Agrese vůči Ukrajině bude stát Rusko hodně, varoval Stoltenberg

Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. V pondělí, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem.

„Rusko už podruhé v letošním roce uskutečňuje neobvyklou koncentraci sil u hranic s Ukrajinou. Sledujeme zde těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků. Jakákoliv další ruská agrese proti Ukrajině bude mít vysokou cenu v podobě politických a ekonomických důsledků pro Rusko,“ řekl Stoltenberg.

Šéf Aliance podle webu listu Ukrainska pravda dodal, že koncentrace ruských sil nebyla ničím vyprovokována, je nepochopitelná a zvyšuje riziko nesprávného vyhodnocení situace. Stoltenberg znovu vyzval Rusko k transparentnosti a ke snížení napětí v regionu.

Lotyšský ministr volá po stálé přítomnosti vojáků USA

Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks řekl, že odstrašení Ruska vyžaduje stálou přítomnost vojáků USA v zemi. Při návštěvě jednotky NATO, nacvičující v zasněžených lotyšských lesích obranu Rigy, řekl, že kvůli odstrašení Ruska pobaltská země potřebuje stálou přítomnost amerických vojáků a rakety protivzdušné obrany Patriot.

„Potřebujeme dodatečnou mezinárodní pomoc. Chtěli bychom mít v naší zemi stálou (vojenskou) přítomnost Spojených států. A námořní a protivzdušná obrana v podstatě znamená přejít na systémy, jako je Patriot,“ řekl ministr agentuře Reuters.

Ta připomněla, že NATO po ruské anexi Krymu a podpoře povstání separatistů na východě Ukrajiny na jaře 2014 posílilo své východní křídlo čtyřmi prapory, vyslanými do Polska a Pobaltí v létě 2017. Moskva tvrdí, že nemá v úmyslu napadnout Pobaltí a Polsko a obviňuje NATO z destabilizace Evropy přesouváním sil blíže k hranicím Ruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrdí, že země NATO nejsou bezprostředně ohroženy.

Rusko v květnu shromáždilo u hranic s Ukrajinou na 100 tisíc vojáků, tedy nejvíce od anexe Krymu. Rusové podle Západu koncentrují svá vojska u Ukrajiny i tento měsíc.

Pobaltí se cítí být nejzranitelnější částí Aliance. Vojenští odborníci tvrdí, že Rusko by mohlo přes svého běloruského spojence rychle ovládnout pozemní koridor o šíři 60 kilometrů, který spojuje Polsko a Litvu, a získat tak pozemní spojení se svou silně opevněnou enklávou v Kaliningradu. Americké jednotky, rozmístěné v Německu, jsou příliš daleko, než aby mohly podobnému útoku zabránit, dodal Reuters.

7 minut
Horizont ČT24: Napětí v Pobaltí
Zdroj: ČT24

Horké chvíle na hranicích

Pobaltí zažívá náročné měsíce také proto, že na hranici s Běloruskem prožívá silnou migrační krizi. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Stoltenberg při společné návštěvě vyslovili regionu podporu.

Hranice Evropské unie a Běloruska zažívají nevyhlášenou válku nervů mezi Západem a Východem. Brusel obviňuje Bělorusko, že přiváží tisíce lidí z Blízkého východu a tlačí je k ilegálnímu přechodu. Unie proto stupňuje sankce, které byly na Bělorusko uvaleny po loňských sporných volbách a pronásledování odpůrců.

Šéfka Evropské komise přivezla Pobaltí pomoc: „Zvyšujeme trojnásobně fond Evropské unie k ostraze hranic pro Lotyšsko, Polsko a Litvu na 200 milionů eur pro tento a příští rok.“ Z toho se má zaplatit elektronické zabezpečení hranice, drony či hlídková auta. Von der Leyenová také navrhla zřídit celoevropské analytické centrum tajných služeb pro boj s hybridními hrozbami.

„Nelze pochybovat, že Lukašenkův režim a moc, která ho podporuje, budou nadále zkoušet jednotu západního světa a jeho schopnost reagovat na hybridní útoky a odrážet je,“ řekl litevský prezident Gitanas Nauséda.

