Žádný stát se nemůže dokonale připravit na případné brzké přerušení dodávek ruského zemního plynu, ale Česko se připravuje několika různými cestami v maximální rychlosti. Po summitu EU to v pátek uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tím na nepotvrzené zprávy médií, že Moskva ukončí dodávky od 11. července při technické odstávce. Lídři EU nenašli recept na vysoké ceny energií, EK do konce léta navrhne reformu.
Premiér připomněl, že Česko patří k zemím nejvíce závislým na ruském plynu (přes 97 procent naší spotřeby). Vláda proto jednak nakoupila plyn za 8,5 miliardy korun, jednak dál plní své zásobníky na zimní sezónu a vysoutěžila i kapacitu v nizozemských zásobnících, uvedl Fiala. Jedná také o zajištění dalších alternativních zdrojů (Katar).
Připomněl i kroky Evropské komise, které by měly být schopné zajistit alternativní dodávky pro státy nejvíce závislé na ruském plynu. Na evropské úrovni také probíhají – byť v počáteční fázi – jednání, aby se dodávky nakupovaly společně a zároveň nedocházelo mezi státy k přeplácení.
„Tak budeme schopni si poradit při nejhorším možném vývoji,“ řekl premiér.
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) po pátečním zasedání krizového štábu mimo jiné řekl, že dodávky plynu z Ruska do Česka jsou zatím stabilní a bez výpadků. Nelze ale podle něj vyloučit, že se dodávky sníží, či zcela ustanou. Plynové zásobníky jsou podle Síkely nyní plné z více než dvou třetin. „Jsme v další epizodě energetické války,“ řekl.
Německý kancléř Olaf Scholz na summitu prohlásil, že v otázce možného nedostatku plynu kvůli ruskému omezování dodávek preferuje celounijní spolupráci. Zároveň odmítl spekulovat, zda Moskvou ohlášená červencová údržba plynovodu Nord Stream 1 může znamenat trvalé ukončení dodávek. Zásadní podle něj je, aby se země připravily na všechny možné varianty.
Státy se neshodly, jak řešit vysoké ceny energií
Evropská komise do konce léta navrhne možné změny fungování trhu s energiemi včetně oddělení ceny plynu a dalších energií. Po pátečním jednání s prezidenty a premiéry členských zemí věnovaném vysokým cenám energií a omezeným dodávkám ruského plynu to prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Unijní lídři jsou v pohledu na reformu energetického trhu i po summitu rozdělení, ačkoli řada z nich volala po větší koordinaci, což se nakonec dostalo i do závěrů vrcholné schůzky.
Lídři před summitem navrhovali různé recepty od společných nákupů plynu po cenové stropy, ke konkrétní shodě však stejně jako v minulosti nedospěli.
Summit v přijatých závěrech pověřil komisi, aby v reakci na „ruské využívání plynu jako zbraně“ naléhavě pracovala na „zajištění dodávek energie za dostupné ceny“. Komise připravuje systém společných nákupů, které podporuje řada zemí včetně Česka. Kromě toho podle své šéfky do konce léta předloží návrhy reformy energetického trhu, o nichž budou lídři jednat na říjnovém summitu za českého předsednictví.
Evropští lídři požádali Fialu o uspořádání summitu pro nečlenské země
Francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda Evropské rady Charles Michel požádali českého premiéra Petra Fialu (ODS), aby v době českého předsednictví uspořádal neformální summit na téma širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy. V rámci podzimního jednání v Praze by lídři mohli řešit také otázku Ukrajiny, dodal premiér. Půlroční české předsednictví začíná za týden.
„Blížící se předsednictví se projevilo při včerejším jednání o konceptu širší Evropy, kdy jsem byl požádán, abych spolu s francouzským prezidentem Macronem a předsedou Evropské rady Michelem připravil koncept neformálního summitu, který by se na této bázi mohl konat v Praze. Myslím, že je to velmi důležité, a byl by to dobrý vstup do našeho předsednictví,“ uvedl v pátek Fiala.
Myšlenka na summit s Ukrajinou tím podle Fialy nepadá. Koncept širší Evropy by mohl zahrnovat země „od Islandu po Ukrajinu“, uvedl Fiala. Čelní představitelé EU se na jeho přesné podobě ještě musí dohodnout. České předsednictví dosud předpokládalo, že by se neformální schůzka šéfů států a vlád zemí Evropské unie uskutečnila v Praze na konci září či na počátku října.
Předseda Evropské rady Michel označil čtvrteční večerní jednání o širší Evropě za důležitý krok, který podle něj podpoří politický dialog a spolupráci. Uvedl, že se těší na spolupráci s českým předsednictvím.
Fiala ocenil vstřícný krok EU k Ukrajině a Moldavsku. V jednání s Balkánem se podle něj nedaří
Francií navržený koncept širší Evropy má být otevřený zejména pro země, které usilují o členství v EU, a má jim nabídnout možnosti bližší spolupráce. Nemá však být náhradou samotného přijímacího procesu.
Lídři ve čtvrtek v Bruselu schválili kandidaturu Ukrajiny a Moldavska, naproti tomu šestice balkánských zemí (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko) se posunu na cestě do EU nedočkala.
Fiala v pátek označil schválení ukrajinské a moldavské kandidatury za historické. „Ukazuje to, že sdílíme stejné hodnoty, že jsme otevřeli dveře Evropské unie těmto zemím a také evropskou budoucnost a perspektivu,“ řekl premiér.
Jednání se zeměmi západního Balkánu naproti tomu nepokračují optimálně, připustil Fiala. Lídři EU podle něj doufají, že se v následujících týdnech podaří odblokovat situaci kolem Severní Makedonie. Tato východoevropská země je oficiálním kandidátem na členství v EU od roku 2005, její snahy ovšem narážejí na odpor Bulharska. Podle Fialy bude nepochybně úkolem českého předsednictví posunout debatu o integraci Severní Makedonie kupředu.
Evropská unie v době posledního českého předsednictví v roce 2009 spustila projekt podobný širšímu evropskému společenství. Cílem iniciativy Východního partnerství je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce se šesticí členských zemí. Těmi jsou Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.
