Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.
Rusko plánuje příští rok rekordní válečné výdaje. Žene ekonomiku do pasti věčné války, varují experti
Ruský ministr financí Anton Siluanov označil návrh zákona o státním rozpočtu za nezbytný k „zajištění vítězství“. Rusko počítá pro rok 2024 s ambiciózními příjmy ve výši 391,2 miliardy dolarů, což je plánovaný meziroční nárůst o 22,3 procenta založený na předpokladech vysokých cen ropy, upozorňuje agentura Reuters. Siluanov vysvětlil, že peníze budou pocházet ze zavedení vývozních cel, zlepšení procesů výběru nepřímých daní a zvýšení spotřebních daní z tabáku a vína.
Celkové výdaje podle ruského ministerstva financí dosáhnou výše 411 miliard dolarů s předpokládaným rozpočtovým deficitem ve výši 0,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Na „národní obranu“, jak uvádí Rusko, ve skutečnosti tedy na válku, má jít v roce 2024 oproti roku 2023 téměř o 70 procent více finančních prostředků (120,8 miliardy dolarů), což je více než třetina všech výdajů uvedených v rozpočtu.
Víc peněz na boj než na sociální oblast
Poprvé v novodobé ruské historii tak vojenské výdaje předstihnou výdaje sociální, které mají činit podle nezávislého serveru Meduza jen 84,7 miliardy dolarů. A to v době, kdy se Kreml snaží získat podporu pro Putina před březnovými prezidentskými volbami. Návrh rozpočtu již odsouhlasila Státní duma, Rada federace a před pár dny ho podepsal sám Putin.
I když je to méně než 12 až 17 procent HDP, které Sovětský svaz utrácel pro vojenské účely na vrcholu studené války, zhruba šest procent ruského HDP, která by měla jít v roce 2024 na válku, je srovnatelných s vojenskými výdaji Spojených států v 80. letech minulého století, uvádí think tank Carnegie Endowment for International Peace, který sídlí ve Washingtonu.
Ruský návrh rozpočtu „je o tom, jak vyřešit válku na Ukrajině a připravit se na věčnou vojenskou konfrontaci se Západem,“ řekl AP expert na ruskou armádu a ekonomiku Richard Connolly z Royal United Services Institutu v Londýně s tím, že dochází „k celkové militarizaci ruské společnosti“.
Část ruského rozpočtu v utajení
Část ruského rozpočtu přitom zůstává skrytá, protože Kreml se snaží utajit své vojenské plány, obzvlášť ty spojené s konfliktem na Ukrajině. V roce 2022 ruské ministerstvo financí přestalo zveřejňovat rozpočtové statistiky s rozdělením výdajů podle odvětví, aby zakrylo rostoucí vojenské výdaje země. Do poloviny léta 2023 byly informace o výdajové struktuře dostupné na webových stránkách elektronického rozpočtu, tento zdroj již ale podle Kennan Institutu není přístupný.
Nezávislí ekonomičtí novináři Farida Rustamová a Maxim Tovkajlo nicméně na svém telegramovém kanálu Faridaily uvedli, že přibližně 39 procent všech federálních výdajů půjde v roce 2024 na válku a vymáhání práva.
„Rekordní výdaje na válku ukazují, že Kreml nemá v úmyslu v brzké době ukončit válku proti Ukrajině: naopak. I když budou boje méně intenzivní nebo konflikt zamrzne, peníze půjdou na doplnění vyčerpaného ruského vojenského arzenálu. Stejně tak má dostatek hotovosti na financování eskalace, jako je vyhlášení stanného práva nebo plná mobilizace,“ píše v komentáři think tank Carnegie Endowment for International Peace.
Podle analýzy Meduzy chce Moskva poslat více peněz do nelegálně anektovaných ukrajinských regionů, které získají navíc stovky milionů dolarů oproti plánovaným 2,6 miliardám dolarů. Tyto peníze z utajované části rozpočtu dostanou lidé, jejichž domovy byly zničeny nebo poškozeny válkou, další půjdou na obnovu energetických sítí nebo na rozvoj uhelného sektoru v Doněcké a Luhanské oblasti.
Někteří ruští zákonodárci podle Meduzy veřejně kritizovali pokles výdajů na nevojenské účely, jako je infrastruktura, a také nedostatečné financování konkrétních sociálních programů. Pozměňovací návrhy ale byly nakonec zamítnuty.
Ruské vojenské výdaje se ve srovnání s předválečnou dobou ztrojnásobily, všímá si Kennan Institute. V letech 2019 až 2021 přiděloval federální rozpočet armádě ročně 44,1 až 48,5 miliardy dolarů. Tato čísla představovala tři až čtyři procenta HDP. V roce 2022 už dosáhly ruské vojenské výdaje částky přesahující 86 miliard dolarů.
