Agrese vůči Ukrajině bude stát Rusko hodně, varoval Stoltenberg

Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. V pondělí, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem.

„Rusko už podruhé v letošním roce uskutečňuje neobvyklou koncentraci sil u hranic s Ukrajinou. Sledujeme zde těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků. Jakákoliv další ruská agrese proti Ukrajině bude mít vysokou cenu v podobě politických a ekonomických důsledků pro Rusko,“ řekl Stoltenberg.

Šéf Aliance podle webu listu Ukrainska pravda dodal, že koncentrace ruských sil nebyla ničím vyprovokována, je nepochopitelná a zvyšuje riziko nesprávného vyhodnocení situace. Stoltenberg znovu vyzval Rusko k transparentnosti a ke snížení napětí v regionu.

Lotyšský ministr volá po stálé přítomnosti vojáků USA

Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks řekl, že odstrašení Ruska vyžaduje stálou přítomnost vojáků USA v zemi. Při návštěvě jednotky NATO, nacvičující v zasněžených lotyšských lesích obranu Rigy, řekl, že kvůli odstrašení Ruska pobaltská země potřebuje stálou přítomnost amerických vojáků a rakety protivzdušné obrany Patriot.

„Potřebujeme dodatečnou mezinárodní pomoc. Chtěli bychom mít v naší zemi stálou (vojenskou) přítomnost Spojených států. A námořní a protivzdušná obrana v podstatě znamená přejít na systémy, jako je Patriot,“ řekl ministr agentuře Reuters.

Ta připomněla, že NATO po ruské anexi Krymu a podpoře povstání separatistů na východě Ukrajiny na jaře 2014 posílilo své východní křídlo čtyřmi prapory, vyslanými do Polska a Pobaltí v létě 2017. Moskva tvrdí, že nemá v úmyslu napadnout Pobaltí a Polsko a obviňuje NATO z destabilizace Evropy přesouváním sil blíže k hranicím Ruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrdí, že země NATO nejsou bezprostředně ohroženy.

Rusko v květnu shromáždilo u hranic s Ukrajinou na 100 tisíc vojáků, tedy nejvíce od anexe Krymu. Rusové podle Západu koncentrují svá vojska u Ukrajiny i tento měsíc.

Pobaltí se cítí být nejzranitelnější částí Aliance. Vojenští odborníci tvrdí, že Rusko by mohlo přes svého běloruského spojence rychle ovládnout pozemní koridor o šíři 60 kilometrů, který spojuje Polsko a Litvu, a získat tak pozemní spojení se svou silně opevněnou enklávou v Kaliningradu. Americké jednotky, rozmístěné v Německu, jsou příliš daleko, než aby mohly podobnému útoku zabránit, dodal Reuters.

7 minut
Horizont ČT24: Napětí v Pobaltí
Zdroj: ČT24

Horké chvíle na hranicích

Pobaltí zažívá náročné měsíce také proto, že na hranici s Běloruskem prožívá silnou migrační krizi. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Stoltenberg při společné návštěvě vyslovili regionu podporu.

Hranice Evropské unie a Běloruska zažívají nevyhlášenou válku nervů mezi Západem a Východem. Brusel obviňuje Bělorusko, že přiváží tisíce lidí z Blízkého východu a tlačí je k ilegálnímu přechodu. Unie proto stupňuje sankce, které byly na Bělorusko uvaleny po loňských sporných volbách a pronásledování odpůrců.

Šéfka Evropské komise přivezla Pobaltí pomoc: „Zvyšujeme trojnásobně fond Evropské unie k ostraze hranic pro Lotyšsko, Polsko a Litvu na 200 milionů eur pro tento a příští rok.“ Z toho se má zaplatit elektronické zabezpečení hranice, drony či hlídková auta. Von der Leyenová také navrhla zřídit celoevropské analytické centrum tajných služeb pro boj s hybridními hrozbami.

„Nelze pochybovat, že Lukašenkův režim a moc, která ho podporuje, budou nadále zkoušet jednotu západního světa a jeho schopnost reagovat na hybridní útoky a odrážet je,“ řekl litevský prezident Gitanas Nauséda.

Premiér Lotyšska Krisjanis Karins k tomu doplnil: „Pokud si Rusko nebo Bělorusko myslely, že takové hrozby vyvolají rozkol mezi členy EU nebo NATO, vidíme pravý opak.“

Romancov má obavy z Ruska za oprávněné

„Rusko testuje jak vojenskou připravenost Západu, tak i naši připravenost v oblasti politické, komunikační. Ostatně, my to děláme také,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24 politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.

Obavy pobaltských států z Ruska má za nepochybně oprávněné. „Je to mocnost, která přestala být asertivní a stala se z ní mocnost agresívní. Okupuje část ukrajinského území, neustále vyhrožuje použitím zbraní proti svým sousedům.“

Ke zvažovanému zřízení celoevropského analytického centra tajných služeb pro boj s hybridními hrozbami řekl, že takové centrum skutečně může zvýšit bezpečnost Evropy. „Za předpokladu, že bude mít dostatečné financování, dostatečné lidské kapacity a bude mít dostatečnou politickou podporu.“ Právě politickou podporu bude podle něho nejtěžší získat jak od Evropské komise, tak od NATO, i na úrovni jednotlivých členských států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rada bezpečnosti přijala rezoluci vyzývající k míru na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi

Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) v pondělí pozdě večer středoevropského času s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině. Není v ní ale zmínka o územní celistvosti napadené země ani o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva, informovaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vyrůstají ve stínu války. Ukrajinské děti se musí vyrovnávat s traumaty

Už tři roky na Ruskem napadené Ukrajině vyrůstá ztracená generace dětí, jejichž životy jsou nenávratně poznamenány válečnou realitou v podobě pravidelných poplachů a ostřelování. Řada dětí se musí navíc vyrovnat s odchodem otců na frontu i se smrtí blízkých, což si vybírá svou daň. Podle organizace Save the Children 43 procent ukrajinských dětí trpí úzkostmi nebo strachem.
před 6 hhodinami

Ukrajina má být zapojena do rozhovorů o ukončení ruské války, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten řekl, že Moskva by takový model akceptovala, Rusko to ale dříve odmítlo. Macron zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír. Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o konci ruské války, dodal Macron.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 12 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 12 hhodinami
Načítání...