Spor dvou prezidentů a podezření kolem některých politiků oslabují Ukrajinu

8 minut
Horizont ČT24: Domácí ukrajinská scéna
Zdroj: ČT24

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Na televizní kamery je Jevhenij Murajev zvyklý. Ve své vlastní televizi bývá hostem i moderátorem. Lídr ukrajinské strany Naši se vyjadřuje jednoznačně: „Nikdy nezískáme Krym zpátky. Nemůžeme mluvit ani o reintegraci Donbasu.“

Dosud se však světová média o tohoto pětačtyřicetiletého exposlance příliš nezajímala. Zlom přinesl až nezvyklý krok Velké Británie. Ta v neděli zveřejnila jména promoskevských bývalých politiků na Ukrajině, kteří prý měli kontakt s ruskými tajnými službami. Londýn tvrdí, že Jevhenij Murajev je jedním z těch, které by Kreml rád viděl ve vedení Ukrajiny.

Moskva opakovaně popírá, že se chystá na Ukrajinu zaútočit. Britské tvrzení o loutkové vládě označila za falešnou zprávu a Londýn obvinila z eskalace napětí. Opačný názor má ukrajinský velvyslanec v Británii. „Věřím tomu. Není to poprvé, co se o to v minulosti i v nedávné době pokusili,“ řekl k tomu ukrajinský velvyslanec v Británii Vadym Prystajko.

„Pobavili jste mě. Britské ministerstvo zahraničí vypadá dost zmateně,“ citoval Murajeva list The Observer. „Není to moc logické. Mám zákaz vstupu do Ruska a rovněž tam zabavili peníze z firmy mého otce,“ dodal. Připomněl také, že od listopadu 2018 na něj byly uvaleny ruské sankce. Na Facebooku později napsal, že Ukrajina potřebuje nové politiky, kteří nebudou ani proruští ani prozápadní, ale budou politiku tvořit jen v zájmu Ukrajiny a Ukrajinců.

Podle některých zdrojů je důvodem údajných sankcí hádka s Viktorem Medvedčukem, prominentním proruským politikem. Ten tvrdí, že kmotrem jeho dcery je Vladimir Putin.

V současnosti je ale Medvedčuk, jeden z hlavních konkurentů prezidenta Volodymyra Zelenského, v domácím vězení. Obviněný je z vlastizrady. Přišel o své tři televizní stanice, stát mu zmrazil majetek. „Pokud mi soud nařizuje domácí vězení, tak budu v domácím vězení,“ řekl Medvedčuk loni v květnu.

Země potřebuje nového lídra, tvrdí Murajev

Po neshodách s ukrajinským oligarchou si Murajev založil vlastní stranu Naši, ideově podobnou Opoziční platformě Medvedčuka. Oba patřili k blízkým spojencům bývalého prezidenta Viktora Janukoviče, který utekl po revoluci v roce 2014 do Ruska.

Současného i předešlého prezidenta označuje Murajev za loutky Západu. A dodává, že země potřebuje nového lídra. Poukazuje na bobtnající politickou krizi na Ukrajině. „Všichni čekají, že volební období začne dřív.“

Mocenský boj dvou prezidentů

Jednotu na Ukrajině navíc narušuje proces s exprezidentem Petrem Porošenkem. I on je obviněný z vlastizrady. Kvůli nákupu uhlí od proruských separatistů v letech 2014 a 15. V současnosti ho přitom země odebírá přímo od Ruska. Situaci částečně uklidnil minulý týden soudce, který odmítl Porošenka poslat do vazby.

„Snažili se omezit moji politickou činnost. Zadruhé se snažili mě zdiskreditovat v očích voličů. A zatřetí se mě snažili zdiskreditovat ve světě,“ řekl k tomu Porošenko.

Současná hlava státu si zatím v průzkumech udržuje vedení. Kritici ale upozorňují, že mocenský boj s Porošenkem je v současné době více než riskantní.

Ukrajinistka Lenka Víchová řekla v pořadu Horizont ČT24, že obyčejní Ukrajinci jsou ze současné situace trochu zmateni. O tom, že Rusko chystá velkou invazi do země, slyší z ukrajinských médií, která přebírají tyto zprávy ze západních médií. „Problém spočívá v tom, že ukrajinská vláda a ukrajinský prezident Zelenskyj strašně často mění informace, případně jsou tyto informace protichůdné.“

Jako příklad připomněla moment, kdy se prezident obracel k národu a říkal: „Zachovejme klid, žádná velká invaze nebude, vše máme pod kontrolou.“ A druhý den lidé čtou informace z listu Washington Post, kde prezident Zelenskyj mluví o tom, že jednou z variant může být ruská invaze a následná okupace Charkova. Lidé tak nevědí, co si mají myslet a co z toho je čeká, shrnula Víchová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 25 mminutami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 8 hhodinami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...