Rumunsko ze země vyhostí ruského diplomata na výraz solidarity s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Napsala to agentura AFP. Prohlášení rumunského ministerstva zahraničí solidaritu jako důvod vypovězení ruského diplomata výslovně neuvádí. Výslovně ji naopak vyjádřili po společné videokonferenci premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4). Jednání svolal polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož země nyní V4 předsedá. Podporu evropským spojencům po vyhoštění dvaceti českých diplomatů z Ruska vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Opustit Rumunsko bude muset zástupce ruského vojenského přidělence Alexej Grišajev, jehož činnost v zemi podle ministerstva „odporuje Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích“ z roku 1961. Bukurešť si kvůli tomu předvolala ruského velvyslance v zemi Valerije Kuzmina.
Prohlášení rumunského ministerstva zahraničí solidaritu s Českem jako důvod vypovězení ruského diplomata na rozdíl od informací AFP výslovně neuvádí. Ministr zahraničí Bogdan Aurescu nicméně minulý týden v souvislosti s kauzou Vrbětice vypovězení ruských diplomatů nevyloučil a Česku výslovně přislíbil podporu.
„Nepochybně jsme ukázali solidaritu s Českem a tento postoj jsme vyjádřili mimo jiné na schůzce ministrů zahraničích věcí (Evropské unie),“ citoval server Digi24 z Aurescova vyjádření minulou středu.
Podle agentury Agerpres se vyhoštěný Grišajev neúspěšně pokoušel získávat ke spolupráci rumunské občany, kteří ho měli zásobovat informacemi k otázkám rumunské zahraniční politiky, armády a energetiky. Na odjezd dostal 48 hodin.
Agentura APA dává vypovězení ruského diplomata z Rumunska do souvislosti také s nedávnou eskalací vojenské situace na východě Ukrajiny a v Černém moři, jakož i víkendovou výzvou ruského velvyslance Kuzmina, aby rumunské úřady „nenásledovaly vojenské dobrodruhy v čele NATO“. Aurescu reagoval slovy, že Rumunsko je už sedmnáct let loajálním členem NATO, které poskytuje zemi bezpečnostní záruky.
Na znamení solidarity s Českem již minulý týden vypověděly ruské diplomaty také Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Celkem bylo v této čtveřici zemí prohlášeno za nežádoucí osoby sedm ruských diplomatů. Z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na tyto kroky zareaguje.
V4 vyjádřila solidaritu
Solidaritu s Českem kvůli ruskému zapojení do výbuchu v roce 2014 vyjádřili nově premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4), kterou kromě Česka tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko. Odsoudili také nepřiměřená ruská opatření, přijatá v odvetě za vyhoštění ruských diplomatů z Česka.
„My, premiéři Polska, Maďarska a Slovenska vyjadřujeme naprostou solidaritu s Českem, naším blízkým partnerem a sousedem, v souvislosti s podílem agentů ruské vojenské rozvědky na akcích, které vedly k výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014,“ praví se v prohlášení, zveřejněném kanceláří šéfa polské vlády.
„Odsuzujeme tento další politováníhodný akt agrese a porušení mezinárodního práva, kterého se dopustilo Rusko na evropském státu, jakož i nepřiměřená opatření přijatá Ruskem v odpovědi na naprosto opodstatněné rozhodnutí České republiky vyhostit 18 ruských zpravodajských důstojníků z jejího území, a nabízíme Čechům naši diplomatickou a konzulární podporu,“ pokračuje prohlášení.
„Společně s českým premiérem rozhodně odsuzujeme nezákonné a násilné počínání ruských zpravodajských agentů. Nedovolíme, aby tyto akce rozdělily Evropu. Země Visegrádské skupiny jsou rozhodnuty společně s dalšími členskými státy Evropské unie podniknout kroky k posílení naší odolnosti,“ zdůrazňuje dokument.
Na pořad schůzky premiérů V4 se měla dostat také situace na rusko-ukrajinských hranicích a rostoucí napětí v Bělorusku.
„V případě nutnosti podnikneme další kroky, protože ruská politika je bohužel stále poznamenána agresí,“ řekl v polském rozhlase náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński a poukázal na počínání Ruska na Ukrajině, v Bělorusku a na ruské snahy o destabilizaci Pobaltí a Polska.
V4 podporuje Česko, řekl mluvčí polské vlády
V sobotu 17. dubna se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo osmnáct lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak dvacet pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Později české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko následně oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
Minulé úterý český ministr vnitra a tehdy zároveň i šéf diplomacie Jan Hamáček (ČSSD) požádal partnery Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci o vyjádření podpory ve sporu s Moskvou.
Mluvčí polské vlády Piotr Muller připomněl, že země V4 v této věci podporují Česko, a dodal, že Češi mají také podporu NATO, pěti ze sedmi frakcí EP a vysokého představitele EU pro zahraniční věci Josepa Borella.
Polsko 15. dubna označilo tři ruské diplomaty za persony non grata, protože podle něj poškozovali jeho zájmy. Varšava zároveň vyjádřila solidaritu Spojeným státům, které ten samý den oznámily vyhoštění skupiny ruských diplomatů a nové sankce vůči Rusku. Rusko v odvetě vyhostilo pět pracovníků polského velvyslanectví.
Podporu evropským spojencům po vyhoštění dvaceti českých diplomatů z Ruska v pondělí vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce tak učinil v telefonátu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Ten naopak označil české obvinění Ruska ze zapojení do explozí v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014 a následné kroky Prahy za „absurdní“, uvedl Kreml.
