Izrael

V Izraeli přestalo fungovat pět ze šesti celostátních zařízení na odsolování mořské vody, která pokrývají velkou část spotřeby pitné vody v zemi. V pondělí to napsala izraelská média. Podle tamních úřadů za přerušení provozu může velká zakalenost mořské vody způsobená meteorologickými podmínkami. Úřady nechaly zavést omezení například v zemědělství, úsporná opatření nařídila i radnice v Tel Avivu.

Nepřítel se snaží vyvolat rozkol mezi muslimy na celém světě, uvedl v neděli v prohlášení zveřejněném na sociální síti Telegram íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí. Podle stanice al-Džazíra tím měl na mysli Spojené státy a Izrael. Vyzval muslimy na celém světě k jednotě a země Perského zálivu, aby se postavily „skutečnému nepříteli“.

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.

Přesně dva měsíce zbývají do parlamentních voleb v Izraeli. Po čtyřech letech, poznamenaných politickou polarizací, teroristickým útokem ze 7. října a válkami, bude účty veřejnosti skládat stávající koalice v čele s Benjaminem Netanjahuem. Nečekaný vývoj ale nastal v řadách opozice. V průzkumech se do čela dostala nová politická strana Jašar bývalého generála Gadiho Eisenkota.

Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič zveřejnil část volebního programu své strany Náboženský sionismus, jejímž cílem je podle agentury AFP „judaizovat dvě izraelské oblasti s vysokým počtem arabských obyvatel“.

Ministerstvo zahraničních věcí si kvůli výhrůžkám rozhlasové stanici Radio Farda sídlící v Praze předvolalo íránského velvyslance, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Schůzka bude v nejbližším možném termínu na úrovni ředitele odboru Blízkého východu. Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů Radio Farda a několik dalších perskojazyčných médií sídlících v zahraničí. České bezpečnostní složky tuto informaci vyhodnocují.

Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů několik perskojazyčných médií sídlících v zahraničí, včetně stanice Radio Farda. Tu provozuje americká stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která sídlí v Praze. Na seznamu jsou také stanice BBC Persian či Iran International. Podle AFP to ve středu oznámil mluvčí sil Abólfazl Šekárčí, který tato média obvinil ze spolupráce s americkými a izraelskými rozvědkami.

Írán tvrdí, že s Ománem dosáhl dohod ohledně svých podílů na Hormuzském průlivu a z nich plynoucích příjmů. Podle tamní agentury Tasním to ve středu uvedl mluvčí íránských revolučních gard, podle něhož se vyjednávání zdržela, protože jim bránily Spojené státy. Agentura Reuters nicméně s odkazem na íránský zdroj informovala, že dohoda mezi oběma zeměmi dosud nebyla uzavřena.

USA nyní nechystají nové útoky na Írán, tlak na něj budou vyvíjet jiným způsobem, řekl podle zpravodajského webu Axios americký ministr zahraničí Marco Rubio kolegům ze spojeneckých zemí. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí naopak do Washingtonu vzkázal, že jestli se chtějí USA dočkat otevření Hormuzského průlivu, musí napravit své chyby a plnit závazky, napsala agentura Reuters.

Spojené státy v pondělí představily nové sankce vůči Íránu. Cílem Washingtonu je odříznout zemi od veškerých ekonomických zdrojů, které pomáhají udržovat tamní režim při životě, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Varoval, že země, které se k americkým sankcím nepřipojí, budou sdílet ekonomickou izolaci Íránu. Teherán uvedl, že je na sankce připraven. Sankce jsou podle něj kampaň zaměřená na zvýšení psychologického tlaku na íránský lid.

Syrský ministr zahraničí Asaad Šíbání se v Jordánsku sešel s šéfem izraelské zpravodajské služby Mosad Romanem Gofmanem. O nedělní schůzce informovala agentura AFP s odvoláním na dva své zdroje. Schůzka se uskutečnila jen několik dní po úterním izraelském útoku na leteckou základnu na severozápadě Sýrie.

Izraelští osadníci se po dvaceti letech vrátili do vesnic na Západním břehu, které nechala vyklidit tehdejší izraelská vláda. Obnovování a rozšiřování osad vyvolává kontroverze na mezinárodní úrovni. Naposledy tyto plány odsoudili lídři desítky západních zemí. Radikální osadníci nicméně mají zastání u některých členů současné izraelské vlády.

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.

Izraelská armáda zahájila první vyšetřování možných zločinů připisovaných izraelským silám od začátku války v Pásmu Gazy, napsal server The Jerusalem Post. Týká se mimo jiné zabití pětileté palestinské dívky Hind Radžab, její rodiny a patnácti palestinských záchranářů. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení armády, která se nyní rozhodla vyšetřovat pět z celkem 150 oznámených incidentů.

Irán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy americké eskalovat válku s Teheránem. Ve středu to napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si v sobotu vyžádaly nejméně jedenáct obětí, informují s odkazem na libanonská média agentury AP a AFP. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi byly tři děti a dvě ženy. Dalších nejméně devatenáct lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz, pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.

Federální soudce v Bostonu ve čtvrtek zamítl žalobu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle které Harvardova univerzita dostatečně neochránila židovské a izraelské studenty před obtěžováním. Trumpova vláda podle soudce Richarda Stearnse v březnové žalobě neprokázala dostatečně věrohodně, že jsou v kampusu elitní univerzity porušovány federální zákony o občanských právech, napsala agentura Reuters.

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.