Premiér Lotyšska Krisjanis Karins k tomu doplnil: „Pokud si Rusko nebo Bělorusko myslely, že takové hrozby vyvolají rozkol mezi členy EU nebo NATO, vidíme pravý opak.“

Romancov má obavy z Ruska za oprávněné

„Rusko testuje jak vojenskou připravenost Západu, tak i naši připravenost v oblasti politické, komunikační. Ostatně, my to děláme také,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24 politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.

Obavy pobaltských států z Ruska má za nepochybně oprávněné. „Je to mocnost, která přestala být asertivní a stala se z ní mocnost agresívní. Okupuje část ukrajinského území, neustále vyhrožuje použitím zbraní proti svým sousedům.“

Ke zvažovanému zřízení celoevropského analytického centra tajných služeb pro boj s hybridními hrozbami řekl, že takové centrum skutečně může zvýšit bezpečnost Evropy. „Za předpokladu, že bude mít dostatečné financování, dostatečné lidské kapacity a bude mít dostatečnou politickou podporu.“ Právě politickou podporu bude podle něho nejtěžší získat jak od Evropské komise, tak od NATO, i na úrovni jednotlivých členských států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mír chceme rychle, ale ne slabou dohodou, řekl Macron po jednání s Trumpem

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba lídři během celodenního jednání demonstrovali svůj dlouholetý přátelský vztah, Macron však dal jasně najevo, že s Trumpem v některých klíčových otázkách nesouhlasí, píše agentura Reuters.
07:44Aktualizovánopřed 20 mminutami

Na Evropu role zbyla, jsme svědky divadla, padlo v debatě o mírových jednáních

Hosté Událostí, komentářů k třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyjádřili optimismus, že válka skončí. Europoslanec Jan Farský (STAN) zdůraznil, že je nutné nalézt trvalé a spravedlivé řešení. Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Brabec (ANO) a předseda SPD Tomio Okamura zmínili, že role Evropy v mírovém vyjednávání není silná. Podle Brabce „hraje roli, která na ni zbyla“.
před 25 mminutami

„Zakryli jsme Žeňovi ústa, aby nás neslyšeli,“ vzpomíná matka ze zmasakrované Buče

Skoro tříletý Žeňa nezná život bez sirén a ostřelování. Narodil se během ruské okupace města Buča. Jeho matka vzpomíná, že cestou do porodnice viděla těla zabitých civilistů přikrytá dekami. Následující den se po nemocnici pohybovali ruští vojáci.
před 3 hhodinami

List WSJ popsal, jak se přes Čínu perou peníze z prodeje fentanylu v USA

Americký prezident Donald Trump uvalil na začátku měsíce rozsáhlá cla na čínské zboží s odvoláním na to, že Peking nezastavil vývoz chemických látek používaných při výrobě silné drogy fentanylu. List The Wall Street Journal popsal, jak přes Čínu proudí špinavé peníze z prodeje této drogy a jak se čínští zprostředkovatelé peněz spojují s mexickými kartely.
před 5 hhodinami

Rada bezpečnosti vyzvala k míru na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi

Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) v pondělí pozdě večer středoevropského času s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině. Není v ní ale zmínka o územní celistvosti napadené země ani o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vyrůstají ve stínu války. Ukrajinské děti se musí vyrovnávat s traumaty

Už tři roky na Ruskem napadené Ukrajině vyrůstá ztracená generace dětí, jejichž životy jsou nenávratně poznamenány válečnou realitou v podobě pravidelných poplachů a ostřelování. Řada dětí se musí navíc vyrovnat s odchodem otců na frontu i se smrtí blízkých, což si vybírá svou daň. Podle organizace Save the Children 43 procent ukrajinských dětí trpí úzkostmi nebo strachem.
před 12 hhodinami

Ukrajina má být zapojena do rozhovorů o ukončení ruské války, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten řekl, že Moskva by takový model akceptovala, Rusko to ale dříve odmítlo. Macron zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír. Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o konci ruské války, dodal Macron.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...