocích," řekl šéf Evropské rady Donald Tusk.

Šéf socialistické frakce v europarlamentu Gianni Pittella navrhuje pozastavit členství slovenské straně Smer premiéra Roberta Fica. Důvodem je odmítavý přístup k uprchlíkům. Slovensko kvůli schválení povinných kvót podá žalobu u soudu Evropské unie.

Evropská komise představí na summitu návrhy k řešení migrační krize pro příštích šest měsíců. Počítá s rychlým ustavením týmů, které by v migrací zasažených místech pomáhaly registrovat žadatele o azyl, nebo s posílením podpory členským zemím při ochraně vnější hranice schengenského prostoru. Evropská exekutiva příští týden navrhne vyčlenit v letošním rozpočtu dalších 100 milionů eur (asi 2,7 miliardy Kč) na pomoc postiženým členským zemím. Dosavadní podpora ve výši 73 milionů eur (necelé dvě miliardy Kč) už totiž byla vyčerpána. Finančně chtějí také podpořit další humanitární pomoc nebo programy OSN, které pomáhají se zásobováním uprchlických táborů na Blízkém východě.

Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska je nejdůležitější otázkou pro večerní mimořádný summit EU k migrační krizi způsob, jak znovu získat kontrolu nad vnějšími hranicemi Unie. Připomněl, že uvnitř Sýrie je v pohybu osm milionů lidí a do okolních států uprchly další přibližně čtyři miliony. "Znamená to, že dnes mluvíme o milionech možných uprchlíků, snažících se dostat do Evropy," varoval Tusk.