Izrael

Izraelská armáda začala do svých řad povolávat ultraortodoxní židy. Od založení státu před bezmála osmdesáti lety měli z povinné vojenské služby výjimku. Nejvyšší soud v zemi ji ale minulý měsíc zrušil. Rozhodnutí se může týkat až sedmdesáti tisíc mužů. V první fázi jich armáda povolá tři tisíce.

Izraelská armáda uvedla, že sestřelila raketu letící z Jemenu. Podle armády byla střela zničena dříve, než se dostala nad izraelské území. Jemenští povstalci hútíové tvrdí, že na Izrael vypustili několik balistických raket, cílem byl přístav Ejlat. Agentura Reuters s odkazem na lékařské zdroje tvrdí, že při sobotním izraelském leteckém útoku v oblasti přístavu Hudajdá zemřelo šest lidí a osmdesát dalších bylo zraněno. Právě na pozice hútíů izraelský úder cílil.

Izrael provedl útok na jemenský přístav Hudajdá, uvedly úřady jemenského povstaleckého hnutí hútíů. Ti se v pátek přihlásili k dronovému útoku, který v izraelském Tel Avivu zabil člověka. Izraelská armáda útoky potvrdila, šlo podle ní o odvetu za stovky útoků z poslední doby. Mluvčí povstalců připustil zásahy ropných a dalších zařízení v přístavu. Hútíové rovněž tvrdí, že při útoku bylo zraněno nejméně osmdesát lidí. V odvetě za izraelský dronový útok oznámilo také libanonské šíitské hnutí Hizballáh, že vypálilo desítky raket na kibuc v severním Izraeli. Z Libanonu raketami útočilo na Izrael také palestinské teroristické hnutí Hamás, informovala agentura AP.

Muž ve věku kolem padesáti let přišel o život a čtyři další lidé utrpěli v noci na pátek zranění při silné explozi v obytné čtvrti v centru Tel Avivu. Policie a armáda příčinu výbuchu stále vyšetřují, podle armády ale zřejmě šlo o útok dronu íránské výroby, který však nespustil letecký poplach. K útoku se přihlásili jemenští povstalci hútíové.

Izrael okupací palestinských území a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo, rozhodl v pátek Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Židovský stát podle dvora systematicky diskriminuje Palestince na okupovaných územích a porušuje jejich právo na sebeurčení. Jednání Izraele se de facto rovná anexi, uvedla s odkazem na sdělení soudu agentura Reuters. Vyjádření dvora Jeruzalém k ničemu právně nezavazuje, podle agentury AFP ale může dále zvýšit mezinárodní tlak na jeho vládu kvůli válce v Pásmu Gazy.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Hizballáh varuje, že začne pálit rakety na nové izraelské cíle, pokud Izrael nezastaví útoky na území Libanonu. Prohlásil to vůdce teroristického hnutí Daíd Hassan Nasralláh. Hizballáh a izraelská armáda si vyměňují palbu přes severní izraelskou hranici od 7. října. V poslední době zesílila.

Ukrajina, Pásmo Gazy, Súdán nebo Haiti. Současný svět sužuje několik válečných konfliktů, mnohdy při nich umírají i děti. Humanitární krize spojené s válkami monitoruje Dětský fond organizace Spojených národů (UNICEF). Jako jednu z „nejhorších humanitárních katastrof“ hodnotí Pavla Gomba, ředitelka tuzemské pobočky organizace, situaci v Palestině. V Událostech, komentářích upozornila na to, že v oblasti vlivem války Izraele s teroristy z Hamásu „není bezpečné místo“.

Izraelská armáda v neděli oznámila, že při sobotním útoku zabila velitele brigády Hamásu v Chán Júnisu Rafu Salámího. O osudu šéfa vojenského křídla hnutí Muhammad Dífa, který měl být podle původních předpokladů také na zasaženém místě, neinformovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás v neděli popřelo, že odstoupilo z jednání s Izraelem o příměří, uvedla agentura Reuters. O několik hodin dříve totiž informovala agentura AFP s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Hamásu, že se hnutí rozhodlo zastavit vyjednávání o propuštění rukojmí a příměří v Pásmu Gazy.

Nejméně devadesát Palestinců přišlo o život a dalších tři sta bylo zraněno při masivním izraelském úderu v Pásmu Gazy v oblasti Mavásí, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané teroristickým hnutím Hamás. V předchozí bilanci hovořilo o 71 mrtvých a 289 zraněných. Izraelská armáda mezitím potvrdila, že terčem úderu byl šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf. Není jasné, zda se ho podařilo zlikvidovat. Hamás tvrdí, že útok přežil. Izrael pak během dne zaútočil i na modlitebnu v uprchlickém táboře Šatí na pobřeží Pásma Gazy, i zde byl vysoký počet obětí.

Obyvatelé a záchranáři v Gaza City uvádějí, že se izraelské síly v noci na pátek stáhly z některých čtvrtí města po téměř týden trvající prudké ofenzivě, která za sebou v největší městské aglomeraci palestinského pobřežního pásu zanechala desítky mrtvých, ruiny domů a rozbořené silnice. Izraelská armáda zintenzivnila operace právě v době, kdy se zprostředkovatelé USA, Kataru a Egypta snaží dotáhnout do konce dohodu o příměří ve válce, kterou vede Izrael už desátým měsícem proti Hamásu v odvetě za jeho teroristický útok z loňského října.

