Brusel chystá reformu Schengenu. Nelíbilo se mu samostatné jednání států během pandemie

Události: Návrh reformy schengenského prostoru (zdroj: ČT24)

Evropská komise představila návrh reformy schengenského prostoru, který počítá s větší  spoluprací členských zemí uvnitř Schengenu. Brusel opakovaně kritizoval, jak během pandemie jednotlivé státy samy omezovaly pohyb na svých hranicích. Nová opatření mají zlepšit i kontrolu nad vnějšími hranicemi.

Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová připomněla, že EU byla při covidu ohrožena globální hrozbou. „Chaos pak způsobilo to, pokud nějaký stát jednal samostatně. Proto myslím, že potřebujeme více spolupráce,“ řekla. 

Chaosem myslela především náhodné uzavírání a kontroly na vnitřních hranicích. Státy by v budoucnu měly podle ní více spolupracovat a koordinovat.

Evropská komise říká, že pandemická situace se může kdykoliv opakovat, a proto je potřeba se ze současné končící krize poučit, shrnul zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

  • Schengenský prostor zahrnuje 26 evropských zemí se 420 miliony obyvatel. Každý den překročí hranice mezi zeměmi Schengenu 3,5 milionů lidí. A 1,7 milionů lidí žije v jedné zemi Schengenu a pracuje v jiné.
  • Zdroj: EK

Brusel proto přišel s reformou schengenského prostoru. Nejen toho vnitřního, ale týkat se má také vnějších hranic. Komise navrhuje, aby státy zavedly co nejdříve například digitalizované žádosti o víza.

Země by si také měly jednodušeji vyměňovat údaje o otiscích prstů nebo cestovních dokladech těch, kteří do Unie přicestují. Nebo rovněž o pohybu jednotlivých vozidel uvnitř schengenského prostoru.

„Pokud se jeden stát zpozdí, bude to mít vliv na všechny ostatní schengenské státy. A proto přijmout tato pravidla je teď nejdůležitější,“ uvedla Johanssonová.

Jak chránit vnější hranice

Vedle změn uvnitř schengenského prostoru je cílem nové strategie také zajistit účinnou správu vnějších hranic. EU tak chce například pokračovat v posilování Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex) a do roku  2023 zajistit vzájemnou součinnost informačních systémů pro správu hranic a migrace. Zmiňuje i připravovaný návrh na digitalizaci žádostí o víza a cestovní doklady.

Komise rovněž vyzvala zákonodárce, aby urychleně přijali návrh nového paktu o migraci a azylu o prověřování osob překračujících hranice bez povolení.

Návrh Evropské komise na reformu migračního systému byl představen loni na podzim. Počítá s výrazným urychlením azylových procedur a návratů neúspěšných žadatelů. Všechny členské země se podle něj mají solidárně podílet na zvládání migrace. Dostat by měly na výběr, jestli u sebe přijmou žadatele o azyl nebo se postarají o deportace odmítnutých migrantů, uvedla agentura ČTK. 

Zatímco zvláště státy západní a severní Evropy plán z větší části podporují, z Polska, Maďarska či Česka tehdy zazněly hlasy požadující jeho úpravy. Tyto tři zmíněné dlouhodobě odmítají přijímat uprchlíky a do předchozího systému povinných kvót se nezapojily, čímž podle soudu EU porušily své povinnosti, doplnila agentura.

Přijetí reformy migračního systému patří mezi priority současného vedení Evropské komise během jejího funkčního období v letech 2019 až 2024). 

Schengenská strategie souvisí s reformou migrace (zdroj: ČT24)