Spor dvou prezidentů a podezření kolem některých politiků oslabují Ukrajinu

Nahrávám video

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Na televizní kamery je Jevhenij Murajev zvyklý. Ve své vlastní televizi bývá hostem i moderátorem. Lídr ukrajinské strany Naši se vyjadřuje jednoznačně: „Nikdy nezískáme Krym zpátky. Nemůžeme mluvit ani o reintegraci Donbasu.“

Dosud se však světová média o tohoto pětačtyřicetiletého exposlance příliš nezajímala. Zlom přinesl až nezvyklý krok Velké Británie. Ta v neděli zveřejnila jména promoskevských bývalých politiků na Ukrajině, kteří prý měli kontakt s ruskými tajnými službami. Londýn tvrdí, že Jevhenij Murajev je jedním z těch, které by Kreml rád viděl ve vedení Ukrajiny.

Moskva opakovaně popírá, že se chystá na Ukrajinu zaútočit. Britské tvrzení o loutkové vládě označila za falešnou zprávu a Londýn obvinila z eskalace napětí. Opačný názor má ukrajinský velvyslanec v Británii. „Věřím tomu. Není to poprvé, co se o to v minulosti i v nedávné době pokusili,“ řekl k tomu ukrajinský velvyslanec v Británii Vadym Prystajko.

„Pobavili jste mě. Britské ministerstvo zahraničí vypadá dost zmateně,“ citoval Murajeva list The Observer. „Není to moc logické. Mám zákaz vstupu do Ruska a rovněž tam zabavili peníze z firmy mého otce,“ dodal. Připomněl také, že od listopadu 2018 na něj byly uvaleny ruské sankce. Na Facebooku později napsal, že Ukrajina potřebuje nové politiky, kteří nebudou ani proruští ani prozápadní, ale budou politiku tvořit jen v zájmu Ukrajiny a Ukrajinců.

Podle některých zdrojů je důvodem údajných sankcí hádka s Viktorem Medvedčukem, prominentním proruským politikem. Ten tvrdí, že kmotrem jeho dcery je Vladimir Putin.

V současnosti je ale Medvedčuk, jeden z hlavních konkurentů prezidenta Volodymyra Zelenského, v domácím vězení. Obviněný je z vlastizrady. Přišel o své tři televizní stanice, stát mu zmrazil majetek. „Pokud mi soud nařizuje domácí vězení, tak budu v domácím vězení,“ řekl Medvedčuk loni v květnu.

Země potřebuje nového lídra, tvrdí Murajev

Po neshodách s ukrajinským oligarchou si Murajev založil vlastní stranu Naši, ideově podobnou Opoziční platformě Medvedčuka. Oba patřili k blízkým spojencům bývalého prezidenta Viktora Janukoviče, který utekl po revoluci v roce 2014 do Ruska.

Současného i předešlého prezidenta označuje Murajev za loutky Západu. A dodává, že země potřebuje nového lídra. Poukazuje na bobtnající politickou krizi na Ukrajině. „Všichni čekají, že volební období začne dřív.“

Mocenský boj dvou prezidentů

Jednotu na Ukrajině navíc narušuje proces s exprezidentem Petrem Porošenkem. I on je obviněný z vlastizrady. Kvůli nákupu uhlí od proruských separatistů v letech 2014 a 15. V současnosti ho přitom země odebírá přímo od Ruska. Situaci částečně uklidnil minulý týden soudce, který odmítl Porošenka poslat do vazby.

„Snažili se omezit moji politickou činnost. Zadruhé se snažili mě zdiskreditovat v očích voličů. A zatřetí se mě snažili zdiskreditovat ve světě,“ řekl k tomu Porošenko.

Současná hlava státu si zatím v průzkumech udržuje vedení. Kritici ale upozorňují, že mocenský boj s Porošenkem je v současné době více než riskantní.

Ukrajinistka Lenka Víchová řekla v pořadu Horizont ČT24, že obyčejní Ukrajinci jsou ze současné situace trochu zmateni. O tom, že Rusko chystá velkou invazi do země, slyší z ukrajinských médií, která přebírají tyto zprávy ze západních médií. „Problém spočívá v tom, že ukrajinská vláda a ukrajinský prezident Zelenskyj strašně často mění informace, případně jsou tyto informace protichůdné.“

Jako příklad připomněla moment, kdy se prezident obracel k národu a říkal: „Zachovejme klid, žádná velká invaze nebude, vše máme pod kontrolou.“ A druhý den lidé čtou informace z listu Washington Post, kde prezident Zelenskyj mluví o tom, že jednou z variant může být ruská invaze a následná okupace Charkova. Lidé tak nevědí, co si mají myslet a co z toho je čeká, shrnula Víchová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 15 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 57 mminutami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 1 hhodinou

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 1 hhodinou

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 9 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami
Načítání...