Americká armáda se rozhodla definitivně odstranit molo vybudované u Pásma Gazy, které mělo zvýšit objem humanitární pomoci pro tuto oblast. Od začátku se ale potýkalo s řadou problémů od špatného počasí až po složité zajišťování bezpečnosti při předávání zásob Palestincům. Přes molo bylo podle agentury AP přepraveno do enklávy na 8600 tun potravin.

Poslanci izraelské opozice nabízejí podporu premiéru Benjaminu Netanjahuovi, pokud v případě uzavření dohody o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmí opustí vládu krajně pravicové strany. Lídři nacionalistů tímto krokem hrozí opakovaně. Znovu tak učinil ministr financí a předseda Strany náboženského sionismu Becal'el Smotrič, který zároveň označil možné uzavření dohody za naprosté ponížení, selhání a porážku.

Tým českých archeologů se vrátil do lokality Tel Burna v jižním Izraeli. Na pahorku tam stávala pevnost, která střežila západní okraj Judského království. Čeští archeologové tam v rámci mezinárodní skupiny působí už od roku 2015. I během této relativně krátké doby se rozvinuly technologie, které zásadně mění a posouvají vpřed jejich práci. Nově při ní spoléhají například na umělou inteligenci.

Teroristická skupina Hamás přijala americký návrh dál jednat o příměří s Izraelem, sdělil agentuře Reuters člen palestinského hnutí. Jedním z důvodů obratu může být i odpor mezi obyvateli Pásma Gazy, který uprostřed izraelských útoků, válečného chaosu a mocenského vakua značně narůstá. Palestince v enklávě trápí také vysoké ceny potravin.

Novým britským premiérem se po vítězství v předčasných parlamentních volbách stane lídr Labouristické strany Keir Starmer. Centristický politik je podle expertů technokrat, který neumí strhnout davy jako jeden z jeho předchůdců Tony Blair, labouristy ale dokázal stabilizovat a přivést blíže ke středu. Úspěšný obhájce lidských práv a bývalý prokurátor Starmer chce podpořit podnikatele a zkrátit čekací lhůty u lékařů. Odpůrci ho nazývají „levicovým londýnským právníkem“, část labouristů mu vyčítá proizraelské postoje.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

Poté, co v pondělí ráno zamířilo z Chán Júnisu asi dvacet raket na izraelské pohraniční obce, nařídila izraelská armáda evakuaci města. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že se příkaz dotkl asi čtvrt milionu lidí. Z oblasti se přitom po jejím dobytí na začátku dubna vojáci stáhli, podle médií a zahraničního zpravodaje ČT současná situace naznačuje, že místo znovu ovládli teroristé hnutí Hamás. Židovský stát město nyní bombarduje a zřejmě do něj opět vstoupí i armáda.

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Tisíce ortodoxních židů (charedim) protestovaly v Jeruzalémě proti povinnosti narukovat do armády, část z nich se střetla s policií. Nejméně jeden policista utrpěl zranění, pět protestujících bylo zadrženo. Policie k rozehnání davu použila vodní děla naplněná zapáchající vodou, napsala agentura AP.

Konflikt v Pásmu Gazy trvá už přes osm měsíců a minimálně stejně dlouho trvá také snaha o pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Situaci provází nedostatek vody, jídla, léků i zdravotní pomoci. O tom, jak těžké je dostat pomoc tam, kde je nejvíce potřeba, hovořila v Interview ČT24 regionální manažerka Charity ČR pro Blízký východ Kateřina Velíšková. V rozhovoru mimo jiné zmínila, že se vzhledem k aktivním bojům nedaří kompletně zajistit bezpečnost humanitárním pracovníkům.

V Izraeli sílí obavy z vypuknutí plnohodnotné války mezi židovským státem a libanonským hnutím Hizballáh. Jeho bojovníci už skoro devět měsíců ostřelují sever Izraele. Pětikilometrové pásmo u hranic se vylidnilo. Íránem podporované uskupení přitom má kapacitu na to, aby útoky mířily ještě dál, třeba na kritickou infrastrukturu. Americké zpravodajské informace podle zdrojů Politico naznačují, že otevřená válka může propuknout v příštích týdnech.

Izraelský nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že vláda musí povolat ultraortodoxní židovské studenty do armády. Informoval o tom izraelský server Times of Israel. Verdikt může znamenat potíže pro vládní koalici Benjamina Netanjahua, protože má krajně pravicové ortodoxní koaliční partnery. Úřad generálního prokurátora vyzval armádu, aby začala rozhodnutí soudu naplňovat. Ultraortodoxní židé (charedim) měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948.

V Německu se loni zvýšil počet případů antisemitismu o 83 procent oproti roku 2022. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou představila Bianca Loyová ze střediska RIAS, jež sleduje antisemitské nálady v zemi. Dramatický nárůst incidentů nastal loni po 7. říjnu, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. Ten reagoval masivní ofenzivou v Gaze, která trvá dosud.