Ruská policie zadržela v první půlce roku 533 lidí na nepovolených demonstracích. To je třicetkrát méně než před rokem. Sociologové to vysvětlují jednoznačně: odpůrci války proti Ukrajině jsou buď ve vězení, odešli do zahraničí, anebo své názory přestali říkat nahlas.
Na klíčových místech Moskvy panuje neustálá přítomnost ruské policie. Nonstop hlídkuje nejenom v okolí Kremlu, ale taky na Arbatu nebo Puškinově náměstí. Poslední zaznamenatelná demonstrace proti částečné mobilizaci proběhla v Moskvě loni v září v parku Čistyje prudy, zúčastnily se jí jen desítky lidí.
Byl na ní i Anton, s nímž natáčel štáb ČT. Ani po roce se jeho názory nezměnily, demonstrovat už ale nechodí. „Pochopil jsem, že když budu demonstrovat, tak mě zbijí a zavřou. Proto jsem začal jako dobrovolník pomáhat občanům Ukrajiny,“ říká.
Více než šest set dní trvající invaze na Ukrajině podle něj velmi ovlivňuje nálady ruské společnosti. „Všichni jsou z toho už unavení. Ale hlavně se bojí porážky. Jestli Rusko prohraje, oni přijdou o peníze a politickou samostatnost.“
Strach a frustrace
Odpůrců Vladimira Putina a války proti Ukrajině je v Rusku podle dlouhodobých průzkumů zhruba dvacet procent. Podle sociologa Denise Volkova jsou dnes tito lidé nejen zastrašení, ale hlavně velmi frustrovaní.
„Už v roce 2020 protesty na Dálném východě nic nevyřešily. Pak rozehnaly demonstrace Alexeje Navalného. Jestli protestují, nebo ne, nic to nezmění.“
Čtyřicetiletý sociolog zkoumá nálady ruské společnosti od roku 2007. V nejbližších letech v zemi žádné masové demonstrace neočekává.
„Většina lidí v Rusku je velmi spokojená. Podporují vládu, protože stouply jak výplaty, tak i starobní důchody,“ vysvětluje.
Největší masové protesty během vlády Vladimira Putina proběhly v centru Moskvy na Puškinově náměstí na konci roku 2011. Sto tisíc lidí tehdy demonstrovalo proti zmanipulovaným volbám do Státní dumy.
