„Opět budeme velkým národem,“ slíbil Trump při oznámení prezidentské kandidatury

Nahrávám video

Bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že se v roce 2024 bude znovu ucházet o Bílý dům, informovaly v noci na středu světové agentury. Někdejší republikánský prezident před tím podal na úřadech dokumenty potřebné pro svou kandidaturu. Trump se tak o úřad bude ucházet potřetí. V posledních prezidentských volbách prohrál s demokratem Joem Bidenem.

„Aby se Amerika opět stala velkou a slavnou, oznamuji dnes večer svou kandidaturu na prezidenta Spojených států,“ prohlásil v úterý Trump před stovkami příznivců ve svém klubu Mar-a-Lago na Floridě. Obklopovalo ho podle agentury AP přes třicet amerických vlajek a transparentů s nápisem Make America Great Again (Ať je Amerika zase skvělá), což bylo Trumpovo volební heslo z roku 2016.

Ve své více než hodinové řeči se Trump věnoval mimo jiné kritice Bidenova prezidentství a vyzdvihnutí toho, co označuje za své úspěchy, podotkla agentura Reuters. „Před dvěma lety jsme byli velkým národem a brzy velkým národem opět budeme,“ pronesl Trump. Předložil také známá temná témata ze své příručky, píše agentura Reuters, podle níž například odsoudil migranty a vykreslil americká města jako zločinem prolezlé „krvavé žumpy“.

Někdejší republikánský prezident svou kandidaturu formalizoval předložením dokumentů federální volební komisi, napsala AFP.

Trump oznámení přes apel části republikánů neodložil

Oznámení šestasedmdesátiletého Trumpa přichází nedlouho po neuspokojivých výsledcích republikánů v kongresových volbách a někdejší šéf Bílého domu vstupuje do prezidentského volebního klání v době politické zranitelnosti, píše AP.

Trump podle ní doufal, že kampaň zahájí po výrazném vítězství republikánů, jím podporovaní kandidáti ovšem ve volbách 8. listopadu neuspěli tak, jak média i strana očekávaly. Demokraté udrží svou většinu v Senátu, ve Sněmovně reprezentantů je Republikánská strana na prahu zisku většiny. Někteří republikáni se snažili Trumpa přesvědčit, aby oznámení o kandidatuře na prezidenta odložil.

Donald Trump, který vydělal jmění v realitách, moderoval v televizi a byl spjat i se soutěžemi Miss, porazil ve volbách v roce 2016 demokratku Hillary Clintonovou a 20. ledna 2017 se stal 45. prezidentem Spojených států. Jeho funkční období provázely kontroverzní momenty i nejednoznačný pohled samotných Američanů.

V předloňských volbách prohrál s demokratem Bidenem, výsledky ale označoval za zmanipulované a opakovaně odmítl uznat porážku. Společné zasedání obou komor Kongresu, které se sešly 6. ledna 2021, aby potvrdily Bidenovo vítězství, narušili Trumpovi příznivci, kteří na několik hodin ovládli budovu Kapitolu. V důsledku chaosu při vpádu výtržníků do Kongresu zemřelo pět lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteLidé v USA vzpomínají na oběti útoků z 11. září

Lidé ve Spojených státech amerických si při příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 připomínají památku jejich obětí. Americký prezident Donald Trump se účastní pietní akce ve Washingtonu. V New Yorku se lidé sešli u takzvaného Ground Zero, kde dříve stál komplex Světového obchodního centra (WTC). Sebevražední útočníci tehdy unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové a symbolicky významné budovy. Podle průzkumu stanice CBS News se většina Američanů shoduje, že teroristické útoky významně a navždy změnily USA.
14:17Aktualizovánopřed 21 mminutami

Za vzpomínkové akce na masakr na náměstí Nebeského klidu dostali aktivisté trest vězení

Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Případ proti trojici organizátorů je všeobecně považován za barometr svobod v Hongkongu v době, kdy Peking, pod jehož správu toto poloautonomní území spadá, tvrdě potlačuje jakoukoli opozici. EU verdikt odsoudila a označila za politicky motivovaný.
08:20Aktualizovánopřed 55 mminutami

Jemenští hútíové ovládli ostrov v klíčovém průlivu

Jemenští povstalci hútíové převzali kontrolu nad pobřežním městem Zúbáb a ostrovem Perim, které leží přímo u strategického průlivu Báb al-Mandab. Jde o klíčové body k získání kontroly nad touto úžinou, kterou se vstupuje do Rudého moře a která je zásadní pro lodní dopravu směřující z Evropy do Asie. Hutíjská televize al-Masíra později oznámila, že Saúdská Arábie zasáhla letiště ve městě Muchá, kterého se islamisté zmocnili ve čtvrtek. Zatím nejsou hlášeny žádné škody.
11:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Firma Anthropic tvrdí, že zmařila pokusy zneužít AI pro vývoj biologických zbraní

Americká technologická společnost Anthropic odhalila a zmařila několik pokusů o využití svých modelů umělé inteligence (AI) k vývoji biologických zbraní. Firma to uvedla ve 154stránkové zprávě, v níž představuje nejzávažnější incidenty z letošního roku, kdy byly její modely Claude zneužity nebo se o zneužití někdo pokoušel.
14:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Utekl jsem zdaleka. Musím pomáhat lidem, kteří zůstali doma,“ říká Súdánec v Ceutě

Centrum v Loma Margarita poskytuje útočiště více než tisíci lidem, kteří přicestovali ze subsaharské Afriky. Mnozí pocházejí ze zemí, které se potýkají s konflikty nebo závažnými humanitárními krizemi.
před 1 hhodinou

Německo obžalovalo členy Hamásu kvůli zbraním, jeden z nich byl v Česku

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.
14:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za nezájmem estonské mládeže o politiku je i nedostatek lákavých kandidátů

V posledních volbách do estonského parlamentu (Riigikogu) hlasovala méně než polovina mladých lidí. Podle odborníků je příčinou spíše nedostatek důvěry a rostoucí odtrženost politiky od každodenního života než nedostatek zájmu.
před 2 hhodinami

EK schválila 6,1 miliardy eur na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu

Evropská komise v pátek schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard korun) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je může využít mimo jiné na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala Komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun).
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.