Účinné obcházení západních sankcí
Rusko je aktuálně ve výdajích na obranu na třetím místě na světě za Čínou a Spojenými státy, které utrácejí kolem 850 miliard dolarů ročně, píše AP. Rekordní výdaje na válku si Moskva může dovolit hlavně proto, že se jí podařilo ustát západní sankce mnohem lépe, než řada expertů očekávala. Klíčový je zejména vývoz ropy a plynu, o které stojí zejména Čína a Indie.
Ruské ministerstvo financí se také v posledních letech snažilo odklonit ekonomiku od její závislosti na uhlovodíkách, zvýšilo částky z dovozních daní a DPH a po velké invazi na Ukrajinu navíc údajně uvalilo „jednorázové“ neočekávané daně na státní a soukromé společnosti, podotýká AP.
Ruský ministr financí v září uvedl, že ruská ekonomika by měla do konce letošního roku vzrůst o 2,8 procenta ve srovnání s rokem 2022, kdy se propadla v důsledku dopadu ruské invaze na Ukrajinu.
Válečná mašinérie táhne ekonomiku
Hlavním motorem tohoto růstu je právě ruská válka na Ukrajině. Odvětví přímo související s válkou zaznamenala velkolepý růst: produkce v oblasti dopravy vzrostla o 66,7 procenta oproti loňskému roku, počítačů a elektroniky pak o 42,6 procenta, navigačních přístrojů o 72,4 procenta, elektrických zařízení o 29,5 procenta a ochranných oděvů o 40,4 procenta. Odvětví nepřímo spojená s boji také zažívají abnormálně vysoké tempo růstu: opravy a instalace zařízení vzrostly o 8,5 procenta, zatímco potravinářský průmysl zaznamenal růst o 11,3 procenta, uvádí think tank Carnegie Endowment for International Peace.
Válečný průmysl včetně výroby zbraní pomohl srazit míru nezaměstnanosti v Rusku na rekordní tři procenta. Podniky spojené s válkou pracují naplno, což vede k nedostatku pracovních sil, jelikož statisíce lidí odešly bojovat na Ukrajinu nebo odešly ze země. Nedostatek pracovních sil ale umožňuje Rusům dostat vyšší platy.
Takto napjatý trh práce ale ohrožuje další růst, míní analytici, podle nichž může neobsazených pozic přibývat. V dlouhodobějším horizontu navíc hrozí, že zvýšené vládní výdaje na obranu zhorší inflaci, která letos dosáhne podle odhadů ruských činitelů 7,5 procenta, protože továrny spojené s armádou fungují nepřetržitě a dávají peníze přímo do kapes pracovníků, odkud plynou do pokladen místních podniků.
Moskva očekává, že inflace se v roce 2024 zvýší pouze o 4,5 procentního bodu a růst HDP bude činit 2,3 procenta, směnný kurz dolaru pak bude 90,1 rublu. Prudce rostoucí výdaje na válku a sociální oblast tak budou z velké části financovány prostřednictvím postupné devalvace rublu, což je proces, který již probíhá, upozorňuje Carnegie Endowment for International Peace.
Rekordně nízká nezaměstnanost, vyšší mzdy a cílené sociální výdaje by měly Kremlu pomoci překonat domácí dopady převedení ekonomiky na válečný základ, ale z dlouhodobého hlediska by mohly představovat problém. „Výdaje, které jsou tak vychýleny směrem k vojenským a sociálním potřebám, mohou být udržitelné pouze tehdy, je-li stát ve válce,“ řekla AP bývalá představitelka ruské centrální banky Alexandra Prokopenková, která nyní působí v Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.
Válečné hospodářství závislé na dovozu je předurčeno k vysoké inflaci, což znamená, že úrokové sazby pravděpodobně zůstanou vysoké. To ovšem představuje riziko pro investice, píše Carnegie Endowment for International Peace.
„Tím, že Kreml vsadil vše na rostoucí vojenské výdaje, žene ekonomiku do pasti věčné války. Na jednu stranu to znamená, že pro stát bude stále těžší pokračovat ve financování bojů na Ukrajině, aniž by to způsobilo zhoršení životní úrovně. Na druhé straně, dojde-li ke snížení vojenských výdajů, nevyhnutelně to povede k významnému strukturálnímu šoku, jehož překonání bude vyžadovat značnou dobu. V každém případě to budou obyčejní Rusové, kdo za to zaplatí,“ poznamenal think tank.
Ruské hospodářství by oslabily přísnější sankce
Analytici se obecně shodují, že ruský rozpočet je udržitelný pro rok 2024, ale mohl by se dostat pod značný tlak, pokud by došlo na tvrdší sankce vůči Rusku, nebo pokud by došlo k obrovským výdajům, jako je další kolo mobilizace, které by také vytvořilo tlak na pracovní sílu.
