Válka

Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.

Blížící se čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu připomene v Česku řada akcí. Například v sobotu se sejdou lidé v Praze na Staroměstském náměstí, shromáždění se zúčastní i prezident Petr Pavel. V Hradci Králové si budou moct zájemci vyzkoušet pletení maskovacích sítí, v Liberci symbolicky ozdobí Strom Naděje. Chybět nebudou ani benefiční koncerty, výstavy, filmy i každoroční speciální vysílání Operace Naděje pořádané organizací Dárek pro Putina.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o mírových jednáních mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. „Ukrajina hraje o všechno. Území je pro ně zásadní, ale na druhou stranu nevidím jiné řešení, než nabízí USA (územní ústupky). Odpověď se na bojišti nenajde,“ řekl šéf zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) vyjednávání také vítá, ale zdůrazňuje, že Západ musí zmobilizovat všechny své síly, protože to je podle něj to jediné, co na Moskvu platí. „Nedali jsme do boje proti Rusku dostatek zdrojů, aby se to podařilo ukončit,“ míní Lipavský. Oba se shodli, že by Evropa měla mít v těchto jednáních svého vyjednavače. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.

Vleklá válka s Ruskem staví řadu Ukrajinců před obtížné dilema, zda opustit své domovy. Podle místních úřadů je v současnosti vysídlených 4,6 milionu lidí. Těžké rozhodnutí učinily i tři sestry z Doněcké oblasti, které prožily klidných šedesát let na svém hospodářství, než jim rodnou půdu začaly spalovat ruské útoky. Některá zvířata při útěku nedokázaly zachránit. Osud tří Ukrajinek zmapovala pro pořad Reportéři ČT zpravodajka Darja Stomatová.

Ukrajinské armádě se minulý týden dařilo na některých úsecích fronty postupovat. Web Kyiv Post s odvoláním na armádní zdroje uvedl, že obránci dokázali osvobodit jedenáct vesnic. O postupu ukrajinských sil informovala i agentura AFP. Někteří analytici se domnívají, že za vojenskými úspěchy Kyjeva stojí především problémy s internetovým systémem Starlink, které v únoru zaznamenala ruská armáda.

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně dvanáct Palestinců, píše agentura AFP citující civilní ochranu v části enklávy ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.

Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti zabil v noci na středu jednoho muže a tři batolata. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru domu po dronovém útoku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později potvrdil, že oběťmi jsou otec a jeho tři děti. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.

Správu Pásma Gazy by měl převzít technokratický výbor, jehož úkolem bude obnova veřejných služeb a infrastruktury. Prozatímní kabinet prosazovaný Spojenými státy ale nemá v enklávě sídlo a podle médií ani zajištěné financování. Podle zdrojů listu Ha'arec vstup jeho členů blokuje Izrael, neúspěch technokratické vlády si ale neveřejně přeje i Palestinská autonomie (PA), která si chce udržet moc na okupovaném Západním břehu. Hamás nejspíš situace využije a kontroly v Gaze se nevzdá, míní experti.

Situace ve městech Pokrovsk a Myrnohrad na východě Ukrajiny, o jejichž dobytí se více než rok snaží ruské jednotky, se zhoršila, píše agentura Unian s odvoláním na analytiky z projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Podle analytiků se o tato dvě města vedou poslední boje. Velení ukrajinských sil se k aktuální situaci dosud nevyjádřilo.

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.

Dva lidé zemřeli v noci na pátek při útoku ruského dronu na rodinný dům ve Vilňansku v Záporožské oblasti na východě Ukrajiny, informoval na telegramovém účtu šéf oblastní vojenské správy Ivan Fedorov s tím, že mrtvými jsou manželé. Podle stejného zdroje Rusové udeřili i přímo na město Záporoží, kde poškodili několik budov a „odstřihli“ tak na dvanáct tisíc domácností od elektřiny. V oblasti byl také dle agentury AP zničen psí útulek.

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými raketami a 183 drony, informovalo ukrajinské letectvo. Kyjevský primátor Vitalij Klyčko řekl, že v hlavním městě ruské drony zranily nejméně dva lidi. Další dva raněné hlásí úřady po leteckém útoku ze Záporožské oblasti. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba uvedl, že rozsáhlým útokům čelila železniční infrastruktura v Sumské oblasti.

Více než 1100 výškových obytných budov v Kyjevě zůstane bez tepla ještě přinejmenším dva měsíce kvůli kritickému poškození teplárny po nedávném ruském útoku na ukrajinskou metropoli. Oznámil to kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Kvůli ruským útokům je bez dodávek tepla i přibližně sto tisíc rodin v Charkově, uvedl ministr energetiky Denys Šmyhal.

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.

Delegace Spojených států amerických, Ruska a Ukrajiny se dohodly na výměně dohromady 314 zajatců, oznámil ve čtvrtek vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Jde podle něj o první takovou výměnu za posledních pět měsíců. Ruské ministerstvo obrany poté podle státní agentury TASS oznámilo, že Ukrajině předalo 157 zajatých osob a že stejný počet ruských vojáků se vrátil z ukrajinského zajetí. Výměnu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V Abú Dhabí skončila středeční část jednání ve formátu USA–Ukrajina–Rusko o ruské válce na Ukrajině, která budou pokračovat i ve čtvrtek, uvedly agentury s odkazem na diplomatické zdroje. Šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov označil rokování za produktivní a zaměřená na konkrétní kroky. Podle amerického ministra zahraničí Marka Rubia k dojednání zůstávají ty nejobtížnější otázky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává, že se brzy uskuteční výměna zajatců.

Necelý půlrok po přijetí mírové dohody ze strany Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě rozvíjí kavkazské země vzájemnou obchodní spolupráci. Baku zintenzivňuje dodávky paliva pro Jerevan, jenž zatím připravuje seznam surovin, které bude do sousedního Ázerbájdžánu vyvážet. Podle experta Vincence Kopečka je pro Arménii obchod s Baku zcela klíčový, a může se tak stát na ázerbájdžánských palivech závislá – rizika jsou ale pro Jerevan menší než při obchodování s Ruskem.