Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.

Před týdnem oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že útoky ukrajinské armády proti ruským pozicím se stále více opírají o robotické prostředky. Vojáci teď agentuře AFP upřesnili, jak tyto útoky vypadají, kolik jich bylo a jak proti nepříteli zafungovaly.

Pro toto médium se vyjádřili zástupci jednotky NC-13, která je součástí 3. útočné brigády Ukrajiny. Tato specializovaná část ukrajinské armády, zaměřená právě na robotické prostředky, popsala, že už pomocí pozemních robotů provedla na frontě více než sto operací podobných té, kterou komentoval Zelenskyj.

„Tyto operace zahrnují likvidaci nepřátelského personálu, ničení úkrytů, velitelských stanovišť a dalších objektů nepřátelské infrastruktury. Nejedná se už o ojedinělé incidenty, ale o systematické bojové operace,“ řekl zdroj agentuře AFP.

Tyto systémy podle agentury Reuters umožňují nahradit pěchotní útoky, které mohou vést ke ztrátám na životech, ale také umí detekovat a zasáhnout cíle a zabránit pronikání nepřítele na ukrajinské území. „Pro rozsáhlé robotické útočné operace už nasazujeme současně pět až šest pozemních robotických kamikaze systémů spolu s pozemními robotickými systémy vybavenými bojovými moduly,“ přiblížil zdroj.

Výraz „bojové modely“ označuje střelné zbraně, jako jsou kulomety, granátomety nebo minomety.

„Tento přístup účinně nahrazuje útočnou pěchotní skupinu a minimalizuje rizika pro personál. Opakovaně jsme zaznamenali případy, kdy nepřítel vnímal takové akce jako postup útočné skupiny a opustil své pozice,“ dodal.

Vzorový případ robotické operace

Prezidentem Zelenským popisovaná operace proběhla už v létě roku 2025. Podílely se na ní čtyři pozemní drony – tedy dálkově ovládaná vozidla, z nichž každé neslo třicet kilogramů výbušnin. Cílem bylo zničit ruskou opevněnou pozici na frontové linii po neúspěchu klasické ofenzivy, kterou podnikli živí vojáci. Místo bylo příliš dobře chráněné, takže ukrajinská armáda zaznamenala velké ztráty. A tak vyzkoušela koordinovaný robotický útok.

„První systém vyhodil do vzduchu vchod do bunkru, kam se nepřítel ukryl. Druhý pozemní robotický systém dojel k bunkru a zastavil u vchodu. Zbývající okupanti si uvědomili, že jejich situace je beznadějná, a na kus kartonu napsali, že se vzdávají,“ popsali zástupci jednotky v tiskové zprávě. „Jednalo se o první robotický útok na nepřátelské pozice na světě, při kterém byli vzati zajatci bez zapojení pěchoty,“ uvedla brigáda.

Nová podoba války

Stejný příběh vyprávěly ukrajinské zdroje i americké stanici CNN, s tím, že „roboti nekrvácejí“. Ukrajinští vojáci CNN řekli, že Rusko zkrátka bude mít vždy více lidských zdrojů, takže jejich země musí více spoléhat na moderní technologie, aby tento handicap vyrovnala.

„Zavádíme nový model vedení války – útočné jednotky s drony, které spojují letecké a pozemní drony s pěchotou do jediného systému,“ uvedlo ministerstvo obrany na Telegramu. „Tento přístup již přinesl výsledky na jihu, kde bylo od února osvobozeno velké území právě díky nasazení těchto nejnovějších jednotek,“ uvádí se v prohlášení.

Ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina vyrobila desítky tisíc bezpilotních pozemních systémů, které mohou nahradit lidskou sílu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 1 hhodinou

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 3 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 4 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 6 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 7 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 8 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 9 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 11 hhodinami
Načítání...