Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.

Před týdnem oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že útoky ukrajinské armády proti ruským pozicím se stále více opírají o robotické prostředky. Vojáci teď agentuře AFP upřesnili, jak tyto útoky vypadají, kolik jich bylo a jak proti nepříteli zafungovaly.

Pro toto médium se vyjádřili zástupci jednotky NC-13, která je součástí 3. útočné brigády Ukrajiny. Tato specializovaná část ukrajinské armády, zaměřená právě na robotické prostředky, popsala, že už pomocí pozemních robotů provedla na frontě více než sto operací podobných té, kterou komentoval Zelenskyj.

„Tyto operace zahrnují likvidaci nepřátelského personálu, ničení úkrytů, velitelských stanovišť a dalších objektů nepřátelské infrastruktury. Nejedná se už o ojedinělé incidenty, ale o systematické bojové operace,“ řekl zdroj agentuře AFP.

Tyto systémy podle agentury Reuters umožňují nahradit pěchotní útoky, které mohou vést ke ztrátám na životech, ale také umí detekovat a zasáhnout cíle a zabránit pronikání nepřítele na ukrajinské území. „Pro rozsáhlé robotické útočné operace už nasazujeme současně pět až šest pozemních robotických kamikaze systémů spolu s pozemními robotickými systémy vybavenými bojovými moduly,“ přiblížil zdroj.

Výraz „bojové modely“ označuje střelné zbraně, jako jsou kulomety, granátomety nebo minomety.

„Tento přístup účinně nahrazuje útočnou pěchotní skupinu a minimalizuje rizika pro personál. Opakovaně jsme zaznamenali případy, kdy nepřítel vnímal takové akce jako postup útočné skupiny a opustil své pozice,“ dodal.

Vzorový případ robotické operace

Prezidentem Zelenským popisovaná operace proběhla už v létě roku 2025. Podílely se na ní čtyři pozemní drony – tedy dálkově ovládaná vozidla, z nichž každé neslo třicet kilogramů výbušnin. Cílem bylo zničit ruskou opevněnou pozici na frontové linii po neúspěchu klasické ofenzivy, kterou podnikli živí vojáci. Místo bylo příliš dobře chráněné, takže ukrajinská armáda zaznamenala velké ztráty. A tak vyzkoušela koordinovaný robotický útok.

„První systém vyhodil do vzduchu vchod do bunkru, kam se nepřítel ukryl. Druhý pozemní robotický systém dojel k bunkru a zastavil u vchodu. Zbývající okupanti si uvědomili, že jejich situace je beznadějná, a na kus kartonu napsali, že se vzdávají,“ popsali zástupci jednotky v tiskové zprávě. „Jednalo se o první robotický útok na nepřátelské pozice na světě, při kterém byli vzati zajatci bez zapojení pěchoty,“ uvedla brigáda.

Nová podoba války

Stejný příběh vyprávěly ukrajinské zdroje i americké stanici CNN, s tím, že „roboti nekrvácejí“. Ukrajinští vojáci CNN řekli, že Rusko zkrátka bude mít vždy více lidských zdrojů, takže jejich země musí více spoléhat na moderní technologie, aby tento handicap vyrovnala.

„Zavádíme nový model vedení války – útočné jednotky s drony, které spojují letecké a pozemní drony s pěchotou do jediného systému,“ uvedlo ministerstvo obrany na Telegramu. „Tento přístup již přinesl výsledky na jihu, kde bylo od února osvobozeno velké území právě díky nasazení těchto nejnovějších jednotek,“ uvádí se v prohlášení.

Ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina vyrobila desítky tisíc bezpilotních pozemních systémů, které mohou nahradit lidskou sílu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 1 hhodinou

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 6 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 20 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 22 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 23 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 23 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30
Načítání...