Izrael

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.

Izraelská armáda ve čtvrtek vyzvala k evakuaci dalších osmi libanonských vesnic v jižním regionu Súr, které nejsou součástí Izraelem vytvořené nárazníkové zóny, píše agentura Reuters. Po necelé půl hodině od vydání výzvy Izrael provedl útoky na alespoň čtyři vesnice. Izrael mezitím už od rána útočí na jihu Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví Izrael zabil nejméně devět lidí, včetně dvou dětí a pěti žen, píše AFP. Děje se tak navzdory křehkému příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o tři týdny.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Loď vezoucí obilí, které podle Kyjeva ukradlo Rusko na okupovaném území, Izrael nevyloží. Informovaly o tom ve čtvrtek izraelské sdělovací prostředky a potvrdil též ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který to označil za „vítaný vývoj“, napsala agentura Reuters.

Kfar Kila je jednou z vesnic podél jižní hranice Libanonu, které byly v uplynulých dvou letech postupně srovnány se zemí izraelskými údery. Izrael vesnici označil za hlavní útočiště hnutí Hizballáh a tvrdí, že v ní byla umístěna „rozsáhlá teroristická infrastruktura“, a to i v domech a školách. Agentura Reuters přiblížila stav zničené vesnice záběry z místa i satelitními snímky. Hovořila také s bývalými obyvateli obce.

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.

Hormuzským průlivem ve středu proplul japonský tanker plavící se pod panamskou vlajkou. Loď přepravující dva miliony barelů ropy dostala povolení od íránských úřadů. Informovala o tom agentura Kjódó s odvoláním na íránská média.

Izraelská armáda vyzvala k evakuaci obyvatele sedmnácti jiholibanonských vesnic v okresech Bint Džbajl a Súr (také Týr či Týros), které nejsou součástí nárazníkové zóny, píše agentura AFP a libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Mluvčí armády židovského státu Avičaj Adraí vyzval obyvatele, aby se přesunuli do regionu Sajdá (také Sidón). Izrael po necelé půlhodině od vydání výzvy provedl útoky na jednu z evakuovaných obcí. Děje se tak navzdory oficiálně platnému příměří. Izrael navíc také zranil dva libanonské vojáky a zabil tři příslušníky místní civilní obrany.

Kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu, která vypukla před dvěma měsíci, čelila raketám i jindy nálety neohrožovaná města ve středním Izraeli. Zažila to i rodina Češky Michaely, která v oblasti žije. Díky příměří tam sice sirény ztichly, neustaly ale útoky libanonské teroristické organizace Hizballáh na sever Izraele. Tamní obyvatelé, na které nadále cílí rakety a drony, kritizují vlastní vládu za to, že se jí dosud nepodařilo nebezpečí neutralizovat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval Izrael za přijímání ruských lodí s obilím z okupovaných částí Ukrajiny. Zdůraznil, že nákup kradeného zboží je v každé normální zemi zločinem a že izraelské úřady nemohou nevědět, jaké lodě a s jakým nákladem do izraelských přístavů připlouvají. Jeruzalém tvrdí, že Kyjev nepředložil důkazy a že dosud nepožádal o právní pomoc. Podle Ukrajiny Izrael její žádosti ignoruje.

Hormuzský průliv je v současnosti pro námořníky jedno z nejnebezpečnějších míst na světě. Lodě se mohou stát terčem útoku Íránských revolučních gard nebo mohou najet na miny. Od počátku války uvázlo ve strategické úžině přibližně přes osm set lodí s dvaceti tisíci lidmi na palubách.

Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance, aby mu předala protestní nótu poté, co do izraelského přístavu Haifa doplula další ruská loď, která je podle Kyjeva naložena obilím ukradeným Ruskem na okupovaném ukrajinském území. Obchodování s kradeným obilím by nemělo podkopávat přátelské vztahy mezi Kyjevem a Jeruzalémem, zdůraznil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh. Izraelská armáda tvrdí, že porušilo příměří. S odkazem na sdělení kanceláře izraelského premiéra o tom informovala agentura AFP.

Americký prezident Donald Trump v sobotu zrušil cestu svých vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera do pákistánského Islámábádu, kde původně měli s Íránem vést patrně nepřímé mírové rozhovory. V Pákistánu, který tento měsíc zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, měla americká delegace navázat na bezvýsledné mírové rozhovory se zástupci Teheránu z předminulého víkendu. Zpráva přichází krátce poté, co agentury informovaly o odjezdu íránského ministra zahraničí Abbásse Arakčího z Pákistánu.

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a v jedné obci v Pásmu Gazy v sobotu Palestinci volili místní zastupitele. V Pásmu Gazy jde o první volby za dvacet let, kdy toto území začalo ovládat palestinské hnutí Hamás, napsala agentura AP. Podle ústřední volební komise na Západním břehu mají volby také ukázat, že obě tato území tvoří jeden politický celek. Volby ve válkou zničené Gaze jsou spíše symbolické, jelikož se konají jen v jedné obci a polovinu tohoto válkou zničeného území okupuje izraelská armáda.

Mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh proběhla další vlna útoků, píší zpravodajské agentury a místní média. Izraelské jednotky podle agentury AFP tvrdí, že zasáhly cíle Hizballáhu. Teroristé naopak oznámili tři dronové útoky na izraelská vojenská vozidla v libanonské vesnici Kantara a zneškodnění izraelského dronu. Libanonské úřady hlásí mrtvé na jihu země. V noci na pátek přitom prezident USA Donald Trump vyhlásil prodloužení příměří mezi židovským státem a Libanonem o tři týdny.

Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny, oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v Oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP šéf Bílého domu zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos. Poslanec libanonského teroristického hnutí Hizballáh Alí Fajjád označil prodloužení příměří s Izraelem za bezvýznamné.

Spojené státy uzavřou dohodu s Íránem jen tehdy, pokud to bude dobré pro Washington, americké spojence a zbytek světa. Na své sociální síti Truth Social to ve čtvrtek napsal americký prezident Donald Trump, který zároveň varoval Teherán, že mu dochází čas.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AFP ve čtvrtek hlásí tři mrtvé po izraelském útoku poblíž obce Šúkín v jiholibanonském regionu Nabatíja. Izraelská armáda naopak tvrdí, že zabila dva členy teroristického hnutí Hizballáh ve vesnici Ajnátá v regionu Bint Džbajl. Podle agentury Reuters zatím není jasné, zda spolu údery souvisí. Hizballáh v reakci odpálil rakety na severoizraelské město Štula. Útoky přišly navzdory desetidennímu příměří, upozorňují agentury.