Na hranicích mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem se střílí. Hlášen je jeden mrtvý a patnáct raněných

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem po sobě střílí pohraničníci, uvedly tiskové agentury. Přestřelka přerostla v boj s nasazením minometů a granátometů. Hlášen je nejméně jeden mrtvý a patnáct raněných. Obě strany se obviňují z krachu chystaných jednání o nastolení klidu zbraní. Agentura TASS píše o evakuaci obyvatelstva z kyrgyzských obcí v okolí incidentu.

O zabití obyvatele tádžické vsi Chodžaj-Aalo informuje novináře radnice v pohraničním městě Isfara, podle které v místní nemocnici ošetřují jedenáct zraněných Tádžiků: tři civilisty a osm vojáků. V Kyrgyzstánu museli hospitalizovat čtyři raněné, tvrdí místní úřady.

„Hlavní přestřelky mezi jednotkami pohraniční stráže Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se odehrály v obcích Tort-Kočo a Čyr-Dobo. Tádžická strana použila minomety a granátomety,“ citovala AFP kyrgyzské pohraničníky.

Kyrgyzská pohraniční stráž podle TASS informuje, že „tádžická strana nepřerušuje střelbu“ a navíc „stahuje k hranicím těžkou vojenskou techniku a posily“. Přestřelky pokračují v obcích Eki-Taš, Kum-bazar a Čyr-Dobo, stojí v komuniké, které se nepřímo zmiňuje i o posilách na kyrgyzské straně. Že se stále střílí, potvrzují i místní obyvatelé.

Podle tádžické verze, citované serverem 24.kg, incident vyvolali Kyrgyzové, kteří házeli kameny na tádžická auta, kvůli čemuž musela být uzavřena silnice mezi městy Isfara a Oš. Na místě jsou zástupci úřadů obou zemí a velitelé pohraničních jednotek.

„Střelba z Kyrgyzstánu se v současnosti stupňuje. Vyžádala si oběti mezi civilisty a pohraničníky v Tádžikistánu,“ tvrdí podle TASS Státní výbor národní bezpečnosti Tádžikistánu, tedy tádžická tajná služba. Výbor obviňuje Kyrgyzstán, že z minometů ostřeluje civilisty, automobilovou dopravu a také využívá bezpilotní letouny.

Ozbrojené konfrontace jsou časté

Na hranicích mezi dvěma středoasijskými zeměmi vypukly na konci loňského dubna potyčky kvůli sporu o vodní zdroj a postupně přerostly v přestřelky. Boje se od té doby uklidnily.

Hranice mezi oběma státy je dlouhodobě neklidná a konflikty nejsou neobvyklé, pravidelně se do nich zapojují členové pohraničních stráží. Od sovětských dob totiž hraniční linie není přesně vymezená a na mnoha místech prochází obtížně dostupným terénem. Kromě pohraničních incidentů občas propukají spory o vodu a půdu mezi kyrgyzskými pěstiteli bavlny a tádžickými pastevci dobytka.

Násilí, které se rozhořelo v dubnu 2021, bylo nejhorší za posledních třicet let, co jsou někdejší sovětské republiky nezávislými státy, podotkla tehdy AFP. Při bojích zemřelo na obou stranách podle oficiálních údajů celkem 55 lidí a 270 dalších bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...