Razantnějšího přístupu ze strany Západu se ale Moskva zřejmě zatím obávat nemusí. Podle webu Politico Brusel nyní dokončuje nový balíček protiruských sankcí, který má zbrzdit ruskou válku proti Ukrajině. Prioritou EU je zákaz obchodu s diamanty a nová opatření k potlačení obcházení sankcí. Podle nejnovějších návrhů dokumentů, které má Politico k dispozici, nicméně nebudou žádná nová opatření zaměřená na export ruského zkapalněného zemního plynu, který Kremlu letos vydělal 6,1 miliardy eur jen z nákupů v EU.
V návrhu chybí také jakýkoli pokus o snížení cenového stropu ropy pod 60 dolarů za barel, upozorňuje Politico. Restrikce se navíc nemají týkat ani globálního prodeje paliva rafinovaného z ruské ropy třetími zeměmi ani lukrativních dohod Moskvy o jaderné energii. To se pravděpodobně brzy nezmění, jelikož Maďarsko dlouhodobě blokuje přísnější energetické sankce vůči Rusku.
Někteří vyjednavači se obávají, že by dramatičtější kroky jednoduše příliš poškodily evropský průmysl a spotřebitele, píše v souvislosti s návrhem Politico. „Dosáhli jsme kapacity toho, co můžeme udělat, aniž bychom se stříleli do nohou a poškodili naši konkurenceschopnost,“ řekl anonymně jeden z diplomatů EU.
Kyjev chce posílit obranu a vyrábět vlastní zbraně
Také Kyjev počítá pro příští rok se značnými výdaji na obranu. Ukrajinský rozpočet pro další rok odsouhlasili poslanci začátkem listopadu. Jeho cílem je posílit ukrajinskou armádu a obranyschopnost země v době, kdy Kyjev bojuje už skoro dva roky s Ruskem v plnohodnotné válce, která zjevně výhledově hned tak neskončí.
Proti návrhu rozpočtu se postavil jediný zákonodárce, kterému se nelíbilo, že podle jeho názoru půjde na armádu málo peněz, píše Kyiv Independent. Příjmy státního rozpočtu byly stanoveny na 49 miliard dolarů, výdaje budou téměř dvojnásobné – 93 miliard dolarů, Ukrajina tak pro rok 2024 počítá s obrovským deficitem, upozorňuje Reuters.
Nejvíc peněz, něco přes pětinu hrubého domácího produktu, půjde do obrany země (46,4 miliardy dolarů). Z toho 1,1 miliardy dolarů Kyjev vyčlenil na výrobu dronů a stejnou částku pak také na domácí výrobu zbraní a munice. Financování domácího obranného průmyslu má pocházet z vnitřních příjmů, jako jsou daně a další zdroje. Dalších 413 milionů dolarů dostanou veteráni a 27,5 milionu dolarů má být vyčleněno na protézy pro vojáky zraněné v bojích proti ruským okupantům.
„V rozpočtu jsou jasně stanoveny naše priority. Všechny naše vnitřní zdroje půjdou na to, abychom mohli obstát a zvítězit nad nepřítelem,“ prohlásil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. „Prakticky padesát procent našich výdajů bude na obranu a bezpečnost Ukrajiny. Bude více zbraní a vozidel, více dronů, munice a raket. Každá hřivna od daňového poplatníka půjde do armády,“ konstatoval Šmyhal.
Klíčová finanční podpora od spojenců
Vláda podle Šmyhala plánuje zvýšit minimální mzdy a důchody, aby pomohla milionům Ukrajinců vyrovnat se s rostoucími životními náklady během války. Podle ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka bude klíčová finanční pomoc od západních spojenců Kyjeva, aby bylo možné pokrýt rozpočtovou mezeru a zaplatit sociální a humanitární výdaje.
Ukrajina obdržela loni od svých partnerů 31 miliard dolarů a letos 35,4 miliardy dolarů, Kyjev ale připouští, že příští rok může být v tomto duchu náročnější. Podle Marčenka je mezi spojenci znát únava z toho, jak se válka neustále protahuje bez větších úspěchů ukrajinské protiofenzivy.
Kyjev počítá s tím, že ukrajinská ekonomika v příštím roce poroste o 4,6 procenta, letos to bylo zhruba o pět procent. V roce 2022 se propadla téměř o třetinu poté, co miliony lidí uprchly před válkou ze země, byla poškozena kritická infrastruktura a konflikt narušil dodavatelské a logistické řetězce, připomíná Reuters. Ukrajinské firmy i jednotlivci se postupně přizpůsobili nové válečné realitě, rizika a nejistota však zůstávají vysoké, připouští Kyjev i experti.