Izrael

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v interview naznačil, že židovský stát má „biblický nárok“ na kontrolu velké části Blízkého východu, píší s odkazem na v pátek zveřejněný rozhovor agentura Reuters a web stanice BBC. Diplomatova slova o víkendu odsoudilo několik aktérů a zemí regionu i mimo něj, když je označili za „nebezpečná“ či „pobuřující“. Jde podle nich rovněž o ohrožení snah ukončit válku v Pásmu Gazy.

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.

Osm zemí včetně Turecka, Egypta, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů ostře odsoudilo nová pozemková opatření, která schválila izraelská vláda a která mají upevnit izraelskou kontrolu nad okupovaným Západním břehem Jordánu. S odvoláním na společné prohlášení, které v úterý zveřejnilo turecké ministerstvo zahraničí, o tom informovala agentura Reuters.

Velké polemiky vyvolal nedělní incident, při kterém dav ultraortodoxních židů napadl vojačky izraelské armády. Armáda v pondělí uvedla, že uniformované ženy šly navštívit jednoho rekruta. Právě odmítání povinné vojenské služby vyvolává rostoucí protesty ultraortodoxní komunity, které štěpí izraelskou společnost. Ultraortodoxní židé považují odvody za ohrožení svého životního a náboženského stylu.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady pro mír, napsal server Seznam Zprávy. Cesta se uskuteční po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ji potvrdil. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně dvanáct Palestinců, píše agentura AFP citující civilní ochranu v části enklávy ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.

Írán je připraven na ústupky v rozhovorech o jaderné dohodě, pokud budou Spojené státy ochotny jednat o zrušení sankcí, řekl BBC náměstek íránského ministra zahraničí Madžíd Ravánčí. O výrobě balistických střel ale Teherán diskutovat odmítá. Obnovené rozhovory s Washingtonem mají pokračovat v úterý v Ženevě.

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom v pátek rozhodl londýnský soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Zákaz však zůstane v platnosti, dokud justice nerozhodne v případném odvolacím procesu, stanovil soud.

Prezident Spojených států Donald Trump podporuje další jednání s Íránem o jaderné dohodě, zároveň naznačil, že ztroskotání rozhovorů by mohlo vést k dalšímu americkému úderu. Trump to napsal na své síti Truth Social po středeční odpolední schůzce s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. S tím hovořil také o situaci v palestinském Pásmu Gazy, kde podle amerického prezidenta nastal obrovský pokrok.

Přesně před 47 lety skončila v Íránu islámská revoluce. U této příležitosti se konají masivní oslavy a demonstrace podporované tamním teokratickým režimem. Výročí přichází několik týdnů po brutálním potlačení celostátních protestů, při kterých bylo zabito na sedm tisíc lidí.

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.

Správu Pásma Gazy by měl převzít technokratický výbor, jehož úkolem bude obnova veřejných služeb a infrastruktury. Prozatímní kabinet prosazovaný Spojenými státy ale nemá v enklávě sídlo a podle médií ani zajištěné financování. Podle zdrojů listu Ha'arec vstup jeho členů blokuje Izrael, neúspěch technokratické vlády si ale neveřejně přeje i Palestinská autonomie (PA), která si chce udržet moc na okupovaném Západním břehu. Hamás nejspíš situace využije a kontroly v Gaze se nevzdá, míní experti.

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.

Libanon obvinil Izrael, že z letounů vypouštěl nad jihem země nebezpečné koncentrované herbicidy. Píše to server BBC News. Prezident Joseph Aún označil použití „toxických látek“ za porušení libanonské suverenity a zločin proti životnímu prostředí a zdraví. Izraelská armáda záležitost odmítla komentovat. Důvod použití herbicidů podle BBC není jasný.

Vazby zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina sahaly i do Ruska, ukazují dokumenty zveřejněné na konci ledna. Podle nich si domlouval schůzky i s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Epsteinova kuplířská činnost, během níž měl poskytnout mnoho žen mocným mužům, podle serveru The Telegraph připomíná praktiky sovětských tajných služeb na získání kompromitujících materiálů.

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP. Írán také den před jednáním s USA umístil jednu z nejpokročilejších balistických raket na základnu revolučních gard.

Při další střelbě mezi znepřátelenými arabskými klany zahynuli v Izraeli tři lidé. Narůstající vlna ozbrojeného násilí si jen vloni vyžádala přes 250 obětí. Zástupci dvoumilionové muslimské menšiny i židovské většiny požadují důrazný postup tamní policie a úřadů.

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, kontrolované teroristickým Hamásem, tvrdí, že izraelské údery zabily ve středu v regionu 24 lidí, včetně sedmi dětí. Informaci o počtu mrtvých přinesla večer agentura Reuters. Mezi mrtvými je dle dostupných informací i pracovník Palestinského červeného půlměsíce, který pomáhal obětem předchozího úderu ve městě Chán Júnis. Izraelská armáda uvedla, že údery jsou odvetou za střelbu na její vojáky a že cílem jednoho úderu byl jeden z velitelů Hamásu.

Do Egypta se v pondělí z Pásma Gazy dostalo jen 12 Palestinců přes přechod Rafah, který byl ten den otevřen poprvé od května 2024. Šlo o pět zraněných a sedm členů jejich doprovodu, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z hraničního přechodu. O stejném počtu informovala i agentura Reuters. Izrael počty zatím neuvádí.

Izrael v pondělí otevřel hraniční přechod Rafah pro pěší v obou směrech. Do Egypta se z Pásma Gazy dostali první palestinští pacienti, uvedly agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil přepravu zboží. Otevření přechodu uvítala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že pokud Spojené státy zaútočí na Írán, bude to tentokrát znamenat „regionální ozbrojený konflikt“. Podle agentury AP jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Ajatolláhovo vystoupení živě přenášela íránská televize. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf předtím prohlásil, že považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny.