K ruské agresi vůči Ukrajině se už vyjádřilo množství významných osobností ze světa i z Ruska. Mnohonásobný mistr světa v šachu Garri Kasparov poskytl z New Yorku rozhovor pořadu Události, komentáře. Podle něj je nyní poslední sázkou Putinova režimu vyhrožování jadernými zbraněmi, vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by ale prý mohlo přinést rychlé ukončení konfliktu. Poražení ruské armády na Ukrajině by prý nebylo poražením Ruska, ale putinovského režimu.
Kasparov exkluzivně pro ČT: Dokud je Putin v Kremlu, mír nebude
Proti válce a proti Vladimiru Putinovi zní silně hlas těch Rusů, kteří ze země odešli a patří dlouhodobě ke kritikům tamního autoritářského režimu, s nímž mají své osobní nepříjemné zkušenosti. To je i případ Garriho Kasparova, jednoho z celosvětově vůbec nejznámějších Putinových odpůrců, muže, který se proslavil už před mnoha desetiletími jako mnohonásobný mistr světa v šachu. Nyní však říká, že šachové analogie nejsou v případě ruské invaze na místě, protože diktátoři šachy nehrají.
„Šachy jsou hra, která je otevřená. Víte, kdo má jaké figury, jaké jsou rezervy, a soupeř hraje podle stejných pravidel. Putin hraje jinou hru. Pokud chcete dělat analogie, je to spíše poker. V tom můžete blafovat, můžete mít slabé karty, můžete zvyšovat sázky a doufat v to, že protivník prohraje v psychologické válce,“ konstatoval Kasparov s tím, že takovou Putinovou poslední sázkou je vyhrožování jadernými zbraněmi.
„Pokud nezastavíme Putina na Ukrajině, tak není nikdo v bezpečí. A bude se vydírat jadernými zbraněmi i v jiných zemích a v zemích NATO,“ myslí si.
Kasparov je pro nejtvrdší sankce uvalené na Rusko. V rozhovoru pro Reuters řekl, že západní státy by měly odvolat velvyslance z Moskvy, vyloučit Rusko z Interpolu a zavést nad Ukrajinou bezletovou zónu. Té se však NATO urputně brání s tím, že by ji muselo kontrolovat, a tím pádem by se dostalo do přímé vojenské konfrontace s Ruskem. Kasparov si myslí, že vojenský rozměr krize je spojený s humanitárním.
Odvaha demonstrujících Rusů
„Pokud Putin kontroluje nebe nad Ukrajinou, tak je to tragédie pro civilní obyvatelstvo,“ uvádí Kasparov s tím, že bezletová zóna je podle něj důležitou otázkou a podmínkou nejrychlejšího ukončení konfliktu. Také prý chápe rizika, kvůli kterým se takového kroku západní představitelé bojí, prý jsou ale teď v lepší pozici, protože „ukrajinská armáda váže síly putinovské armády“.
„Pokud Putin zvítězí, tak jeho pozice bude daleko lepší. Zavedení bezletové zóny je nejen humanitární otázka, ale i otázka ochrany a obrany Evropy před další agresí,“ myslí si.
Podle Kasparova je důležité, že proti válce vyšly v Rusku tisíce lidí do ulic. Oproti celkovému počtu obyvatel v Rusku se to může zdát málo, ale demonstrující vědí, že je policie bude bít a že budou zatýkáni – mohou podle něj strávit až 13 let ve vězení. Protiválečné nálady jsou podle něj silné. „Při dalším spadu životní úrovně, při vojenské porážce na Ukrajině už putinovský režim nebude mít prostředky na to, aby kontroloval situaci v zemi,“ uvádí.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský sdělil, že si myslí, by Putina mohli dostat od moci ruští oligarchové. Podle Kasparova se slovo oligarcha nyní nadužívá. „Pokud bychom to měli pochopit správně, tak dnes oligarchy zajímá jejich vlastní život a nemůžeme na ně spoléhat. Není jasné, jaké mají zdroje, kdyby chtěli, aby se k Putinovi mohli dostat,“ popisuje. Zároveň však nevylučuje určitý převrat, při zhoršení situace pro Rusko totiž mohou nejbohatší lidé přemýšlet, jak se zachránit.
Rusko má šanci stát se součástí globálních řešení
„Putin je šílený diktátor, který může udělat cokoliv, včetně použití jaderných zbraní,“ doplňuje Kasparov s tím, že je otázkou, zda jeho okolí bude tuto politiku sdílet a plnit jeho rozkazy. Pozice svobodného světa je podle něj jasná. „Všichni v Rusku musí chápat, že svět stojí proti Putinovi a že ta válka není o záchranu Ukrajiny a o ochranu světa, ale že je to válka o změnu v Kremlu. Protože dokud je Putin v Kremlu, tak mír nebude,“ uvádí Kasparov.
Podle něj pak má Rusko šanci vrátit se do mezinárodního společenství. „Rusko se musí stát součástí globálních řešení, ne zdrojem problémů. Není to otázka pomoci, Rusko má zdrojů dost. Pomáhat musíme Ukrajině, protože tam je ta fronta, kde se bojuje mezi svobodou a totalitou. Poražení ruské armády není poražení Ruska, ale putinovského režimu. Rusko se zase obnoví a myslím si, že na rozvalinách sovětského a ruského impéria vznikne nová země,“ uzavírá.