Kasparov exkluzivně pro ČT: Dokud je Putin v Kremlu, mír nebude

14 minut
Události, komentáře: Garri Kasparov o Ukrajině i Putinovi
Zdroj: ČT24

K ruské agresi vůči Ukrajině se už vyjádřilo množství významných osobností ze světa i z Ruska. Mnohonásobný mistr světa v šachu Garri Kasparov poskytl z New Yorku rozhovor pořadu Události, komentáře. Podle něj je nyní poslední sázkou Putinova režimu vyhrožování jadernými zbraněmi, vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by ale prý mohlo přinést rychlé ukončení konfliktu. Poražení ruské armády na Ukrajině by prý nebylo poražením Ruska, ale putinovského režimu.

Proti válce a proti Vladimiru Putinovi zní silně hlas těch Rusů, kteří ze země odešli a patří dlouhodobě ke kritikům tamního autoritářského režimu, s nímž mají své osobní nepříjemné zkušenosti. To je i případ Garriho Kasparova, jednoho z celosvětově vůbec nejznámějších Putinových odpůrců, muže, který se proslavil už před mnoha desetiletími jako mnohonásobný mistr světa v šachu. Nyní však říká, že šachové analogie nejsou v případě ruské invaze na místě, protože diktátoři šachy nehrají.

„Šachy jsou hra, která je otevřená. Víte, kdo má jaké figury, jaké jsou rezervy, a soupeř hraje podle stejných pravidel. Putin hraje jinou hru. Pokud chcete dělat analogie, je to spíše poker. V tom můžete blafovat, můžete mít slabé karty, můžete zvyšovat sázky a doufat v to, že protivník prohraje v psychologické válce,“ konstatoval Kasparov s tím, že takovou Putinovou poslední sázkou je vyhrožování jadernými zbraněmi.

„Pokud nezastavíme Putina na Ukrajině, tak není nikdo v bezpečí. A bude se vydírat jadernými zbraněmi i v jiných zemích a v zemích NATO,“ myslí si.

Kasparov je pro nejtvrdší sankce uvalené na Rusko. V rozhovoru pro Reuters řekl, že západní státy by měly odvolat velvyslance z Moskvy, vyloučit Rusko z Interpolu a zavést nad Ukrajinou bezletovou zónu. Té se však NATO urputně brání s tím, že by ji muselo kontrolovat, a tím pádem by se dostalo do přímé vojenské konfrontace s Ruskem. Kasparov si myslí, že vojenský rozměr krize je spojený s humanitárním.

Odvaha demonstrujících Rusů

„Pokud Putin kontroluje nebe nad Ukrajinou, tak je to tragédie pro civilní obyvatelstvo,“ uvádí Kasparov s tím, že bezletová zóna je podle něj důležitou otázkou a podmínkou nejrychlejšího ukončení konfliktu. Také prý chápe rizika, kvůli kterým se takového kroku západní představitelé bojí, prý jsou ale teď v lepší pozici, protože „ukrajinská armáda váže síly putinovské armády“.

„Pokud Putin zvítězí, tak jeho pozice bude daleko lepší. Zavedení bezletové zóny je nejen humanitární otázka, ale i otázka ochrany a obrany Evropy před další agresí,“ myslí si.

Podle Kasparova je důležité, že proti válce vyšly v Rusku tisíce lidí do ulic. Oproti celkovému počtu obyvatel v Rusku se to může zdát málo, ale demonstrující vědí, že je policie bude bít a že budou zatýkáni – mohou podle něj strávit až 13 let ve vězení. Protiválečné nálady jsou podle něj silné. „Při dalším spadu životní úrovně, při vojenské porážce na Ukrajině už putinovský režim nebude mít prostředky na to, aby kontroloval situaci v zemi,“ uvádí.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský sdělil, že si myslí, by Putina mohli dostat od moci ruští oligarchové. Podle Kasparova se slovo oligarcha nyní nadužívá. „Pokud bychom to měli pochopit správně, tak dnes oligarchy zajímá jejich vlastní život a nemůžeme na ně spoléhat. Není jasné, jaké mají zdroje, kdyby chtěli, aby se k Putinovi mohli dostat,“ popisuje. Zároveň však nevylučuje určitý převrat, při zhoršení situace pro Rusko totiž mohou nejbohatší lidé přemýšlet, jak se zachránit.

Rusko má šanci stát se součástí globálních řešení

„Putin je šílený diktátor, který může udělat cokoliv, včetně použití jaderných zbraní,“ doplňuje Kasparov s tím, že je otázkou, zda jeho okolí bude tuto politiku sdílet a plnit jeho rozkazy. Pozice svobodného světa je podle něj jasná. „Všichni v Rusku musí chápat, že svět stojí proti Putinovi a že ta válka není o záchranu Ukrajiny a o ochranu světa, ale že je to válka o změnu v Kremlu. Protože dokud je Putin v Kremlu, tak mír nebude,“ uvádí Kasparov.

Podle něj pak má Rusko šanci vrátit se do mezinárodního společenství. „Rusko se musí stát součástí globálních řešení, ne zdrojem problémů. Není to otázka pomoci, Rusko má zdrojů dost. Pomáhat musíme Ukrajině, protože tam je ta fronta, kde se bojuje mezi svobodou a totalitou. Poražení ruské armády není poražení Ruska, ale putinovského režimu. Rusko se zase obnoví a myslím si, že na rozvalinách sovětského a ruského impéria vznikne nová země,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...